Umělá inteligence a možnosti oborové spolupráce ve stavebnictví

Aktivním organizátorem akcí byla Česká asociace umělé inteligence (ČAUI), dále Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT Praha (CIIRC ČVUT) a Hospodářská komora (HK ČR). Představili se zde hlavní hráči na poli umělé inteligence, technologičtí giganti typu OpenAI, Google, Microsoft, aby ukázali novinky – od pokročilých chatbotů a nástrojů pro generování videí až po nejrůznější asistenty či virtuální avatary využitelné takřka ve všech oborech lidské činnosti.

Umělá inteligence ve firmách

„Zájem o akce, kde hraje hlavní roli umělá inteligence, je v současné době skutečně obrovský,“ podotýká profesor Vladimír Mařík, jeden ze zakladatelů CIIRC ČVUT. „Je patrné, že čeští zaměstnavatelé chápou využívání nástrojů umělé inteligence jako naprosto klíčový prvek pro podnikání a rozvoj společností,“ dodává s odkazem na aktuální průzkumy i na zájem o služby institutu. Akce dle jeho slov podporují myšlenky Průmyslu 4.0 a nových testbedů na technických univerzitách v Praze, Brně a Ostravě, kde se tvoří infrastruktura připravená reagovat na současné i budoucí výzvy ve výrobě.

„V praxi to znamená, že můžeme třeba pomoci vyvinout modely pro autonomní rozhodování robota na požadovaný výrobní úkon a bezpečně vše otestovat ještě před tím než firma investuje své prostředky na uvedení do provozu. Testbedy jsou vybaveny nejmodernějšími zařízeními, které je možné využívat společně s podpůrnými programy a dotacemi. Jsou zapojené do centra RICAIP a sítí EDIH i AI-MATTERS TEF, což jsou klíčová schémata, kterými Evropská unie a MPO ČR podporují zavádění digitálních technologií a AI pro malé a střední podniky,“ vysvětluje Pavel Burget, ředitel RICAIP Testbedu Praha.

V oblasti stavebnictví doporučil Pavel Burget několik výrobců osvědčených průmyslových robotů a připomněl také rychlý rozvoj 3D tisku z betonu. „Vše začalo 3D tiskem z betonu nebo extrudovaných plastů, kdy robot tiskl části interiéru, postupem času jsme se posunuli k tisku celých struktur či modulárních součástí a posléze i celých domů. Roboti mohou pomoci například se zděním, frézováním otvorů nebo drážek u dřevostaveb, s taháním kabelů, malováním či stříkáním omítek. Nicméně stále nedokáží nahradit všechny činnosti a není to ani jejich hlavním cílem,“ dodává Radek Velebil, sales manager společnosti Kuka CZ&SK, která úspěšně instaluje nové robotické projekty a aktivně přispívá do skládačky zvavé digitální továrna.

Umělá inteligence ve výzkumu

Aktuální průzkumy, které se věnují využívání nástrojů umělé inteligence, ukazují, že české firmy rozhodně zájem mají a zdárně naskočily na tento celosvětový trend. Implementace AI do firemních procesů však v mnoha směrech pokulhává. Týká se to hlavně ChatGPT, strojového učení nebo virtuální reality.

„Přestože se umělá inteligence a její výhody skloňují v poslední době ve všech pádech, 15 % zaměstnavatelů v ČR uvedlo, že nezvažuje umělou inteligenci využívat nebo její využití ve firemních procesech úplně vyloučilo. 17 % společností neplánuje využívat ani generativní konverzační nástroje a 19 % nezvažuje nebo zcela vyloučilo strojové učení. Tato skutečnost může být dána například odvětvím, ve kterém společnosti podnikají a kde využití těchto vymožeností nemusí dávat takový smysl,“ uvedla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup, podrobněji představila průzkumy a vize do roku 2030.

Zdroj: ManpowerGroup

Největší brzdou porozumění dopadů umělé inteligence a potažmo i v zavádění nových procesů jsou velmi často nedostatečné dovednosti zaměstnanců a jejich nechuť učit se novým věcem. V řadě případů i vysoké náklady na implementaci a bezpečnost dat.

„Model české ekonomiky založený na levné práci se vyčerpal a chybí nám vize do budoucna i strategie. Jedinou skutečně technologicky podloženou a funkční vizí pro ekonomickou transformaci je Průmysl 4.0., který není jenom o technologiích, ale zejména o lidech, nových obchodních modelech, legislativě či kybernetické bezpečnosti. Jiný alternativní komplexní koncept tu v současné době není,“ zdůraznil v diskusi Vladimír Mařík.

