Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Kabelové rozvody pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční

Reakce kabelů na oheň - Rozhodnutí komise 2006/751/ES

Třídy reakce elektrických kabelů na oheň

Klasifikace elektrických kabelů a jejich zatřídění z hlediska reakce na oheň podléhá rozhodnutí Komise 2006/751/ES, kterým se mění a doplňuje rozhodnutí Komise 2000/147/ES.

To tedy znamená, že zkušební metody zakotvené ve výše uvedeném rozhodnutí Komise ES, které se odvolávají na prEN 50399-2-1 a prEN 50399-2-2, jsou pro členské státy Evropské unie závazné.

Z hlediska třídy reakce na oheň se kabely klasifikují do tříd označených Aca, B1ca, B2ca, Cca, Dca, Eca, Fca podle možného příspěvku - uvolňování tepla. Zároveň jsou v rozhodnutí Komise stanoveny pro třídy B1ca až Dca doplňkové klasifikace, které se označují s1 až s3 - tvorba kouře, d0 až d2 - odkapávání hořících částic, a a1 až a3 - kyselost.

V příloze č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. jsou na kabely ovládajících zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení stavby a na kabely ve vybraných budovách předepsány kabely klasifikované z hlediska reakce na oheň třídou B2ca, případně třídou a doplňkovou klasifikací B2ca s1 d0:

  • B2ca - zkouška hoření kabelů, kde celkové množství uvolněného tepla z kabelu za 1200 s ≤ 15 MJ; maximální hodnota uvolněného tepla ≤ 30 kW, šíření plamene ≤ 1,5; rychlost rozvoje požáru ≤ 150 Ws-1;
  • s1 - celkové množství vývinu kouře ≤ 50 m2 a okamžité množství uvolněného kouře ≤ 0,25 m2/s;
  • d0 - žádné odkapávání hořících částic během 1200 s.
Třída Zkušební metoda(y) Kritéria klasifikace Doplňková klasifikace
Aca EN ISO 1716 PCS ≤ 2,0 MJ/kg (1)  
B1ca FIPEC20 Scen 2 (5) FS ≤ 1,75 m
THR1200s ≤ 10 MJ
HRRmax 20 kW
FIGRA ≤ 120 Ws-1
Tvorba kouře (2,6) a planoucí částice (3) a kyselost (4, 8)
EN 60332-1-2 H ≤ 425 mm  
B2ca FIPEC20 Scen 1 (5) FS ≤ 1,5 m
THR1200s ≤ 15 MJ
HRR ≤ 30 kW
FIGRA ≤ 150 Ws-1
Tvorba kouře (2,7) a planoucí částice (3) a kyselost (4, 8)
EN 60332-1-2 H ≤ 425 mm  
Cca FIPEC20 Scen 1 (5) FS ≤ 2,0 m
THR1200s ≤ 30 MJ
HRR ≤ 60 kW
FIGRA ≤ 300 Ws-1
Tvorba kouře (2,7) a planoucí částice (3) a kyselost (4, 8)
EN 60332-1-2 H ≤ 425 mm  
Dca FIPEC20 Scen 1 (5) THR1200s ≤ 70 MJ
HRR ≤ 400 kW
FIGRA ≤ 1 300 Ws-1
Tvorba kouře (2,7) a planoucí částice (3) a kyselost (4, 8)
EN 60332-1-2 H ≤ 425 mm  
Eca EN 60332-1-2 H ≤ 425 mm  
Fca Žádný ukazatel vlastností není stanoven    
(1) Pro výrobek jako celek, vyjma kovových materiálů, a pro každou vnější složku (tj. plášť) výrobku

(2) s1 = TSP1200 ≤ 50 m2 a SPR ≤ 0,25 m2/s
s1a = s1 a součinitel propustnosti EN 61034-2 > 80 %
s1b = s1 a součinitel propustnosti EN 61034-2 > 60 % < 80 %
s2 = TSP1200 ≤ 400 m2 a SPR ≤ 1,5 m2/s
s3 = ne s1 nebo s2

(3) Pro FIPEC20 scénář 1 a 2: d0 = žádné planoucí kapky/částice během 1 200 s; d1 = žádné planoucí kapky/částice trvající déle než 10 s během 1 200 s; d2 = ne d0 nebo d1

(4) EN 50267-2-3: a1 = vodivost < 2,5 |μS/mm a pH > 4,3; a2 = vodivost < 10 |μS/mm a pH > 4,3; a3 = ne a1 nebo a2. Bez prohlášení = Žádný ukazatel není stanoven

