Projektování slaboproudu III. – požární bezpečnost a ochrana před bleskem

Datum: 19.3.2018  |  Autor: Ing. Tomáš Mikula  |  Recenzent: Ing. Jindřich Pech, Ing. Plotek, HDL Automation

Obecně převládá stav, že toho, kdo nasazuje rozvody nebo zařízení, které nejsou požárně bezpečnostními, se právní předpisy o požární ochraně staveb netýkají. A to je velký omyl. Požární ochrana staveb se týká totiž obecně každého, kdo přijde se stavbou jakkoli do styku. Stejně tak bývá opomíjena ochrana před bleskem.

Projektování slaboproudu z pohledu požární bezpečnosti

Požadavky na zajištění dostatečné úrovně v oblasti požární prevence u jednotlivých druhů staveb vycházejí v České republice především z právních předpisů. Prvním z nich je stavební zákon, který považuje požární bezpečnost za jeden ze základních technických požadavků na každou stavbu (§ 156). Druhým je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Na tyto dva zákony jsou navázány související technické prováděcí vyhlášky a nařízení, kdy nejvýznamnější je v současné době vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Na tuto vyhlášku, navazuje (přímými odkazy) celá řada specializovaných ČSN, a to v zásadě hlavně řada ČSN 73 08xx. Z pohledu slaboproudých instalací pak přistupujeme k těmto normám jednak z pohledu požárně bezpečnostních zařízení (PBZ), u kterých převládá zásadní požadavek na funkčnost při požáru a také obecně z pohledu ostatních nePBZ (pro účely tohoto článku označení pro všechny systémy a zřízení, které nejsou PBZ), kde je nutné dbát hlavně na požadavky u volně vedených kabelů. Zastavíme se hlavně u druhého případu, protože v případě PBZ je celý proces od návrhu až po údržbu takových zařízení/systémů naštěstí stále regulován a hlídán z titulu vyhrazených elektrických zařízení a projektanti PBZ musí být autorizovanými osobami dle zákona č. 360/1992 Sb., a dobře vědí, s čím tzv. mají tu čest. S čím už to tak v praxi úplně jasné není, jsou právě ostatní nePBZ. Obecně totiž převládá jakýsi stav, a reálné instalace tomu i tak dost často odpovídají, že toho, kdo nasazuje nePBZ se zmíněné právní předpisy o požární ochraně staveb netýkají. A to je další velký omyl. Požární ochrana staveb se týká totiž obecně každého, kdo přijde se stavbou jakkoli do styku, tj. i toho, kdo navrhuje jakékoli slaboproudé zařízení a rozvody. Je potřeba si uvědomit, že z tohoto pohledu je stavbě jedno, jestli je požární riziko, resp. požární zatížení vytvořeno např. PVC linoleem nebo PVC kabely nebo lištami. Ať je to jakýkoli materiál, co je součástí stavby, jde z požárního hlediska stále o stavební materiál.


Není cílem podat komplexní informaci, jak řešit rozvody nePBZ ve stavbách. Za tímto účelem je nutné pustit se do prostudování zmíněných předpisů a norem. Nicméně jde o to upozornit na to, že není možné jen tak přijít na stavbu a navrhovat nebo projektovat rozvody, aniž by byly respektovány zmíněné předpisy a normy.


Je důležité zmínit, že požární ochrana staveb, tak jak je řešena ve zmíněných předpisech a normách, není výsadou pouze nově navrhovaných staveb, ale týká se i staveb projektovaných před účinností vyhlášky č. 23/2008 Sb. V takových případech je nutné postupovat dle ČSN 73 0834 (změny staveb), která mluví o tom, jestli se v daném případě jedná o změnu stavby z pohledu požární bezpečnosti nebo ne a pokud ano, tak jak je nutné postupovat. Obecně lze tedy říci, že při prvním styku s jakoukoli, dokončenou i nedokončenou, stavbou by si projektant měl vyžádat požární zprávu, resp. projekt požárně bezpečnostního řešení stavby (PBŘS). Tam zjistí, podle jakých norem byla stavba vyprojektována a podle čeho se řídit v případě projektování nových zařízení a rozvodů. V praxi platí, že problémy s dostupností takové dokumentace jsou tím větší, čím je stavba starší. Záleží tedy dost často jen na postoji projektanta, který musí zvážit všechna rizika. V rizikových případech, např. starší zdravotnické objekty bez dostupné jakékoli požární dokumentace stavby, se určitě doporučuje vyvinout maximální tlak na investora/provozovatele objektu vedoucí ideálně k vypracování nového PBŘS. Minimálně tímto přístupem vznikne diskuse, která zapojí všechny odpovědné osoby, příp. orgány, a vznikne společné stanovisko.

