Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Jaké znaky definují inteligentní budovu?

Spíše než na legislativní omezení v oblasti výstavby inteligentních budov narážíme spíše na problém rozdílného přístupu k investičním nákladům u developerů a k následným provozním nákladům u provozovatelů budov. V testovacích i reálných projektech jsme se u uživatelů opakovaně setkali s obavou ze ztráty soukromí.

Ing. Jiří Jirkovský, ředitel divize Building Technologies společnosti Siemens, odpovídal na otázky redakce časopisu Inteligentní budovy.

Ing. J. Jirkovský
Ing. J. Jirkovský

Stále se diskutuje o termínu inteligentní budova. Jak ho chápete vy? Jaké znaky podle vás definují inteligentní budovu? Co ji charakterizuje? Jak jsou inteligentní budovy vnímány ve světě?

Termín inteligentní budova je poměrně nový a není definován jednoznačně. Wikipedie například definuje inteligentní budovu jako: „dům, který zajišťuje optimální vnitřní prostředí pro komfort osob prostřednictvím stavební konstrukce, techniky prostředí, řídicích systémů, služeb a managementu. Je efektivní ekonomicky, energeticky i z hlediska působení na vnější prostředí a umožňuje víceúčelové použití a rekonfigurace. Inteligentní dům reaguje na potřeby obyvatel s cílem zvýšit jejich pohodlí, zpříjemnit jim zábavu, zaručit co nejvyšší bezpečí a snížit náklady na provoz“. Tento popis naznačuje mnohoznačnost pojmu, jehož chápání se může lišit například podle regionu v závislosti na stupni jeho technického rozvoje. Další výrazné rozdíly v chápání definice inteligentní budovy vycházejí ze způsobu jejího využití. Uživatelé rodinného domu, bytového komplexu a komerčního objektu budou logicky klást specifické a navzájem velmi odlišné požadavky na jejich funkčnost. Konkurenční výhodou společnosti Siemens je fakt, že má ve své nabídce systémy a řešení pro všechny typy budov.

Máte zkušenosti s realizací inteligentních budov ve světě. Jaké jsou základní a zásadní rozdíly v oboru inteligentních budov ve světě a v ČR?

Obecně lze říci, že trend výstavby inteligentních budov je na vzestupu. Autoři analýz vypracovaných před šesti lety předpovídali, že do roku 2012 bude jejich procentní podíl na celosvětové výstavbě dvouciferný a v dalších letech bude dále rychle růst. Nereálně vysoké ceny nemovitostí a hospodářská recese na konci desetiletí však růstový trend přibrzdily, a to zejména v rezidenční sféře. Velké rozdíly jsou rovněž patrné mezi jednotlivými regiony. Nejvyšší nárůst podílu inteligentních budov lze vysledovat v bohatých zemích Blízkého východu – například ve Spojených Arabských Emirátech a v Asii – zejména v Japonsku, Malajsii a Singapuru. Ostatní trhy, český nevyjímaje, jsou citelně konzervativnější a je patrný jejich akcent na konkrétní měřitelné přínosy zejména ve spotřebě energií a v oblasti bezpečnosti. Tyto dva parametry jsou totiž atraktivní jak pro majitele nemovitostí, tak pro potenciální nájemce v rezidenční i komerční sféře.

S jakými omezeními se v České republice inteligentní budovy setkávají?

Spíše než na legislativní omezení v oblasti výstavby inteligentních budov narážíme spíše na problém rozdílného přístupu k investičním nákladům u developerů a k následným provozním nákladům u provozovatelů budov. Developer, který posléze budovu neprovozuje, má při výstavbě logicky snahu snižovat náklady na pokročilé, ale investičně náročnější technologie, a zvažuje tak míru návratnosti prvotní investice. Nicméně v této oblasti je jednoznačně určující trh s nemovitostmi a celková ekonomická situace. Kromě snahy podílet se na výstavbě nových objektů je druhou významnou oblastí činnosti naší divize poskytování profesionálního servisu komplexních systémů. Nabízíme souhrnný servis dříve oddělených technologií, například kotle, celého systému vytápění a současně navazujících komunikačních a IT technologií. Vývoj totiž dospěl tak daleko, že dnes již mezi těmito technologiemi ostrou hranici nenajdeme - tzv. interoperabilita systémů je de facto dokonce principem inteligentních budov.

Skanska
Skanska

Máte za sebou řadu realizací inteligentních budov. Jaké projekt vám utkvěl v paměti a proč?

