Projektování slaboproudu IV. – pozice projektanta

Datum: 14.5.2018  |  Autor: Ing. Tomáš Mikula  |  Recenzent: Ing. Jindřich Pech, Ing. Plotek, HDL Automation

Jaká je dnešní pozice projektanta slaboproudých systémů? Zkusme si to shrnout.

Pozice projektanta, tím spíše v oblasti slaboproudu, je dnes poměrně složitá. Zásadních faktorů, které tuto situaci doprovázejí je hned několik. Pokusme se tedy pojmenovat ty nejzásadnější:

  • Na rozdíl od silnoproudu, který má ve výstavbě jednoznačnou pozici v podobě vyhrazeného zařízení stavby, protože jednoznačně představuje tzv. zvýšenou míru rizika ohrožení veřejných zájmů (hlavně zdraví a bezpečnost osob), to má slaboproud nejednoznačné. Problém je v tom, že jednotlivé slaboproudé systémy mají různou oporu v právních i ostatních předpisech. U již zmíněných PBZ (EPS, evakuační rozhlas atd.) je to podobné jako u silnoproudu, ale na druhé straně např. takový systém domácího telefonu (intekom) je pouze uživatelským zařízením, kde bychom těžko hledali nějakou právní oporu. A je to samozřejmě logické. Slaboproud dnes obsahuje široké spektrum systémů od vyhrazených až po plně uživatelské, resp. spotřebitelské systémy a zařízení, které svým nasazením již neplní roli ochrany veřejných zájmů, a můžeme je zařadit spíše do kategorie komfortní.
  • Projektant je většinou hlavní třecí plochou mezi investorem, distributorem, zhotovitelem, financemi, předpisy, normami a technologickým vývojem. A právě toto postavení mu dost často zaručuje obtížnou úlohu při zásadních rozhodování, vždyť on je ten, kdo má přeci všechno vědět.
  • Slaboproud díky zmíněné masivní penetraci ICT do všech ostatních slaboproudých systémů/oborů technologicky bobtná a je čím dál složitější. Hranice mezi jednotlivými obory mizí. Vzniká potřeba mezioborových znalostí a firmy z ICT se dostávají čím dál více do vlastního procesu výstavby, tj. i do projektování. Díky tomu je projektant v současné době zřejmě jediným, kdo je schopen konfrontovat požadavky nových technologií a systémů s požadavky právních předpisů a technických norem.
  • Penetrací ICT vznikají nové a nové technologie, které díky rychlosti a dynamice vývoje nemají logicky oporu v technických normách. Zkrátka není možné tak rychle normativně reagovat na takový technologický boom, přičemž trh si žádá (je přímo hladový) nasadit nové technologie co nejdříve.
  • Poměrně velká propast mezi těmi projektanty tradičních technologií, kteří „jedou“ po dlouho vyjetých kolejích a nové technologie (ICT) jsou pro ně problém, a projektanty (spíše návrháři), kteří přicházejí ze světa ICT nebo IT a jsou naopak s vidinou nových příležitostí zase „hrr“ do využití ICT v tradičních slaboproudých systémech a postrádají základní znalosti např. poplachových systémů.
  • Investor zpravidla zná nejnovější technologie pouze z pohledu uživatelských možností a už přirozeně neví o problémech s jejich nasazením, což jsou většinou určitá omezení z pohledu právních předpisů, případně dilema s rozsahem splnění platných ČSN, zvláště když jsou ČSN technologicky zastaralé, ale „co naplat“, pořád platné.
Chráněná úniková trasa
Chráněná úniková trasa

Jaká je tedy dnešní pozice projektanta slaboproudých systémů? V první řadě je nutné říci, a to platí samozřejmě obecně v oblasti projektování, že projektant si musí v první řadě obhájit svou pozici projektanta jako osoby zodpovědné za výsledek své práce hlavně vůči již zmíněné ochraně veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů. Pokud si není schopen tuto pozici uhájit, ať už z jakéhokoli důvodu, měl by si být vědom případných následků. Z praxe víme, že nejčastějším problémem je obhajoba vůči investorovi, který si je vědom své výhody, protože on je ten, kdo platí jak vlastní dílo, tak projektanta. Samozřejmě platí, že autorizovaní projektanti (dle autorizačního zákona) mají zodpovědnost větší než projektanti neautorizovaní. Pro nezasvěcené uveďme zásadní rozdíl mezi oběma projektanty. Autorizovaný projektant je oprávněn vypracovávat stupně projektové dokumentace zásadně určující vlastnosti staveb dle stavebního zákona (DUR, DSP, DPS) a má z tohoto titulu vyšší právní zodpovědnost než neautorizovaný projektant. Mimo to, autorizovaný projektant je povinen mít pojištění odpovědnosti vyplývající z jeho činnosti. Dalším důležitým momentem, který je v oblasti slaboproudu často opomíjen, je § 159 stavebního zákona, který říká, že není-li projektant způsobilý některou část PD zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. V reálné praxi totiž může dojít k tomu, že je osloven investorem projektant nebo dokonce přímo dodavatel nebo distributor technologie a neznaje tohoto požadavku stavebního zákona, „nevědomky“ nabízí něco, na co nemá oprávnění, resp. něco, čím ovlivní základní vlastnosti stavby, nejčastěji z pohledu požární ochrany nebo ochrany před bleskem. Takovým příkladem může být například požadavek na rekonstrukci nebo přestěhování stávající rozvodny ICT. Obvykle taková akce začíná požadavkem ze strany IT oddělení na dodání tzv. „pár datových rozvaděčů + nějaké ty rozvody datařiny a napájení + zabezpečovačka“. Pokud ten, kdo je osloven, je osobou s dostatečným právním povědomím v oblasti výstavby, tak nezůstane jen u diskuse nad typem rozvaděčů a způsobem instalace rozvodů, ale bude se snažit rozpoutat co nejširší diskusi o tom, co vše bude tzv. ve hře. Z krátké diskuse, na možná pracně, ale přeci vyvolané koordinační schůzce všech zainteresovaných stran investora, totiž může vyjít najevo, že se nejedná o „obyčejnou“ serverovnu, ale např. o serverovnu určenou např. pro státní správu, tedy veřejného zadavatele. A ejhle, máme tu hned několik důvodů, proč není možné toto řešit jen jako nějakou dodávku. Řekněme si proč.

