Rekonstrukce elektroinstalací v panelových domech

Elektroinstalace v panelových domech, z nichž většina je stará okolo třiceti let, bývá většinou nevyhovující jak z pohledu dnešních nároků, tak i z pohledu kvality rozvodů ovlivněné zubem času. Proto je chvályhodné, že probíhají rekonstrukce domovních rozvodů a bytů. Z mého pohledu ve slušném rozsahu. Nepopiratelným faktem, před nímž hodně lidí zavírá oči, je to, že hodně stávajících rozvodů v bytech zůstane navždy v původním provedení. Za prvé proto, že se vždy najdou lidé, kteří na změnu ve svém bytě nepřistoupí, ať pro to mají jakékoliv důvody. Za druhé provést rekonstrukce některých částí vyžaduje tak zásadní stavební zásah, že jej užitek změny prostě nevyváží. Může se jednat například o světelné obvody tažené v dutinách stropních panelů. V každém případě takto omezit změny ve svém bytě se rozhodne velmi mnoho lidí. V tom případě platí pravidlo, že to není chyba, ale způsob. Tento fakt musí vzít na vědomí všichni - projektant, montážní firma i revizní technik.

Dnes je běžné, že projektant nakreslí rozvod TN-C po elektroměrový rozváděč. Tam dojde k rozdělení PEN na PE a N a k bytové rozvodnici je již veden přívod jako TN-S. I z těch uživatelů, kteří na rekonstrukci svého bytu přistoupí, jen málokteří dotáhnou výměnu starých rozvodů na 100 procent. Proto je typické, že v bytové rozvodnici vycházejí PEN vodiče starých obvodů z PE nebo také z N přípojnice, podle toho, jaké je zrovna venku počasí a jak se který elektrikář vyspal. Tento stav je samozřejmě nepřípustný, protože podle ČSN 33 2000-5-54 čl. 546.2.3 pokud se jednou vodič PEN rozdělí na PE a N, není jej možné za tímto místem znovu spojit (logicky). Přitom v rozváděči existuje svorkovnice PE a N a příchozí PEN je připojen ke svorkovnici PE. Ta je samozřejmě propojena se svorkovnicí N. Citujme zmíněný článek doslova: "Jestliže je v nějakém bodu rozvodu vodič PEN rozdělen na dva samostatné vodiče, vodič ochranný a střední, je nepřípustné za tímto bodem tyto vodiče vzájemně spojovat. V bodě rozdělení musí pro připojení ochranných a středních vodičů být samostatné svorky nebo přípojnice. Vodič PEN musí být připojen ke svorce nebo přípojnici určené pro připojení ochranného vodiče."

Ovšem mnohý projektant dělá, jakoby tento problém neexistoval. Zavírá před ním oči nebo dokonce nahlas tvrdí, že myslel to či ono. Chová se podle nějakého naučeného vzorce pro instalace v nových objektech. Budiž. Nabízí se pak otázka, proč to neprojektuje nějaký automat. Elektrikář také dělá, že problém neexistuje, a odkazuje na projekt, jehož autorem je samotný Bůh a tuto svátost nelze zpochybnit, a proto musí jako tupé zvíře udělat, co se mu poroučí. Revizní technik konstatuje, že to není ono, ale co už s tím, když je práce hotová a vlastně o nic nejde...

Takže co s tím?

Odpověď je prostá a jednoduchá: Udělejme to podle norem! Co se týče hlavního domovního vedení a přívodu do bytových rozvodnic - nechápu, proč by nemohl být v TN-C. Síť TN-C není ve světle norem ani lepší ani horší. TN-C není nebezpečí ani hřích. Normy kladou určité požadavky na síť TN-C, ale no a co? Pracovníci rozvodných závodů, kteří přijdou pověsit elektroměr, mají často velmi svérázné názory, kterými myjí hlavy bezelstnější části lidstva, ale sami budou své rozvodné sítě vždy provádět jako sítě TN-C. Jak to? No proto, že TN-C je a bude vždy alternativa provedení sítě, stejně jako TN-S, TT, IT apod.

Co tedy o TN-C říkají normy?

ČSN 33 2000-5-54 čl. 546.2.1 (jednoduše): vodič PEN musí být minimálně 10 mm² Cu nebo 16 mm² Al, pokud je za ním část instalace chráněna proudovým chráničem, což je skoro vždy.

Doplněk 546.2.N7 - Z1/2002: minimálně 6 mm² mědi nebo 10 mm² hliníku v neměřených částech pevných instalací u odboček k elektroměru a od elektroměru a rozdělení PEN na PE + N je provedeno v nejbližším vhodném místě, například v bytové rozvodnici.

