Metodický návod k realizaci přípojných míst pro náhradní zdroje elektrické energie II

• I. část - Krizové napájení staveb náhradním zdrojem

3 Přípojná místa

3.1 Definice

3.1.1 Krizové napájení stavby z náhradního zdroje elektrické energie

Napájení stavby z vnějšího zdroje napájejícího instalaci nebo část instalace v době krizové situace (při mimořádné události) nebo při dlouhodobém výpadku napájení z distribuční soustavy. Příprava pro něj se doporučuje ve stavbách důležitých pro běh veřejné infrastruktury, které jsou určeny metodikou vlády a metodikou HZS ČR. Napájení je určeno pro obvody důležité pro provoz stavby i obvody důležité při požáru.

Není totožné se záložním napájením požárně bezpečnostních zařízení.

3.1.2 Připojovací místo pro krizové napájení

Úprava instalace nebo připojovací bod určený pro napojení vnějšího zdroje napájejícího instalaci nebo část instalace v době krizové situace nebo při dlouhodobém výpadku napájení z distribuční sítě.

Pokud je stavba s důležitou funkcí připravena pro náhradní napájení v krizových situacích (při mimořádné události, při vyhlášení krizového stavu), měla by připojovací místa pro krizové napájení splňovat požadavky tohoto metodického pokynu.

Z tohoto připojovacího místa je pak napájena instalace jako z primárního zdroje.

Připojovací místo může být umístěno a obsluhováno jedním z níže uvedených způsobů:

1. umístěno:
   1. uvnitř stavby,
   2. vně stavby.
2. určeno pro obsluhu:
   1. osobami poučenými – dle § 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů,
   2. osobami znalými minimálně dle § 5 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.

Pro všechny typy připojovacích míst musí být zpracovány pokyny pro připojení.

3.1.3 Vnější přípojná místa

Připojovací místo umístěné vně stavby. Musí být provedeno tak, aby do něj nebyl přístup nepovolaným osobám. Může být v provedení pro obsluhu osobami poučenými nebo osobami znalými.

3.1.4 Vnitřní přípojná místa

Připojovací místo umístěné uvnitř stavby, např. v rozvodně. Musí mít vybudován prostup stěnou pro vstup kabelů od mobilního zdroje. Může být v provedení pro obsluhu osobami poučenými nebo osobami znalými.

U nově budovaných, nebo rekonstruovaných staveb KI je vhodné řešit přípojná místa již v rámci projekční přípravy a v návaznosti na dostupnou techniku – KEC, která dokáže tyto místa obsloužit a připojit se k nim.

U nově instalovaných stabilních náhradních zdrojů elektrické energie, kde je součástí dodávky také rozvaděč převzetí zátěže (ATS) s prvky zajišťujícími přepínání sítí, je vhodné řešit již v projekční a následně v realizační fázi externí přípojné místo jako součást tohoto rozvaděče. Toto přípojné místo musí zajistit možnost napájení stavby v případě poruchy náhradního zdroje nebo zajistit přepínání sítí rozvaděčem převzetí zátěže (ATS).

Provedení vnějších nebo vnitřních přípojných míst je vhodné z hlediska dostupnosti a bezpečnosti řešit již s možností obsluhy osobami poučenými.

Pro návrh (projekt) přípojných míst je z technického hlediska nutné řešit další návaznosti týkající se možnosti umístění dostupných KEC (mobilních motorgenerátorů). Důležitá je vzdálenost KEC od přípojného místa. Kabely mají většinou mezi 25–50 metry. Kabely by neměly být umístěny v manipulační cestě ani v provozních nebo únikových cestách staveb. Pro složení a manipulaci s KEC je potřeba počítat s prostorem minimálně 20 metrů na délku, 5 metrů na šířku a 8 metrů na výšku. Pod umístěním KEC by se neměly nacházet sklepy, garáže ani jiné prostory, u kterých není známo možné zatížení. KEC nesmí být umístěn v uzavřených prostorech, které nejsou vybaveny potřebnou vzduchotechnikou. Při umístění KEC je potřeba dbát na dostatečný přívod čerstvého vzduchu pro chlazení a dostatečný prostor pro bezpečný odtah spalin. Umístění KEC by mělo umožňovat jednoduché doplňování paliva. Je potřeba řešit záležitost z hlediska bezpečnosti a požárně bezpečnostního řešení.

3.1.5 Obsluha přípojných míst osobami znalými

Připojovací body mohou být i v blízkosti živých částí, např. uvnitř rozváděče s krytím IP00 po otevření nebo v přípojkové skříni. Provozovatel budovy jako odběratel ve smyslu energetického zákona odpovídá za to, že napájení z náhradního zdroje bude oddělené od distribuční sítě.

