V Česku roste počet pracujících vězňů. Na pokrytí poptávky firem to ale nestačí
Pro soukromé podniky pracuje nyní nejvíce vezňů za poslední 4 roky. Zaměstnávání vězňů přitom přináší firmám, vedle řešení nedostatku pracovních sil, i další výhody - nižší náklady, snazší reakce na sezónnost.
Manažeři firem čím dál častěji zvoní na brány českých věznic. Kvůli nízké míře nezaměstnanosti totiž obtížněji shání zaměstnance, proto je hledají i mezi odsouzenými. Vloni jich pro soukromé podniky pracovalo bezmála tři a půl tisíce. Pokrýt plně velkou poptávku po profesích se tím ale nedaří. Zkušenosti oslovených firem i vězeňské služby přitom potvrzují, že jde o vzájemně prospěšnou spolupráci.
Podle nejnovějších statistik Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR pracuje v současnosti z celkově 19 784 odsouzených 8 837 vězňů, nejvíce za poslední čtyři roky. „Aktuální zaměstnanost je téměř šedesátiprocentní. Poptávka od zaměstnavatelů ale obecně nabídku převyšuje, obzvláště v ohledu na zařazení na venkovní pracoviště,“ říká mluvčí Petra Kučerová.
Pro soukromé podniky jsou nejžádanější právě ti odsouzení, kteří mohou pracovat mimo věznici. Například výrobním závodem českého výrobce svítidel Modus v České Lípě prošlo za více než deset let už na 2 500 vězňů. V současnosti jich pracuje přibližně šedesát denně.
„Týdně vyrábíme na 25 000 kusů svítidel. Výroba je částečně automatizovaná, ale bez lidské síly se neobejdeme. Vězňům dáváme práci, kterou se rychle naučí, jde zejména o montážní práce nebo manipulaci ve skladech,“ uvádí obchodní manažer Jan Kavka s tím, že ve výrobním závodě společnosti odsouzený pracuje v průměru kolem jednoho roku.
Podobnou zkušenost mají i ve firmě na recyklaci elektroodpadů Praktik system, která dává práci osmdesáti pěti odsouzeným. „Využíváme je hlavně k ruční demontáži a zpracování elektrospotřebičů, dále na třídění plastových odpadů, pomocné práce či obsluhu vysokozdvižných vozíků. Snažíme se je maximálně využít a zaučovat v průběhu času i na náročnější pozice,“ popisuje Jana Hloušková, manažerka společnosti Praktik system.
Vedle méně kvalifikovaných profesích mají podniky zájem také o elektrikáře, kuchaře, instalatéry nebo truhláře. „O zaměstnávání odsouzených je mezi firmami stále větší zájem. Poptávka po vězních, kteří by mohli pracovat ve firmách mimo věznici, ovšem převyšuje nabídku,“ říká Martina Krutinová, mluvčí Věznice Stráž pod Ralskem.
Oboustranně prospěšná spolupráce
Zaměstnávání vězňů přitom přináší firmám, vedle řešení nedostatku pracovních sil, i další výhody. „Výroba svítidel je sezonní záležitost, díky vězňům dokážeme být více flexibilní s ohledem na měnící se poptávku po zboží v průběhu roku. V neposlední řadě šetříme náklady,“ uvádí Jan Kavka ze společnosti Modus.
Také pro většinu vězňů je možnost pracovat přínosná. „Odsouzení přijdou na jiné myšlenky, do jiného prostředí, mohou se soustředit na nějakou smysluplnou činnost, připadají si potřební, získají pracovní návyky. A u toho si vydělají peníze. To jim následně pomáhá se splácením dluhů nebo alimentů,“ popisuje zkušenosti odsouzených Martina Krutinová, mluvčí Věznice Stráž pod Ralskem s tím, že už zaznamenali i případy odsouzených, kteří se zaměstnáním potkali poprvé v životě až při výkonu trestu. Firmy dokonce zlepšují vězňům pracovní prostředí. „Jejich počty se nám u nás daří navyšovat i díky tomu, že jim zlepšujeme zázemí jako jsou šatny a sociální zařízení,“ doplňuje Jana Hloušková ze společnosti Praktik system.
Na kolik vězeň na plný úvazek firmu přijde, záleží na požadované kvalifikaci. Odměna se podle toho pohybuje od 5 500 korun až po 13 750 pro vysokoškoláky s magisterským titulem.