Od přípojkové skříně po bytovou rozvodnici

Takže co je rozumné a podle norem přijatelné řešení? Provést hlavní domovní vedení a přívody k bytovým rozvodnicím v TN-C. K bytové rozvodnici stačí přivést i jen CYKY 2B × 6 (v případě elektrizace A - jednofázový jistič 25 A). V elektroměrovém rozváděči se namontuje i svorkovnice N spojená s PE. Příchozí PEN bude na svorkovnici PE. Svorkovnice N bude sloužit k připojení elektroměrů, HDO, stykačů a dalších. Rozvoďáci budou mít radost a my s nimi. Toto bude bod, ve kterém od TN-C odbočuje TN-S pro elektroměrový rozváděč. TN-C však pokračuje dále do bytové rozvodnice a z něj jsou napojeny staré obvody a zároveň se tam nachází bod rozdělení TN-C na TN-S pro nové obvody.

V bytové rozvodnici bude samozřejmě přípojnice PE a N s tím, že příchozí PEN je na PE a obě jsou propojeny. Nové obvody budou odcházet jako TN-S z PE a N a staré jako TN-C z PE. Není co řešit, nic nestojí víc, žádná norma se neporuší, vše je, jak má být.

V bytové rozvodnici

Doporučuji, aby si každý, kdo se podílí na rekonstrukci panelových domů, pořídil a přečetl brožuru Rekonstrukce v panelových domech, kterou napsal Ing. Karel Dvořáček. Je tam velmi rozumně vysvětleno, co se musí a co by bylo vhodné, pokud by to šlo. V knize je popsána celá řada řešení, které by někteří fanatikové nazvali kompromisy.

Dále bych se chtěl ještě zmínit o jevu, jehož smysl mi stále uniká. Jedná se o tažení masivního ochranného vodiče od přípojkové skříně až do všech bytových rozvodnic v celém paneláku, a kdyby to šlo, tak do každé zásuvky. Vysvětluji si to posvátnou úctou k této masivní věci z mědi, potažené zelenožlutou izolací. Ať je to, jak chce, normy nás nikde nevedou k tomu, abychom k ochranným vodičům přidávali paralelně další, masivnější. ČSN 33 2000-4-41 zmiňuje přizemnění podružných rozváděčů a také provedení hlavního pospojování v objektu. Také hovoří o provedení pospojování u podružného rozváděče. Dále samozřejmě o místním, doplňujícím pospojování. Všechny opatření mají svůj význam. Jedno je však pro ně typické a to je srovnávání různých potenciálů. Každé takové opatření vykracuje dvě místa s různým potenciálem. Různé napěťové hladiny vznikají jako úbytky napětí na ochranných vodičích při průchodu poruchových (zkratových) proudů. Proto má smysl spojit například kovové trubky topení a ochranný vodič zásuvky přímo v koupelně, i když jsou zcela jistě spojeny někde předtím, třeba v kotelně domu. Mnoho elektrikářů to nikdy nepochopí a budou stále tvrdit, že to je jedno, když přece ochranné vodiče a potrubí jsou spojeny někde dole ve sklepě, tak proč ještě znovu v koupelně.

Stejný význam má pospojování u podružných rozváděčů, zahrnující stejné věci jako pospojování hlavní. Nemá však žádný smysl vést masivní ochranné vodiče paralelně se stávajícími.

ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3N12 přikazuje přizemnit podružný rozváděč, pokud je od předchozího uzemnění vzdálen více než 100 m, což není skoro žádný rozváděč v panelových domech. Přizemnění rozváděče ve vysokých patrech je ale v podstatě nemožné a nahrazuje se pospojováním u podružného rozváděče, které zahrnuje stejné části jako pospojování hlavní. Tím se srovnají potenciály v daném patře a sníží se tak dotykové napětí při poruchách (chodících z vyšších pater). To je smyslem původního požadavku na přizemnění.

V praxi jsem ještě neviděl, že by projektant nakreslil při rekonstrukci panelového domu hlavní pospojování, což je v přímém rozporu s normou ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.2.1. Dále by udělal dobře, kdyby třeba v polovině výškového domu nakreslil pospojování (hlavního domovního vedení a potrubí topení, plynu a armování - pokud lze) a srovnal tak potenciály. Nemusí, pokud hlavní domovní vedení není delší než 100 m. Nemusí, ale udělá dobře, pokud tam je. Ale je k ničemu, pokud se k ochrannému vodiči hlavního domovního vedení připojí paralelně další a k odbočkám do bytových rozvodnic také. Neuškodí to, ale spíš mne děsí ta nesmyslnost celé akce a nepochopení principu ochrany pospojováním.

Vrátím se k úvodu - zcela jistě je vždy lepší ukázat na existující problém, hledat řešení a vybrat to nejlepší, než předstírat, že se nic neděje. Pokud se časem objeví řešení lepší, není problém přiznat: "Dělali jsme to špatně - začneme jinak..."