(5) Proud vzduchu do komory musí být nastaven na 8 000 ± 800 l/min
Podle FIPEC20 scénář 1 = prEN 50399-2-1
Podle FIPEC20 scénář 2 = prEN 50399-2-2

(6) Třída hustoty kouře deklarovaná pro třídu B1ca, kabely musí projít zkouškou FIPEC20 scénář 2
(7) Třída hustoty kouře deklarovaná pro třídu B2ca, Cca, Dca, kabely musí projít zkouškou FIPEC20 scénář 1
(8) Měření nebezpečných vlastností plynů vznikajících při požáru, které snižují schopnost osob jim vystavených, podniknout účinná opatření k úniku, a není to popis toxicity těchto plynů

Tabulka 1 Kritéria pro zkoušky a následnou klasifikaci kabelů z hlediska reakce na oheň

Klasifikační kritéria podle rozhodnutí Komise 2000/147/ES ve znění rozhodnutí Komise 2006/751/ES

Třída reakce na oheň Doplňková klasifikace
Aca  
B1ca tvorba kouře: s1, s1a, s1b, s2, s3

planoucí kapky/částice: d0, d1, d2

kyselost (acidita): a1, a2, a3
B2ca
Cca
Dca
Eca  
Fca  

Tabulka 2 Rozhodnutí Komise 2000/147/ES a 2006/751/ES

Třída funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí (kabelových tras PX-R a PHX-R) podle ZP č. 27/2008

Třída funkčnosti kabelové trasy - doba v minutách, po kterou si kabelová trasa (kabely s podpěrnou konstrukcí) zachovává v případě požáru svoji funkčnost.

Principem zkoušky stanovení funkčnosti kabelové trasy PX-R, PHX-R je:

  • zabudování zkoušených konstrukcí kabelových tras do zkušební pece, která odpovídá ČSN EN 1363-1;
  • montáž zkoušených kabelů na uvedené nosné konstrukce (zkušební sestava předepsaná ZP č. 27/2008);
  • zapojení zkoušených kabelů do elektrického obvodu (podle ZP č. 27/2008);
  • zkoušená sestava kabelů s nosnými konstrukcemi se teplotně namáhá podle požadovaných scénářů požáru, podle normové teplotní křivky, ČSN EN 1363-1, působením konstantní teploty pro dosažení 842 °C nebo podle scénáře zadavatele zkoušky.

Funkčnost kabelové trasy je splněna, pokud při požární zkoušce nevznikne v kabelových trasách zkrat ani žádné přerušení toku elektrického proudu ve zkoušených elektrických kabelových prvcích podle zkušebního předpisu ZP č. 27/2008 - pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí - systémů - v případě požáru.

Třída funkčnosti kabelové trasy se označuje P15(30,60,90,120)-R, PH15(30,60,90,120)-R a prokazuje se zkouškou podle ZP č. 27/2008.

Normová křivka Konstantní teplota 842°C
P15-R PH15 - R
P30-R PH30 - R
P60-R PH60 - R
P90-R PH90 - R
P120-R PH120 - R

Tabulka 3 Klasifikace třídy funkčnosti kabelové trasy podle zkušebního předpisu ZP č. 27/2008
- pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí (kabelových tras) v případě požáru (PAVUS a.s.)


Obr. 6 Kabelové trasy před zkouškou pro stanovení třídy funkčnosti podle ZP č. 27/2008
 
Obr. 7 Kabelové trasy po zkoušce pro stanovení třídy funkčnosti podle ZP č. 27/2008


Obr. 8 Kabelové trasy před zkouškou pro stanovení třídy funkčnosti podle ZP č. 27/2008
 
Obr. 9 Kabelové trasy po zkoušce pro stanovení třídy funkčnosti podle ZP č. 27/2008


Obr. 10 Kabelové trasy po zkoušce pro stanovení třídy funkčnosti podle ZP č. 27/2008

Zajištění dodávky elektrické energie pro napájení požárně bezpečnostních zařízení

Požárně bezpečnostní zařízení, technické a technologické zařízení, která musejí zůstat v provozu i při požáru, musejí mít zajištěnu dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů.

Zásobování požárně bezpečnostních zařízení elektrickou energií musí zajistit bezporuchový a bezpečný provoz těchto zařízení po požadovanou dobu, stanovenou normativními požadavky a požárně bezpečnostním řešení stavby.