  1. v případě akce v rámci některého z dotačních programů je nutné řídit se pokyny, které mohou nařizovat vypracování základního dokumentu – studie proveditelnosti
  2. jelikož investorem je veřejný zadavatel (např. obec), jedná se o veřejnou zakázku podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tj. zakázka bude financována z veřejného rozpočtu
  3. ze studie proveditelnosti mohou jednoznačně vyplývat technické požadavky pro provozování el. napájení s dostatečnou výkonovou rezervou, zálohování napájení pomocí UPS a motorgenerátoru (DA), potřebné chlazení IT technologie a ostatní požadavky vč. bezpečnostních
  4. z uvedeného je jasné, že minimálně požadavek na DA je důvodem pro jednání s příslušným stavebním úřadem o vlivu této rekonstrukce na vlastnosti stavby a je jisté, že se bude jednat minimálně o povinnosti projít stavebním řízením, kdy se k návrhu rekonstrukce budou povinny vyjádřit příslušné orgány a subjekty, např. územní plánování, hasiči, hygiena, majitelé sousedních nemovitostí apod.
  5. budova, kde má být umístěna serverovna, může být pod ochranou památkářů
Obvyklé provedení horizontální kabelové trasy
Obvyklé provedení horizontální kabelové trasy
Obvyklé provedení vertikální kabelové trasy
Obvyklé provedení vertikální kabelové trasy
Dveře na únikové trase – realita
Dveře na únikové trase – realita

Výsledkem takového korektně vyvolaného jednání může být pak požadavek, že je nutné vytvořit kompletní projektovou dokumentaci obsahující nejen profesi slaboproud, ale také stavební, požární bezpečnost stavby (PBŘS), VZT + chlazení a silnoproud. Z pohledu stavebního zákona je nutné, aby jednotlivé části projektové dokumentace byly vypracovány pouze autorizovanými osobami. Je samozřejmě otázkou, jestli elektro část dodá a autorizuje kompletně silnoproudař, nebo jestli slaboproudou část přenechá slaboproudaři. Pokud bude ve hře např. EPS, tak je jisté, že k uvedenému rozdělení dojde, a to včetně toho, že i kompletní slaboproud nakonec bude zpracovávat autorizovaná osoba. Toto je samozřejmě jen příklad, kterých je v praxi možno nalézt celou řadu. Nicméně je vidět, že pozice projektanta je velmi důležitá a v praxi dost často podceňovaná, hlavně v počátcích projektů. Ono se v průběhu stavby zjistí, že bylo potřeba postupovat jinak, ale to už je většinou pozdě, protože už nejsou peníze ani čas na korektní řešení.

