Stovky milionů lidí po celém světě pracuje v kancelářích. Mnoho z nich není spokojeno s okolními podmínkami, ve kterých pracují. Nejčastějším důvodem jsou stížnosti na tepelnou pohodu, která často souvisí s kvalitou vzduchu v místnosti.
S měřením diferenčního tlaku vzduchu u vzduchotechnických zařízení se nejčastěji setkáváme při hlídání zanesení filtrů či chodu ventilátorů. Tam postačí dvoustavové měření a vyhodnocování pomocí diferenčních manostatů. U systémů s proměnným množstvím vzduchu (VAV) má ale vzduchotechnická jednotka obvykle za úkol udržovat konstatní tlak na přívodu, odtahu či mezi nimi. K tomu už je nutné spojité měření, k čemuž slouží čidla diferenčního tlaku. Při jejich montáži a uvádění do provozu je dobré dodržovat několik jednoduchých pravidel, která si připomeneme v následujícím textu.
V dnešní době, kdy domácnosti hledají prakticky jakýkoliv způsob, jak ušetřit za energie, se téma chytré domácnosti vrací na výsluní pozornosti. Nepřináší totiž jen praktičnost a pomoc, ale také zmíněnou úsporu, která je nyní tolik aktuálním tématem. Ušetřit můžeme hlavně regulací vytápění v kombinaci se zastíněním a vypínáním zásuvek.
Každý z nás se stále častěji setkává s různými zkratkami a převzatými slovy z anglického jazyka, a to ve všech oblastech našeho života. Tento článek stručně vysvětluje některé pojmy týkající se oblasti vytápění a zároveň popisuje možnosti využití souvisejících výrobků, zejména pak regulační techniky Vaillant.
Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech využitelnosti dlouhodobého monitoringu pomocí moderních senzorů a systémů. Dlouhodobý monitoring je díky novým technologiím přesnější, jednodušší a úspěšnější. V současnosti existuje mnoho objektů, které jsou dlouhodobě monitorovány s následným vyhodnocením jejich stavu. Díky instalovaným senzorům a systémům bylo možné odhalit skryté a nově vznikající vady a poškození. Na základě aktuálního stavu konstrukce bylo možné provést včasné opravy nebo údržby objektu, které v konečném důsledku šetří ekonomické i časové náklady na objekt, zajišťují bezpečnost a zvyšují životnost a odolnost objektu.
Zásobování našich budov teplem a elektřinou je stále komplexnější. Zrychlený odklon od fosilního plynu a oleje k obnovitelným energiím i přání mnoha majitelů domů stát se nezávislými na veřejných dodávkách elektřiny si vyžadují obsáhlá systémová řešení pro vytápění, chlazení, větrání a zásobování elektřinou.
Desigo je vlajková loď společnosti Siemens v oblasti řídicích systémů pro individuální projekty automatizace budov. Na přelomu let 2020 a 2021 byly do prodeje uvedeny první regulátory nové generace – kompaktní regulátory Desigo PXC4 a integrační regulátor Desigo PXC5 – kterých se již celosvětově prodalo přes osmnáct tisíc. V květnu 2022 byl spuštěn také prodej tří modulárních regulátorů Desigo PXC7, které nové generaci umožňují realizaci velkých MaR rozvaděčů se stovkami datových bodů.
Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou, otevřenou a interoperabilní cloudovou sadu softwaru s názvem Building X. Je určena pro chytré budovy a jedná se o první nabídku příští generace založenou na platformě Siemens Xcelerator. Cílem dnes uvedené otevřené digitální platformy Siemens Xcelerator je urychlit digitální transformaci v nejrůznějších průmyslových odvětvích, v dopravě, energetických sítích a v oblasti budov.
Z pohledu využívání obnovitelných zdrojů energie patří Česká republika i Slovensko na chvost Evropské unie. V souladu se schválenými klimatickými plány by se však měl podíl takzvaných zelených zdrojů na celkové spotřebě energie v obou zemích postupně zvyšovat. Výraznější zapojení obnovitelných zdrojů je však podmíněno patřičnou modernizací distribučních soustav. V tomto ohledu se Česko a Slovensko mohou pochlubit hned několika významnými projekty.
Současné bytové domy se již neobejdou bez systému řízeného větrání. K jeho bezproblémové funkci a spokojenosti především uživatelů jednotlivých bytů je třeba celý systém po dokončení kvalitně zaregulovat. Že to nebývá v běžné praxi jednoduché nám potvrdil jeden z našich dlouholetých zákazníků: Pan František Vostřák (majitel firmy AIRDATA).