3.1.6 Připojovací místo pro obsluhu osobami poučenými

Připojovací body musí být provedeny buď přívodkou, nebo konektory tak, aby nebyly přístupné živé části. Odpojení přívodu z distribučních rozvodů musí být provedeno přepínačem nebo přístroji s dvojitým blokováním.

3.1.7 Definice osob

Osoba znalá

Osoba, která má elektrotechnické vzdělání a platné Osvědčení o poučení dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. nejméně dle § 5. Při práci se musí řídit pokyny uvedenými v ČSN EN 50110-1- ed.3 a dalšími platnými předpisy.

Osoba poučená

Osoba, která nemusí mít elektrotechnické vzdělání a má platné Osvědčení o poučení dle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů, dle § 4 k připojování příslušného náhradního zdroje. Při práci se musí řídit obsahem poučení a pokyny uvedenými v ČSN EN 50110-1- ed.3.

Osoba neznalá – laik

Osoba, která dle ČSN EN 50110-1- ed.3 není ani znalá ani poučená o práci s náhradními zdroji a jejich připojováním.

Osoba odpovědná za elektrické zařízení

Pověřená osoba s konečnou odpovědností za bezpečný provoz elektrického zařízení a stanovení pravidel a organizace nebo uspořádání (viz ČSN EN 50110-1- ed.3).

Poznámka: Touto osobou může být vlastník, zaměstnavatel nebo jiná pověřená osoba.
Některé z povinností mohou být delegovány podle potřeby na další osoby. U velkých nebo složitých elektrických zařízení a sítí mohou být tyto povinnosti delegovány na části zařízení nebo sítí.

3.2 Legislativa určující obsluhu a práci na elektrických zařízeních

Kvalifikaci osob, které mohou pracovat na elektrickém zařízení, určuje vyhláška č. 50/1978 Sb. v platném znění. Ta vymezuje, jaké práce mohou vykonávat osoby poučené a jaké osoby znalé, které jsou definovány v části 3.1. Osobou znalou může být pouze osoba s elektrotechnickým vzděláním.

Norma ČSN EN 50110-1 ed.3 pak určuje, jak musí postupovat osoby pracující na nebo v blízkosti elektrického zařízení, nebo obsluhující elektrické zařízení.

Postup práce na zařízení distribuční soustavy, tedy v přípojkové skříni určuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podniková norma energetiky PNE 33 00006 ed.2.

Práce na elektrickém zařízení pod napětím a v jeho blízkosti může sama provádět pouze osoba znalá.

Osoba poučená může pracovat na zařízení bez napětí pouze v rozsahu přesně určeného poučení pro konkrétní práci. Nesmí pracovat v blízkosti nekrytých živých částí.

Jakékoliv úpravy a práce na elektrických rozvodech ve stavbách musí být dle ČSN EN 50110-1 ed.3 projednány s Osobou odpovědnou za elektrické zařízení příslušné stavby.

3.3 Provedení přípojných míst

3.3.1 Připojovací místa pro obsluhu osobami poučenými

Může být řešeno:

1. přívodkou do 125 A,
2. kontakty v krytí do 630 A.

Připojovací místo může být umístěno:

1. uvnitř stavby
   Přívodka nebo kontakty PowerLock budou umístěny v krytu s minimálním krytím IP 20. Musí být zajištěn jednoduchý přívod kabelů z vnějšku od náhradního zdroje, nejlépe prostupem ve zdi.
   Přepínač sítí, kterým se přepne napájení stavby ze sítě na náhradní zdroj, musí být umístěn v prostorách přístupných osobám poučeným, ale musí být zajištěný proti přístupu laikům a proti zneužití.
2. vně stavby
   Přívodka nebo kontakty PowerLock budou umístěny v krytu tak, aby nebyly přístupné nepovolaným osobám.
   Přepínač sítí, kterým se přepne napájení stavby ze sítě na náhradní zdroj, musí být umístěn uvnitř stavby v prostorách přístupných osobám minimálně poučeným, ale zajištěným proti zneužití.
   Tyto připojovací místa mohou obsluhovat i osoby znalé.

