Odborné recenzované články

Klasifikace zdravotnického prostoru (včetně zařazení do příslušné skupiny) musí být provedena ve spolupráci se zodpovědnými pracovníky zdravotnického zařízení, které bude elektroinstalaci používat.

Fotovoltaický systém lze připojit k zátěži přímo nebo pomocí regulátoru se sledováním bodu maximálního výkonu (MPP). Bylo zjištěno, že přímým zapojením lze získat maximálně 77 % elektrické energie oproti systému se sledovačem MPP.

Vývoj je zaměřen na co nejvyšší míru digitalizace pro dosažení bezproblémové integrace jednotlivých systémů do komplexních celků. Kamerové systémy nejsou vyjímkou. IP kamery se proti starším analogovým liší možností využití funkcí digitální úpravy obrazu a prostředků inteligentní videoanalýzy.

Elektrické instalace a elektrické spotřebiče musí být provedeny tak, aby je mohli užívat laici, aniž by byli vystaveni riziku úrazu elektrickým proudem nebo jiných škod na zdraví.

Při tvorbě inovací u PZTS byl kladen důraz na co nejjednodušší a nejlevnější řešení, především z důvodu minimalizování nákladů na úpravu již používaných technologií. Zároveň byla snaha co nejvíce zvýšit bezpečnost stávajících technologií nebo usnadnit jejich montáž.

Cílem tohoto příspěvku je výklad a aplikace testovacího postupu pro určení odchylky sklonu záměrné přímky a vyhodnocení přesnosti převýšení měřeného v jedné nivelační sestavě dle technické normy STN ISO 17123-2: 2005 pro čtyři konkrétní nivelační přístroje.

V Česku se používají klasické žárovky v 33 %, halogenové žárovky v 22 %, kompaktní a lineární zářivky v 32 % a technologie LED v 13 %. Vypínat osvětlení, pokud ho nepoužívají, je zvyklých 94 % respondentů a průměrná česká domácnost má 22,3 světelných zdrojů.

V minulém díle tohoto článku jsem rozebral některé z pozoruhodných změn obsažených v novelizované normě [2]. V tomto pokračování uvedu zbývající. Rozhodně nebudou popsány všechny novinky, protože to by vydalo nejméně na další díl. Ale věřím, že neopomenu alespoň ty nejdůležitější.

1. dubna vstoupila v platnost technická norma ČSN EN 12464-1 [2]. I tato norma se zdravým světlem úzce souvisí, stanoví pravidla pro správné (a zdravé) osvětlování pracovišť. V normě došlo k řadě změn. Drobným, ale i zásadním. Protože rozbor celé normy by byl neskutečně rozsáhlý, budu předpokládat, že čtenáři „starou“ verzi znají, a budu se věnovat především oněm změnám.

V seriálu o zdravém světle nesmějí samozřejmě chybět ani školy. V nich strávil každý řadu let svého života. Někteří dokonce život celý – míním samozřejmě život profesní.

V nepravidelném seriálu o zdravém světle nelze pominout novelu nařízení vlády č. 93/2012 Sb. [1] (dále pouze nařízení), která je platná od 1. dubna tohoto roku. Nařízení je věnováno ochraně zdraví při práci a souvisí samozřejmě také s osvětlováním.

Inteligentná budova je navrhnutá a realizovaná na základe vhodného výberu modulov kvality prostredia tak, aby vyhovovala požiadavkám užívateľov, pričom vhodné vybavenie budovy sa volí tak, aby sa dosiahla dlhodobá hodnota budovy.

Systém údržby založený na principech TPM (total productive maintenance) je závislý na jednotlivých fázích údržby. Základním úkolem dobře nastaveného systému TPM je maximální eliminace neplánovaných odstávek zařízení způsobených nejen různými logistickými nebo technologickými prostoji, ale především prostoji způsobenými neplánovanou údržbou.

Mezi roky 2009 a 2040 předpokládá predikce dle referenčního scénáře následující úspory spotřeby elektřiny: elektrické vytápění – pokles měrné spotřeby o 22 %, ohřev teplé vody – pokles měrné spotřeby o 18 %, ostatní spotřeby – pokles energetické náročnosti o 7 %, celková měrná spotřeba vzroste o 29 %.

Oblast světelných zdrojů je v dnešní době jednou z nejdynamičtějších oblastí světelné techniky a významně ovlivňuje současnou situaci i na trhu svítidel. Nové výrobní technologie a postupy, vysoce efektivní organizace výroby a rychlý přenos informací umožňují uvádět nové typy světelných zdrojů do sériové výroby ve velmi krátkých časových úsecích, které se v dnešní době pohybují mezi 6 až 12 měsíci.

Experiment má za úkol vyhodnotit vhodnost jednotlivých algoritmů pro simulaci osvětlení v programu ESP-r a porovnat spotřebu elektrické energie "klasického" a "inteligentního" osvětlení.

V článku je uveden základní popis řídicích systémů a vstupně/výstupních modulů a jejich dělení. Stručně jsou uvedeny příklady vybraných systémů pro různé aplikace. Součástí článku je i popis komunikačních protokolů, které se pro používají pro komunikaci jednotlivých periférií řídicích systémů.

Autor ve svém článku uvádí v praxi běžně používaný způsob ochrany proti úniku plynu, u kterého ale není zajištěna bezpečná funkce vypnutí. Na dvou příkladech poté popisuje řešení, která splňují požadavky aktivní bezpečnosti.

Tento článek je zaměřen na přehled nejčastěji používaných prvků polní instrumentace, které se využívají v systémech vytápění, klimatizace, vzduchotechniky a chlazení. Detailněji byly popsány technologické snímače, spínače, ventily, pohony a frekvenční měniče.

Projekty Mezinárodní agentury pro energii ukazují, že používání energie efektivněji má větší potenciál k omezení emisí CO₂ v průběhu příštích 20 let, než všechny ostatní možnosti dohromady. Hlavní cíle inteligentních sítí jsou zlepšení efektivity, spolehlivosti, bezpečnosti a udržitelnosti životního prostředí.