Ochrana před bleskem

Proč je takový rozdíl v chápání ochrany před bleskem mezi silnoproudařem a slaboproudařem? Proč je ochrana před bleskem tak nepopulární a většinou nejen laické, ale i i odborné veřejnosti tak démonizována nebo přinejmenším zkreslována? A to se celá tato „věda“ točí pouze okolo základních elektrotechnických zákonů – Ohmův zákon a Kirchhoffovy zákony. Ano, bez elektrovzdělání vede cesta k pochopení této problematiky jen velmi těžko.




Začněme téma ochrany před bleskem ze strany slaboproudu citací výroku z jednoho internetového diskusního fóra: „Slaboproudaři nejsou elektrikáři, pouze se tak tváří. Těch jejich 12 V je nekope, tak na normy kašlou. Těm je to jedno, klidně uvážou UTP nebo SYKFY na hromosvod.“ O tom, že tato obecná kritika (nás) slaboproudařů je oprávněná, není pochyb. Důkazem může být například obr. 1, který doufejme nepotřebuje větší komentář. Pro úplnost snad jen, že tento metalický datový kabel vede až do hlavní ICT rozvodny objektu, kde jsou samozřejmě investovány nemalé prostředky, nemluvě o riziku následných problémů a škod. A takových podobných případů najdeme po stavbách celou řadu a týkají se všech druhů venkovních slaboproudých rozvodů a zařízení – antény všeho druhu, bezpečnostní kamery, poplachové sirény atd. Na druhou stranu dlužno říci, že někteří silnoproudaři včetně revizních techniků na tom v ochraně před bleskem nejsou také úplně růžově. Nicméně věnujme se slaboproudu a zameťme si především před vlastním prahem, který je o poznání méně uklizený.

Položme si tedy tyto otázky: Proč je takový rozdíl v chápání ochrany před bleskem mezi silnoproudařem a slaboproudařem? Proč je ochrana před bleskem tak nepopulární a většinou odborné (slaboproudé) veřejnosti tak démonizována nebo přinejmenším zkreslována? Odpověď hledejme v tom, jak jsou na obou stranách nastaveny motivace, resp. demotivace.