„Můžete zvýšit mzdy, abyste přilákali talenty, ale větší výzvou je, že nemáme na trhu práce dostatek lidí s odpovídajícími dovednostmi. Tyto pozice dříve neexistovaly, a proto se potřebujeme v tréninku a rozvoji lidí zaměřit na ty, kteří mají příbuzné dovednosti a mají tak potenciál se na požadovaný profil posunout. Identifikovat lidi s těmito předpoklady a systematicky s nimi pracovat je novou výzvou pro manažery,“ dodává k tématu Jaroslava Rezlerová a poukazuje na celkové změny ve společnosti, kdy má AI potenciál rozbourat takřka všechny tradiční hierarchie.

Zdroj: ManpowerGroup

Nová éra adaptability a personalizace

Na konferencích dále zaznělo, že některé společnosti již zdárně využívají například technologie založené na umělé inteligenci k hodnocení produktivity vzdálených pracovníků, od monitorování pohybu a času stráveného na telefonu až po zaznamenávání úhozů na klávesnici a otevřených webových stránek. Také v mnoha obřích skladech sleduje chytrý ruční skener, jak efektivně pracovníci manipulují se zásobami. Analytici ManpowerGroup předpovídají, že další hranicí řízení výkonnosti budou ještě sofistikovanější užití monitorování produktivity – například nositelná zařízení, která sbírají data o tom, zda zaměstnanec vykonává složitý úkol s větší zručností než jiný zaměstnanec.

„Analyzováním pracovního výkonu a dovedností z tisíců interních a externích zdrojů budou technologie založené na umělé inteligenci identifikovat mezery v dovednostech v organizaci a doporučovat strategie k jejich překlenutí prostřednictvím programů na rozvoj dovedností, stejně jako cíleného náboru a interních posunů zaměstnanců,“ píše se ve zprávě, která zároveň radí, jak skládat profesionální pracovní týmy, používat autonomní AI asistenty, nabízet nové modely zaměstnávání a spolupráce napříč kontinenty.

„Vstupujeme do éry adaptability. Životní priority zaměstnanců se mění a s nimi i kariérní očekávání a vztah k zaměstnavatelům. Digitalizace, robotizace a umělá inteligence rychle proměňují způsob, jakým pracujeme a překreslují podobu většiny pracovních rolí. Změny se zrychlují a klíčovými dovednostmi se stává učenlivost, flexibilita a přizpůsobivost. Hlavní rolí manažerů bude schopnost řídit kontinuální transformaci, musejí udržet angažovanost a wellbeing uprostřed změn pracovních modelů, obchodních potřeb a očekávání zaměstnanců. Musejí motivovat své lidi ke zvyšování kvalifikace, protože chápou, že změna je úspěšná, pokud jsou úspěšní jejich lidé,“ dodává ke zprávě Jaroslava Rezlerová a přitakává všem aktivitám CIIRC v oblasti Průmyslu 4.0.

Na predikci vývoje pracovního trhu se zaměřila také Miroslava Kopicová, ředitelka Národního vzdělávacího fondu (NVF), která vnímá jako velmi významný prvek úbytek počtu obyvatel v produktivním věku takřka ve všech oborech lidské činnosti, stavebnictví nevyjímaje.

„V oborech jako je zdravotnictví, školství nebo IT nám budou již v roce 2028 chybět vyšší desítky tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. V roce 2045 budeme mít o 400 000 lidí v produktivním věku méně. Problém je v tom, že nám budou chybět špičky, pokud budeme chtít být technologicky vyspělou zemí a stát se lídry. A ty nevychováme za den. Je potřeba naši zemi otevřít schopným lidem. Lidé jsou naše největší bohatství a je nutné pro Průmysl 4.0 lidi skutečně získat.“

Často se vedle pojmu Průmysl 4.0 objevuje také pojem Průmysl 5.0, aniž by se aktuálně dokončila předešlá etapa. Profesor Vladimír Mařík odkazuje na prohlášení výzkumné Rady Industrie 4.0 a Platformy Industrie 4.0 a připomíná i nutnost většího zapojení hlavních hráčů na poli umělé inteligence. Tedy těch hráčů, kteří se v hojné míře prezentovali na zmíněných akcích.

Foto: autor, CIIRC a Pexels