Inteligentní budovy v České republice

Inteligentní budovy nerezidenčního typu jsou v České republice zastoupeny především administrativními budovami komerčního i veřejnoprávního charakteru. Je to dáno zejména tím, že inteligentní elektroinstalace dokáže uspořit poměrně velké množství energie a tedy i provozních nákladů. Právě v administrativních budovách totiž dochází při chybějící automatizaci řízení jednotlivých technologií k plýtvání energiemi, jelikož lidé, kteří zde pracují, obvykle nevěnují dostatečnou pozornost tomu, zda se svítí, topí či chladí opravdu jen tehdy, když je to nezbytné. Nicméně i pro další typy budov nabízí inteligentní elektroinstalace značný potenciál týkající se jednak energetických úspor, ale též jednoduchosti, přehlednosti a komfortu při jejich ovládání. Proto nalezneme inteligentní elektroinstalace také v nemocnicích, obchodních centrech, muzeích, ve školách, skladech či výrobních halách.

Použití systémů inteligentního řízení budov v České republice

Mezi nejvýznamnější představitele systémů pro inteligentní řízení budov patří technologie KNX, která je jediným celosvětovým standardizovaným systémem pro automatizaci budov. Jedná se o sběrnicovou technologii, která propojuje všechny prvky elektrické instalace, díky čemuž jsou schopny spolu přímo komunikovat a ve vzájemných vazbách kontrolovat chod všech technologií v budově, ať již je to osvětlení, stínění, vytápění, ventilace, klimatizace, zabezpečovací nebo protipožární systém. Mezi zakládající členy asociace KNX, která zastřešuje standard KNX, patří též společnost ABB, která se svými přístroji z portfolia výrobků i-bus^® KNX podílela v České republice na elektroinstalaci například v těchto inteligentních budovách:

• O₂ Arena
• Česká pojišťovna a.s, Praha
• Československá obchodní banka, a.s., Praha
• Hypoteční banka, a.s., Praha
• TRINITY OFFICE CENTER, Brno
• Letiště Praha, a.s., Parking C
• Palác Flora, Praha
• Nemocnice Na Homolce, Praha
• Ministerstvo financí
• Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov
• Obchodní centrum Zlatý Anděl, Praha
• Vyšší policejní škola, Opatovice
• ETNA, spol. s r.o. – iGuzzini
• Velkosklady Lidl Česká republika, v.o.s.
• Moravská galerie v Brně
• Administrativní budova KOVO, Praha

O₂ Arena


Moravská galerie v Brně

Například O₂ Arena je ukázkou velice robustní instalace s přibližně 25 tisíci přístroji, které řídí osvětlení včetně světelných scén, automaticky řídí stínící techniku nebo zajišťují kontrolu přepěťových ochran prostřednictvím centrálního ovládání.

Mezi největší elektroinstalace KNX v České republice patří též budova České pojišťovny v Praze, kde je prostřednictvím technologie KNX řízeno přibližně 1 200 fan-coilových jednotek, 1 000 žaluzií a 6 500 svítidel ovládaných pomocí předřadníků KNX/DALI. Realizační firma obdržela za tuto budovu v roce 2010 ocenění za 4. místo v soutěži energeticky úsporných budov pořádané pravidelně asociací KNX při výstavě Light+Building ve Frankfurtu.

Ze seznamu mimopražských instalací vybíráme Moravskou galerii v Brně, která využívá technologii KNX pro řízení osvětlení včetně vytváření světelných scén a řízení venkovních i vnitřních rolet ve vazbě na povětrnostní podmínky. Vše je vizualizováno na PC, odkud je možné jednotlivá zařízení centrálně ovládat.

Úspory provozních nákladů a legislativní požadavky

Rostoucí trend využívání inteligentních řídících systémů pro automatizaci nerezidenčních budov lze očekávat i v budoucnu. Jedním důvodem je snaha investorů a zejména pak provozovatelů budov minimalizovat provozní náklady při rostoucích cenách energií. Topení, chlazení a osvětlení obytných a nebytových budov spotřebuje v technologicky vyspělých státech přibližně 40 % veškeré energie. Z provedených studií vyplývá, že automatizace řízení budov dokáže v závislosti na typu řízených technologií, dispozicích budov a způsobu jejich využívání ročně uspořit energii v dvouciferném rozsahu.

Horní a spodní střední hodnoty snížení spotřeby energie dle studie „Potenciál úspor energie s využitím moderních elektrických instalací“ zpracované Centrálním svazem elektrotechniky a elektronického průmyslu (ZVEI, 2008).

Druhým důvodem jsou měnící se legislativní podmínky. Na evropské úrovni byla v roce 2002 vydána směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/EC o energetické náročnosti budov, jejímž hlavním požadavkem je snížení spotřeby energie v budovách. Pro její implementaci byla vydána řada evropských norem, např. EN 15232 Energetická náročnost budov – Vliv automatizace, řízení a správy budov. V České republice byla směrnice implementována Zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a Vyhláškou 148/2007 o energetické náročnosti budov.

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií mimo jiné vyžaduje, aby splnění požadavků na energetickou náročnost budovy doložil stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti při:
a) výstavbě nových budov,
b) větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m², které ovlivňují jejich energetickou náročnost,
c) prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí, jde-li o případy podle písmene a) nebo b).

Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad 1 000 m² musí umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově.

V roce 2010 byla schválena přepracovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která dále zpřísňuje požadavky na energetickou náročnost budov. Již od roku 2013 musí členské státy EU zajistit, aby nové budovy plnily minimální požadavky na energetickou náročnost budov. Také stávající budovy procházející větší rekonstrukcí budou muset tyto minimální požadavky plnit. Při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budovy či její ucelené části bude povinně vydáván certifikát energetické náročnosti. V budovách, které často navštěvuje veřejnost, musí být certifikát vystaven na nápadném místě. Certifikát musí získat a vystavit také orgány veřejné moci pro jimi užívané budovy často navštěvované veřejností s celkovou užitkovou podlahovou plochou nejméně 500 m². Od července 2015 to bude od 250 m². Certifikáty musí obsahovat energetickou náročnost budovy (celková vypočtená roční dodaná energie v GJ potřebná na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení), referenční hodnotu (minimální požadavky) a doporučení na snížení energetické náročnosti.

Nejpozději od roku 2019 pak budou muset být všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Nejpozději od roku 2021 se tento požadavek bude týkat všech nových budov. To nabízí značný potenciál pro rozšíření systémů inteligentní elektroinstalace prakticky do všech segmentů výstavby budov již v poměrně krátkém časovém horizontu.

Ing. Petr König
Obchodně-technická podpora
petr.koenig@cz.abb.com

ABB s.r.o., přístroje NN
Heršpická 13
619 00 Brno
www.abb.cz/nizkenapeti