V oblasti rezidenčního bydlení to byl určitě referenční dům Siemens v Berlíně, který byl vybudován jako vzorové a testovací zařízení. Pro získání klientů totiž bylo nutné definovat argumenty, což v praxi vyžaduje pečlivou práci a detailní znalost uživatelských požadavků. Proto byly do referenčního domu, vybaveného prakticky vší dostupnou technikou, zvány na týdenní pobyty specifické vzorky populace – mladí lidé studující vysoké školy, rodiny s dětmi či senioři. V průběhu pobytu zaznamenávali své zkušenosti s používáním nejmodernějšího vybavení a přidávali svoje návrhy na změny či doplnění. Zájem byl obrovský, testovací provoz byl prodloužen na celý rok a přinesl řadu cenných informací, jež byly použity při vývoji nových aplikací.
V oblasti komerčních budov stojí za zmínku dva projekty, které jsme realizovali v České republice. Tím prvním je Národní technická knihovna v Praze-Dejvicích, kde jsme se postarali o datovou integraci životně důležitých technologií a současně jsme dodali řídicí a monitorovací systém pro měření a regulaci a systém elektrické požární signalizace. Druhým projektem byla výstavba sídla společnosti Skanska v Praze-Opatově, v němž naše technologie umožňují centrálně ovládat systémy vytápění, chlazení, osvětlení a venkovních žaluzií. V obou projektech systémy Siemens pomáhají zvyšovat bezpečnost uživatelů budovy a současně snižovat energetickou náročnost a provozní náklady.

Bez jakých technologií se inteligentní budova neobejde? Jaké technologie dělají inteligentní budovu inteligentní budovou?

Nesmí v ní chybět systém měření a regulace, bezpečnostní systémy typu EPS, EZS CCTV a ACS, pokročilý systém osvětlovací techniky, moderní domácí spotřebiče s intuitivním ovládáním a nízkou spotřebou energie a komunikační technologie zahrnující i systém domácí zábavy. Nezbytnou nadstavbou je samozřejmě dokonalé propojení funkčnosti všech těchto systémů s možností jejich snadného rozšíření v případě změny dispozice či účelu užití budovy.

Vnímáte i nějaká omezení ze strany inteligentních budov pro uživatele? Co by je mohlo překvapit?

V testovacích i reálných projektech jsme se u uživatelů opakovaně setkali s obavou ze ztráty soukromí. Čidla a kamery u řady lidí evokují – řečeno s Georgem Orwelem – pocit přítomnosti onoho Velkého bratra, který je neustále sleduje. Uživatelé komerčních administrativních objektů se pak často obávají toho, že inteligentní budova nebude reflektovat jejich specifické požadavky na teplotu či světelné podmínky v místnosti. Lidé také občas vyjadřují obavu z přílišné složitosti ovládání, zejména u komplexnějších systémů kombinujících nástroje pro ovládání provozu obývané jednotky a prostředí informačních technologií. Tento problém však řeší uživatelsky přívětivé ovládací panely a terminály typu přenosného zařízení PDA.

Kam podle vás směřuje obor inteligentních budov? Jaké jsou největší výzvy do budoucna v ČR i ve světě?

Z hlediska celkového fungování budovy je to nepochybně další posílení role IT a komunikačních technologií. Vzhledem k jejich rychlému vývoji a zastarávání pociťujeme na straně uživatelů snahu najít v této oblasti dlouhodobě stabilní a spolehlivé partnery. Společnost Siemens dlouhodobé stabilní partnerství svým zákazníkům nabízí. Dalším zřetelným trendem je bezpečnost a nové požadavky ve všech bezpečnostních segmentech. U komerčních budov je to například kontrola vstupu, sledování pohybu osob, aut a materiálu po objektu či identifikace osob. Velkou výzvou jsou také nové požadavky na funkčnost. Ve zmiňovaném referenčním domě v Berlíně třeba senioři požadovali aplikaci s možností snadno a z libovolného místa v domě přivolat zdravotnickou pomoc. Inteligentní technologie mají i designový aspekt a ovlivňují architektonické vyznění budovy - třeba moderní osvětlovací systémy významně dotvářejí její estetiku. Osvětlovací technika značky Osram například umožňuje na základě specifických požadavků měnit osvit a estetické vyznění jedné z nejvyšších budov světa – tchajwanského mrakodrapu Tchaj-pei 101.

V souvislosti inteligentními budovami se hovoří o úsporách energie. Jak konkrétně umí šetřit?

Ze statistik vyplývá, že budovy se podílejí na celosvětové spotřebě energie ze 40 %. Energeticky úporné inteligentní budovy tedy mají v tomto směru velký potenciál a při dokonalém sladění všech technologií umožňují snížit spotřebu energií až o třetinu. K dosažení tohoto cíle pomáhá celá řada strategií. Moderní měřiče spotřeby energií a pokročilé regulační systémy sledují a vyhodnocují provozní parametry a upravují fungování objektů definováním režimů reagujících na venkovní teplotu, povětrnostní podmínky a sluneční osvit. Výsledkem je vypracování provozních scénářů – například bez přítomnosti osob, při částečném či plném využívání objektu, respektive bytu. Vypracované scénáře následně automaticky upravují vytápění, chlazení, osvětlení apod. Další významnou strategií je využívání výhodných energetických tarifů a „chytré“ zautomatizované spouštění spotřebičů při výhodné sazbě. Ke snížení spotřeby energií přispívá také instalace a optimální provozování alternativních zdrojů jako jsou tepelná čerpadla a solární panely. Souhrnně lze říci, že inteligentní dům by neměl být zbytečným luxusem, ale rozumnou investicí s poměrně krátkou dobou návratnosti. Přitom v této souvislosti není rozhodující, zda se jedná o byt, rodinný domek či velkou administrativní budovu.

