Ochranu střech, okapů a svodů proti škodám způsobeným ledem a sněhem lze účinně řešit pomocí elektrických topných kabelů.
Inteligentní budovy jsou objekty s integrovaným managementem, tj. se sjednocenými systémy řízení (technika prostředí, komunikace, energetika), zabezpečení (kontrola přístupu, požární ochrana, bezpečnostní systém) a správy budovy (údržba, plánování, pronájem, inventář) včetně odpovídajících služeb (telefonní centrála, poštovní a kancelářské služby, úklid). Optimalizací těchto složek a vzájemných vazeb mezi nimi je zabezpečeno produktivní a nákladově efektivní prostředí. Článek obecně poukazuje na možnosti a potenciál využití systému "inteligentní budovy", je určen jako informativní pro projektanty a provozovatele budov.
Řada nedorozumění mezi elektrotechnickou veřejností plyne často z toho, že nejsou plně objasněny a vysvětleny pojmy používané ve vzájemných vztazích. Proto se redakce časopisu Elektroinstalatér rozhodla postupně uveřejňovat slovníček vybraných pojmů zaměřených zejména k tematickému obsahu čísel časopisu. Ten bude vždy rozšířen o pojmy vyžádané průběžnými dotazy.
Ochrana elektrických zařízení krytem je způsob ochrany, kterým se elektrické zařízení chrání před vnějšími vlivy a před vniknutím cizích předmětů a zároveň slouží jako ochrana před nebezpečným dotykem živých částí. Ochrana krytem je definována v normě ČSN EN 60529. Úrovně ochrany se definují kódem IP, za kterým následuje číslice, případně i doplňující písmena.
Energetický štítek má sloužit jako základní orientační pomůcka při nákupu elektrospotřebičů a jejich prodejci mají zákonnou povinnost je v prodejnách vystavovat přímo na spotřebičích. V příspěvku jsou uvedeny informace o povinném štítkování elektrospotřebičů uváděných na trh v ČR stanovených vyhláškou 442/2004 Sb. s ukázkou štítku pro klimatizační jednotky určené k přímému prodeji, které nově pod tuto povinnost spadají.
Požáry způsobené závadou na elektrických instalacích zaujímají ve statistikách vzniku požárů přední místo a to s sebou přináší zvyšující se nároky na kvalitu elektrické instalace. Riziko vzniku požáru není možné nikdy úplně vyloučit, ale musíme hledat dostatečně spolehlivá a současně ekonomicky přijatelná řešení, jak toto riziko snížit na nejnižší možnou míru.
Mistrovství světa skončilo, Sazka Arena zůstává. Následující článek je zajímavý právě nyní, když se mnozí ptají - co bude s halou dál? Ze dne na den se z bouřlivého kotle pro hokejový zápas může proměnit v koncertní síň, kterou lze vzápětí přestavět na atletický stadion, autosalón, dějiště motokrosu, nebo zasedací sál velkého mezinárodního kongresu.
Především v domácnostech a na zahradách stále dochází ke smrtelným úrazům elektrickým proudem, kterým je možno snadno předejít. Nebezpečí číhá ve vadném prodlužovacím přívodu, v roztavené izolaci na přívodech kuchyňských přístrojů a žehliček, v poruše izolace na přívodech vysoušečů vlasů, zkrátka v každodenním zacházení s elektrickými spotřebiči.
Z rozboru uvedeného v minulém čísle je zřejmé, že je zde zásadní rozpor mezi telekomunikačním zákonem a elektrotechnickými normami ČSN EN na jedné straně proti vládnímu nařízení o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č. 480/2000 na straně druhé. Jak se tato nekompatibilita promítá do legislativy a jak se můžeme bránit před nevhodným umísťováním antén vysílačů v husté městské zástavbě?
Na začátku 21. století jsme svědky nevídaného nárůstu umělých zdrojů elektromagnetického pole (EMP) v souvislosti s bouřlivým rozvojem informačních bezdrátových technologií. Dnes se dokonce hovoří o "bezdrátové revoluci", která činí náš život bohatší a pohodlnější, ale má i svá negativa, která si zatím nepřipouštíme.
Při návrhu všech druhů osvětlení (umělého, denního i sdruženého) se zpravidla za jediný bod zadání považuje vytvoření příznivých světelných podmínek pro uživatele prostor. Zapomíná se ale, že všechny druhy světla a osvětlení působí na člověka a na živé organismy vůbec i jinými vlivy. Ty jsou velmi důležité pro tělesnou i psychickou pohodu člověka a mohou velmi významně ovlivňovat jeho zdravotní stav.