Zdrojem elektrické energie může být veřejná rozvodná síť, vlastní nezávislý záložní zdroj elektrické energie, popř. zdroj nepřerušené dodávky elektrické energie. Zdroj nepřerušené dodávky elektrické energie UPS zabezpečuje nepřetržité napájení vybraných elektrických a technologických zařízení, která musejí zůstat v případě požáru a výpadku elektrické energie funkční (nežádoucí prodleva v napájení elektrické energie po dobu startu dieselgenerátoru). UPS musí zajistit při výpadku elektrické energie přepnutí na záložní zdroj elektrické energie bez přerušení napájení. Jedná se zejména o napájení požárně bezpečnostních zařízení (např. nouzové osvětlení, evakuační rozhlas, ovládání požárních uzávěrů, elektrozámků, elektricky ovládaných dveří na únikových cestách).

Vlastní dodávka elektrické energie pro požárně bezpečnostní zařízení musí být zajištěna ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý musí mít takový výkon, aby byla zajištěna funkčnost těchto zařízení po požadovanou dobu.

Přepnutí napájení na druhý napájecí zdroj musí být samočinné, nebo musí být zabezpečeno zásahem obsluhy stálé služby (v tomto případě musí být porucha na kterékoliv napájecí soustavě signalizována do místa se stálou službou). Za splnění tohoto požadavku lze považovat dodávku elektrické energie připojením na distribuční síť nn nebo vn smyčkou, přičemž porucha na jedné z větví nesmí vyřadit dodávku elektrické energie pro zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční.

Projektovým řešením se musí prokázat, že napájení elektrickou energií těmito větvemi až na úroveň uzlů 110/22 kV je oddělené a systémově nezávislé.

Připojení na distribuční síť nn nebo vn smyčkou se nesmí použít pro zajištění dodávky elektrické energie:

  • u chráněných únikových cest typu C;
  • u zásahových cest;
  • u požárních a evakuačních výtahů;
  • v objektech vyšších než 45 m;
  • v objektech, kde příslušné normy či technické předpisy vylučují tento zdroj elektrické energie nebo kde by na základě rizikové analýzy bylo prokázáno, že připojení smyčkou je nepřijatelné (např. zařízení protipožární ochrany ve shromažďovacích prostorách, zdravotnických objektech, a to zejména napájení čerpadel samočinného stabilního hasicího zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla, nouzového osvětlení, evakuační rozhlas).

Za nezávislou dodávku elektrické energie (v havarijním režimu) se považují rovněž případy, kdy požárně bezpečnostní zařízení a zařízení, která musejí zůstat funkční v případě požáru, jsou napájena jen z náhradních - druhých zdrojů elektrické energie po projektem stanovenou dobu v případě poruchy a výpadku jednoho zdroje. Výpadkem zdroje je narušení jeho funkční činnosti v elektrické rozvodné síti po dobu delší než 120 sekund.

Pokud není možné zajištění napájení požárně bezpečnostních zařízení elektrickou energií ze dvou na sobě nezávislých zdrojů elektrické energie z distribuční sítě, je nutno použít jako druhý nezávislý zdroj elektrické energie záložní zdroj výroby elektrické energie. Agregáty pro výrobu elektrické energie musejí být vybaveny automatickým startem při výpadku distribuční sítě s automatickým přepojením elektrické energie. Strojovny a rozvodny agregátů pro výrobu elektrické energie musejí tvořit samostatné požární úseky. Zásoba pohonných hmot pro provoz těchto agregátů, případně kapacita akumulátorových baterií při využití UPS jako záložního zdroje, musejí zabezpečit provoz požárně bezpečnostních zařízení po dobu stanovenou normativními požadavky a požadavky požárně bezpečnostního řešení stavby.

V odůvodněných případech může být náhradní zdroj elektrické energie umístěn vedle, případně uvnitř požárně bezpečnostního zařízení, pro které slouží (např. nouzové osvětlení, otvírání/zavírání dveří).

Pro potřeby operativního ovládání elektrických zařízení v případě požáru musejí být provozovatelem elektrického zařízení (případně ve spolupráci s distributorem) vypracovány pracovní postupy, které pro rozhodující scénáře požáru a hasebního zásahu stanoví pokyny pro ovládání (vypínání) elektrických zařízení. Tyto postupy jsou stanoveny pro osoby pověřené a kvalifikované k těmto činnostem provozovatelem nebo distributorem elektrické energie. Prostor, ze kterého má být prováděno operativní ovládání elektrického zařízení, má být bezpečný v případě požáru a přístupný z volného prostranství do maximální vzdálenosti např. 5 m od vstupu do objektu nebo z prostoru vnitřních zásahových cest a musí umožnit vypínání elektrické energie podle vypínacích algoritmů stanovených požárně bezpečnostním řešení stavby.

 
 
Reklama