Jednou ze tří základních hodnot vaší společnosti je inovativní přístup. Podílí se i česká skupina koncernu Siemens na vývoji produktů a systémů, nebo v ČR realizuje pouze obchodní a výrobní aktivity?

Koncern Siemens se v loňském roce stal s 50 000 aktivních patentů evropskou patentovou jedničkou. Výzkumem a vývojem se celosvětově zabývá přibližně 30 000 lidí a česká regionální společnost koncernu Siemens nestojí v tomto směru stranou. V českých vývojových centrech pracuje bezmála 500 lidí, kteří se podílejí na vývoji elektromotorů, jisticí techniky, strojů pro těžké strojírenství či komponent pro kolejovou dopravu. Siemens se však nespoléhá jen na vlastní vývojové pracovníky, ale dlouhodobě spolupracuje s externími výzkumnými týmy. Na úrovni České republiky to je například spolupráce naší divize Building Technologies s Katedrou TZB Stavební fakulty ČVUT v Praze na výstavbě testovací laboratoře TestBed, která je součástí celoevropského projektu Clear-Up. Tento projekt, jehož cílem je snížení a optimalizace spotřeby energií v budovách, je částečně financován z fondů EU a podílejí se na něm přední evropská výzkumná pracoviště a významné průmyslové firmy. Odborní pracovníci školy v laboratoři, která byla uvedena do provozu začátkem března letošního roku, provádějí testování nových technologií pro zvýšení komfortu vnitřního prostředí a snížení energetické náročnosti budov. Siemens do laboratoře TestBed dodal řídicí systém Desigo. Při návrhu řídicího systému jsme spolupracovali i s vývojovým oddělením naší společnosti ve švýcarském Zugu. Technici a obchodníci naší divize tak dostali jedinečnou možnost seznámit se s technickými řešeními, která se na trhu objeví třeba až za několik let.

Česká regionální společnost Siemens zaměstnává 10,5 tisíce lidí, přibližně 9000 lidí pracuje ve výrobních závodech. Kolik lidí pracuje v obchodní divizi Building Technologies?

V naší divizi pracuje celkem 170 lidí, kteří se starají o prodej, technickou podporu a servis produktů a systémů pro automatizaci budov. Jedná se o systémy měření a regulace, zabezpečovací, protipožární a instalační techniku. Poskytujeme kompletní servis včetně přípravy projektu, jeho dodávky, instalace a záruk při snížení nákladů na spotřebu energie a provozních nákladů. Součástí naší nabídky jsou rovněž pravidelné kontroly a revize nainstalovaných systémů. Na jedné straně realizujeme menší projekty v oblasti rezidenčního bydlení, na straně druhé nabízíme kompletní dodávky na klíč založené na konceptu Total Building Solutions. V řadě velkých projektů jsme figurovali také jako systémový integrátor klíčových technologií. Typickým příkladem je třeba již zmiňovaný projekt v budově Národní technické knihovny.

Více než polovinu obratu české regionální společnosti Siemens představují výrobky určené na export. Jaký je roční obrat české skupiny koncernu Siemens a jak se vyvíjel v průběhu posledních tří let?

Český Siemens dlouhodobě patří mezi deset největších tuzemských exportérů. Celkový obrat české skupiny Siemens v roce 2012 činil 32,5 miliard korun, plných 66 % obratu představují výrobky určené na export. Objem exportu se nám dokonce daří v posledních letech zvyšovat: zatímco v roce 2009 jsme vyvezli výrobky za 16,5 miliardy korun, v minulém roce to bylo již za 21,5 miliard korun. Celkový obrat za poslední tři roky lze označit – navzdory ekonomické krizi v roce 2009 – za stabilní. V roce 2012 činil zmiňovaných 32,5 miliard korun, v roce 2011 to bylo 32 miliard korun a v roce 2010 činil 30 miliard korun. K dosahování stabilních hospodářských výsledků nám pomáhá šířka našeho produktového portfolia, a to nejen v oblasti produktů a systémů pro automatizaci budov, ale také v oblastech dodávek pro průmyslovou a dopravní infrastrukturu, výrobu a rozvod elektrické energie a zdravotnictví.