A začněme obecně, tj. u právních předpisů. Nejzásadnější a nejkonkrétnější požadavek z pohledu ochrany před bleskem je dán vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tato vyhláška nově zavedla u nově projektovaných staveb obecnou povinnost provést ochranu před bleskem (LP – lightning protection), a to samozřejmě podle normových hodnot. Tato povinnost se týká všech typů staveb a zařízení, vyjmenovaných v § 36, odst. 1 této vyhlášky. Z tohoto výčtu zmiňme v praxi nejpočetnější typ staveb, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob – stavby pro bydlení, s vnitřním shromažďovacím prostorem, pro obchod, zdravotnictví, školství, ubytovací a s větším počtem zvířat. Tímto požadavkem je hlavně sledováno docílení ochrany osob před přímým i nepřímým zásahem blesku a protipožární ochrana staveb. Vzhledem k tomu, že se v tuto chvíli bavíme hlavně o vnější ochraně v podobě hromosvodu, který přímo souvisí s uzemněním stavby, tak je logické, že celé řešení hromosvodu (jímací soustavy, svodů, uzemnění a pospojování) je dáno historicky do vínku silnoproudařům. A právě toto je základní kámen celého problému. Máme tu situaci, kdy silnoproudař vyhovuje požadavku vyhlášky a navrhuje hromosvodní soustavu (LPS – lightning protection system). Tento návrh je povinen (§ 36, odst. 2) provést metodou výpočtu (ocenění) rizika podle normových hodnot (dnes dle ČSN EN 62305-2 ed. 2). Vzhledem k tomu, že tímto výpočtem rizika není řešen jen hromosvod (vnější ochrana), ale také kompletní nasazení svodičů bleskových proudů a přepětí (vnitřní ochrana), tj. komplexní ochrana před bleskem (LP = LPS + SPM), je právě toto ten pravý okamžik pro slaboproudaře tzv. nasednout do vlaku. Problém rozšíříme ještě o to, že tento výpočet rizika, tj. stanovení co a jak bude chráněno, je prováděn ve stupni projektové dokumentace pro stavební řízení (DSP) nebo ohlášení stavby, kdy ne všechny systémy (hlavně slaboproudé nePBZ – ICT a bezpečnostní) jsou známy a dobře popsány z hlediska možných rizik z pohledu blesku a přepětí. Tento fakt pak v praxi znamená většinou to, že je celá ochrana LP z pohledu silno + slabo provedena zpravidla nekoncepčně a nekoordinovaně. V dalších stupních projektové dokumentace pak přirozeně dochází k rozdílnému chápání rizik a tomu odpovídající rozdílné řešení LP mezi silno a slabo, tedy jestli je to vůbec dále řešeno. Úplně nejhorší situace nastává v případech staveb, kdy nejsou ve stavbě povinná žádná slaboproudá PBZ (EPS, Ero) a DSP obsahuje pouze část silnoproudou (nn) a minimalisticky popsané připojení na veřejné sítě (tlf, internet, TV+R), nemluvě o rekonstrukcích staveb projektovaných podle starších norem. Nicméně, i když v praxi nejsou z výše uvedeného v případě ochrany před bleskem nastaveny procesy optimálně, je nutné i zde připomenout základní povinnost projektanta. Podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. zní odpovědnost projektanta následovně: Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu... Z toho nechť si každý projektant bez rozdílu silno nebo slabo vezme své a provede revizi svého vlastního přístupu k této problematice.

Tak, jak dnes chápeme ochranu před bleskem v podobě souboru norem ČSN EN 62305, tj. jako komplexní záležitost vnější a vnitřní ochrany, je pro docílení optimálního řešení v praxi nutný komplexní přístup silno + slabo (samozřejmě ideálně také i ostatních profesí vč. stavební). Nicméně kvůli hromosvodu, uzemnění a pospojování drží v ruce klíč k řešení silnoproudař. Naproti tomu v dnešní době staveb plných elektroniky, zastupující aspekt ochrany hmotných i nehmotných škod (majetek, následné škody a ztráty), by měl být požadavek na ochranu před účinky blesku odstartován také slaboproudařem. Takovou standardní situaci bychom pak mohli popsat dotazem cílevědomého slaboproudaře (tedy, má-li příležitost): „Pane silnoproudař, v objektu bude velké množství důležité a drahé elektroniky, pomohl byste mi s návrhem komplexní ochrany proti blesku a přepětí, resp. rád bych se také zapojil? Dáme to společně dohromady?“ Zde je již důležité si také uvědomit, že v případě ochrany hmotných i nehmotných škod mimo rámec povinností daných zmíněnou vyhláškou a dalšími návaznými předpisy by mělo ideálně vstoupit do hry také budoucí movité/nemovité pojištění. U ochrany před bleskem je důležité vycházet z toho, že máme tu čest s něčím, co nenabízí stoprocentní zabezpečení a navíc je bez záruk. Neopomenutelná je v tomto případě také ekonomická stránka věci, kdy je optimální stanovit hranici rizik, která jsou ještě pokryta technickými prostředky (hlavně svodiče přepětí) a kde již nastupuje pokrytí pojištěním.

Nicméně vraťme se tzv. na zem – od ideálu do reálné praxe, tj. k problémům, které nás trápí v dnešní době a jsou zásadnější. Například ke zmíněnému kabelu UTP uvázanému k hromosvodu. A když už jsme zmínili datový kabel, tak si představme, jak je čím dál více důležité na toto téma mluvit, když sledujeme postupné prorůstání ICT snad do všech elektro oborů. Autor se v této souvislosti na základě vlastních zkušeností z praxe neubrání příměru tzv. slon v porcelánu, který vůbec netuší, kde šlape.