3.3.2 Připojovací místa pro obsluhu osobami znalými

A. Připojovací místo může být řešeno:

1. Připojovacím místem připraveným v instalaci, např. v hlavním rozváděči, s instalovaným přepínačem sítí. Toto místo může být i na živých částech, které je nutné před připojením vypnout. Technicky je možné řešit například třmenovými „V“ svorkami na přepínači sítí. Zapojení je shodné se zapojením připojovacího místa pro osoby poučené. U každého místa musí být štítek s uvedenými parametry připojení (proudové zatížení, směr otáčení, soustava napájení).
2. Připojovacím místem připraveným v instalaci, např. v hlavním rozváděči. Toto místo může být i na živých částech, které je bezpodmínečně nutné před připojením vypnout a vypnutí ověřit (např. zkoušečkou napětí). Technicky je možné řešit například třmenovými „V“ svorkami na přípojnicích. U každého místa bude umístěn štítek s uvedenými parametry připojení (proudové zatížení, směr otáčení, soustava napájení). Pokud jsou zpracovány Místní provozní bezpečnostní předpisy (dále jen „MPBP“) a u připojovacího místa je upozornění, že před připojením náhradního zdroje je nutné vypnout hlavní vypínač, nemusí být nainstalován přepínač sítí. Za odpojení od sítě odpovídá dle energetického zákona odběratel, tedy Osoba odpovědná za elektrické zařízení odběratele.
3. Může být pouze zpracován MPBP pro připojení náhradního zdroje. Zde bude uvedeno místo připojení, postup připojení a parametry připojení.
4. V nouzi je možné připojit náhradní zdroj dle uvážení osoby provádějící připojení.

Osoba znalá, která připojení provádí, zodpovídá za bezpečné provedení. Zvláště je nutné dbát na:

• proudovou soustavu,
• správné provedení uzemnění a pospojování,
• vzájemné parametry náhradního zdroje a připojené instalace stavby,
• parametry propojovacích kabelů,
• správný směr otáčení soustavy,
• případné další místa napojení stavby na napájení,
• umístění a provedení měřicí soupravy Distribuce.

Tento případ je extrémně nebezpečný a je nutné ho využívat pouze v největší nouzi. V nejkratší době musí být provedena revize.

B. Připojovací místo může být:

1. Ve vnitřní instalaci. Popis MPBP musí obsahovat i způsob bezpečného vyvedení kabelů ze stavby.
2. V instalaci vně stavby. V tomto případě je nutné zajistit bezpečnost osob krytím přípojného místa, aby nedošlo k úrazu osob. Pokud je provedeno v přípojkové skříni, je nutné dbát bezpečnosti i distribuční sítě.

C. Zapojení

1. Schéma zapojení je v případě bodů A/a, A/b, A/c uvedené v MPBP. Musí být uveden postup přepojení i vyznačena místa připojení.
   Zapojení v případě A/d je plně v odpovědnosti osoby, která provádí připojení.
2. Je nutné rozlišovat způsob připojení v případě rozvodné soustavy stavby TN-C a TN-C-S.
   V případě soustavy TN-C bude provedeno připojení náhradního zdroje 4vodičovým vedením.

Požadavek normy ČSN 340350 ed.2 čl. 4.1.3 znějící „U pohyblivých přívodů oddělitelných, pevných a prodlužovacích napájející elektrické předměty nebo zařízení nn třídy ochrany I nesmí být použit vodič PEN. Musí být vždy použity dva samostatné vodiče (žíly kabelu nebo šňůry)PE a N.

PE a N se nevztahuje na připojení stavby, jelikož to nejsou zařízení, která splňují požadavky třídy ochrany I, tedy rozdělený vodič PE a N.

3.4 Vzorová schémata

Vzorová schémata uvedená v přílohách jsou doporučená, ale nezávazná. Jejich přesné provedení je nutné vždy přizpůsobit stavu ve stavbě.

Příloha č. 2	Připojení dle 3.3.1, přívod v TN-C/stavby v soustavě TN-C – celá stavba
Příloha č. 3	Připojení dle 3.3.1, přívod v TN-C/stavba v soustavě TN-C – část stavby
Příloha č. 4	Připojení dle 3.3.1, přívod v TN-C/stavba v soustavě TN-C – celá stavba přepnutí stykači
Příloha č. 5	Připojení dle 3.3.1, přívod v TN-C/stavba v soustavě TN-C-S – celá stavba
Příloha č. 6	Připojení dle 3.3.1, přívod v TN-C/stavba v soustavě TN-S – část stavby
Příloha č. 7	Připojení dle 3.3.1, přívod v TN-S/stavba v soustavě TN-S – celá stavba
Příloha č. 8	Připojení dle 3.3.1, přívod v TN-S/stavba v soustavě TN-S – část stavby
Příloha č. 9	Připojení dle 3.3.2, A/a přívod v TN-C/stavba v soustavě TN-C – celá stavba
Příloha č. 10	Připojení dle 3.3.2, A/a přívod v TN-C/stavba v soustavě TN-S – část stavby
Příloha č. 11	Připojení dle 3.3.2, A/b přívod v TN-C/stavba v soustavě TN-C – celá stavba