Vedle této základní pozice projektanta v roli obhájce dodržování právních předpisů je tu i druhá strana projektové praxe. Jde o to, jaké technologie a systémy, tedy kromě těch tzv. stavbu podmiňujících (tj. povinných), budou do stavby navrženy. Nastává druhé kolo myšlenkové mašinérie v hlavě projektanta, který řeší, jaké řešení vůbec nabídnout. Investor je většinou laik a jeho požadavky na funkčnost a vybavenost objektu jsou přirozeně dost často nejasné a nekonkrétní. Zde musí zafungovat projektant. Má použít novou technologii, která by zákazníkovi přinesla více užitku a komfortu, nebo se bude držet osvědčených tradičních systémů bez velkých možností, které nabízí nové technologie využívající ICT? A tady je přesně ten rozcestník současného stavu znalostí projektantů. Ten, kdo nestihl nebo ví, že už nestihne naskočit do rychlíku jménem…over IP nebo dokonce svým způsobem už rezignoval na tyto nové technologie, pro toho je volba konkrétních technologií jasná. Prostě navrhne staré známé systémy s nonICT komunikačními prostředky. Jelikož vývoj nezastavíme a již dnes je jasné, kudy cesta vede, je jen otázkou, jak to takovému projektantovi dlouho vydrží, resp. jak si s tímto přístupem dlouho vystačí. Na druhou stranu jsou tu projektanti, resp. spíše návrháři, kteří přicházejí ze světa ICT a nových technologií se nebojí, protože jsou v IP komunikacích zběhlí. Problém je tu přesně opačný než u první skupiny projektantů. Tito projektanti naopak postrádají potřebné znalosti z tradičních systémů, hlavně základní principy a zásady, na kterých tyto systémy stojí. Problémy pak nastávají při lámání chleba ohledně dodržení např. ČSN, ve kterých jsou tyto systémy řešeny, nebo již zmíněné (nevědomé) podcenění požadavků ve výstavbě. Uveďme příklad. IT firma je poptána navrhnout a dodat IP VSS (tedy ne analogový) do zdravotnického zařízení, např. nemocnice. Z pohledu IT firmy to může vypadat jednoduše, stačí vytipovat kamerová místa, navrhnout síťovou infrastrukturu, osadit aktivní prvky a někam umístit VSS server. To je ale velký omyl. Při správném postupu by se měla tato firma, resp. její projektant, v tomto případě navíc zajímat zásadně také o požární ochranu (vyhláška č. 23/2008 Sb.) a ochranu osobních údajů (zákon č. 101/2000 Sb.). Minimálně z pohledu vyhlášky č. 23/2008 Sb. jde v případě zdravotnictví o tenký led. Je dost pravděpodobné, že dojde například k tomu, že budou kabely volně vedeny CHÚC neCHÚC (CHÚC – chráněná úniková cesta), PÚ nePÚ (PÚ – požární úsek). A ještě zajímavější, tedy spíše hrozivější, to může být v případě ACS v takovém objektu, kde není problém, aby investor požadoval nasazení obousměrné kontroly vstupu na nouzových nebo dokonce na panikových požárních východech (dveřích). A že IP ACS je již dnes běžně na trhu, snad nikoho nepřekvapí.


Zdroje, použitá literatura

  1. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  2. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon) ve znění pozdějších předpisů
  3. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
  4. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  5. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  6. Sborník přednášek č. 48 – Základní vyhlášky a předpisy pro projektování v elektrotechnice, rozvaděče 2011, vydáno firmou L.P. Elektro s.r.o., ISBN: 978-80-904663-6-4
  7. České technické normy ve výstavbě, 2. vydání (2009); autoři: Ludmila Kratochvílová a Miroslav Ježek; vydáno: Informační centrum ČKAIT, s.r.o.
  8. Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby, 3. vydání (2008); kolektiv autorů: Jiří Schandl, Bohumil Rusek, Danka Makalová Hedviga Klepáčková; vydáno: Informační centrum ČKAIT, s.r.o.

Základní přehled zkratek

ICT
Informační a komunikační technologie (Information and Communication Technologies)
neICT
označení pro technologie nepatřící mezi ICT (pro účely tohoto článku)
IT
Informační technologie (Information Technologies)
PZTS
Poplachový zabezpečovací a tísňový systém
ACS
Systém elektronické kontroly vstupu (Access Control System)
VSS
Video dohledový systém (Video Surveillance Systém)
TZB
Technické zařízení budov
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
PBZ
Požárně bezpečnostní zařízení
nePBZ
označení pro zařízení nepatřící mezi PBZ (pro účely tohoto článku)
EPS
Elektrická požární signalizace
ERo
Evakuační rozhlas
PBŘS
Požárně bezpečnostní řešení stavby
UTP
Unshielded twisted pair
LP
Ochrana před bleskem (Lightning Protection)
LPS
Vnější systém ochrany před bleskem – hromosvod (Lightning Protection System)
SPM
Ochranné opatření pro vnitřní systém ochrany před LEMP (Surge Protection Measures)
DT
Domácí telefon
CHÚC
Chráněná úniková cesta
Požární úsek
 
English Synopsis
Projecting weak current IV. – position of the designer

What is the current position of low-current systems designer? Let's try to summarize it.

 

Hodnotit:  

Datum: 14.5.2018
Autor: Ing. Tomáš Mikula
Recenzent: Ing. Jindřich Pech, Ing. Plotek, HDL Automation



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

Slunce v domě on-line

Stav nabití BAT:--- %
Roční soběstačnost:--- %

Partneři - Elektrotechnika

logo AERS
logo EXACQ
logo DOMAT CONTROL SYSTEM


 
 

Aktuální články na ESTAV.czPraktické zkušenosti se systémem řízeného větrání a vytápění ATREA v rodinném doměKonec složitému otevírání garážových vratInteligentní dům vás přesvědčí z pohledu úspor i komfortuNáchod chce koupit za 46 milionů pozemky po bývalé textilní továrně v srdci města