Abychom neskončili toto téma pouze vzájemnou kritikou, tak se pokusme udělat něco pro sblížení obou oborů z pohledu ochrany před bleskem. Na čem je potřeba stavět a týká se i každopádně i silnoproudařů je určitý odpor, obavy z celé problematiky. Jako vždy ale platí i zde, že obavy pramení z neznalosti. Nebudeme nyní rozebírat jednotlivé technické normy, není to ani cílem, ale pro počáteční motivaci je důležité říci, že celá problematika ochrany proti blesku je postavená v zásadě na dvou základních principech:

  • Napětí je rozdíl (dvou) potenciálů, tj. napětí je vždy relativní záležitost
  • Ohmův zákon – U = R * I (závislost napětí na velikosti proudu a na délce a průřezu vodiče)

Pokud si toto osvojíme a zkusíme si to sami promítnout do stavby jako elektrický obvod, tak máme na čem stavět.

Zdroje, použitá literatura

  1. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  2. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon) ve znění pozdějších předpisů
  3. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
  4. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  5. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  6. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
  7. Sborník přednášek č. 48 – Základní vyhlášky a předpisy pro projektování v elektrotechnice, rozvaděče 2011, vydáno firmou L.P. Elektro s.r.o., ISBN: 978-80-904663-6-4
  8. České technické normy ve výstavbě, 2. vydání (2009); autoři: Ludmila Kratochvílová a Miroslav Ježek; vydáno: Informační centrum ČKAIT, s.r.o.
  9. Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby, 3. vydání (2008); kolektiv autorů: Jiří Schandl, Bohumil Rusek, Danka Makalová, Hedviga Klepáčková; vydáno: Informační centrum ČKAIT, s.r.o.

Základní přehled zkratek

ICT
Informační a komunikační technologie (Information and Communication Technologies)
neICT
označení pro technologie nepatřící mezi ICT (pro účely tohoto článku)
IT
Informační technologie (Information Technologies)
PZTS
Poplachový zabezpečovací a tísňový systém
ACS
Systém elektronické kontroly vstupu (Access Control System)
VSS
Video dohledový systém (Video Surveillance Systém)
TZB
Technické zařízení budov
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
PBZ
Požárně bezpečnostní zařízení
nePBZ
označení pro zařízení nepatřící mezi PBZ (pro účely tohoto článku)
EPS
Elektrická požární signalizace
ERo
Evakuační rozhlas
PBŘS
Požárně bezpečnostní řešení stavby
UTP
Unshielded twisted pair
LP
Ochrana před bleskem (Lightning Protection)
LPS
Vnější systém ochrany před bleskem – hromosvod (Lightning Protection System)
SPM
Ochranné opatření pro vnitřní systém ochrany před LEMP (Surge Protection Measures)
DT
Domácí telefon
CHÚC
Chráněná úniková cesta
Požární úsek
 
English Synopsis
Projecting weak current III. – fire and lightning safety

It is taken as given that fire safety rules for buildings do not concern those who install electric devices that are not for fire protection. But that is a big mistake. Fire safety rules for buildings concern everybody who is in an interaction with the building in any way. And lightning protection is disregarded as well.

 

Hodnotit:  

Datum: 19.3.2018
Autor: Ing. Tomáš Mikula
Recenzent: Ing. Jindřich Pech, Ing. Plotek, HDL Automation



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

Slunce v domě on-line

Stav nabití BAT:--- %
Roční soběstačnost:--- %

technická podpora výrobců

Partneři - Elektrotechnika

 
 

Aktuální články na ESTAV.czStát letos rekordně podpoří stavbu cyklostezek, přibude 50,1 kmFOR ARCH 2018 upozorní nejen na novinky v legislativě, ale i na časté chyby ve stavebnictvíStavební připravenost pro venkovní a vnitřní stínění domů i bytůSenát schválil úpravy vzniku společenstev vlastníků bytů