Údržba elektrických zařízení a hromosvodů

Stále častěji se setkáváme se snahou majitelů či provozovatelů elektrických zařízení snižovat počty hodin potřebných pro provádění údržby. Odborníci vědí, že jsou to rozhodnutí krátkozraká, která se mohou vymstít nežádoucí poruchou, nebo dokonce ublížením na zdraví. Cílem tohoto článku je předat osobám odpovědným za elektrické zařízení dostatek informací podložených právními předpisy a technickými normami pro obhájení údržby. Důležitým podkladem pro obhájení údržby by mohla být i revizní zpráva, ale skutečnost je jiná. Od roku 2009 až do poloviny roku 2010 probíhala řada přípravných školení revizních techniků na atestace pro výkon revizní činnosti na vyhrazených či určených technických zařízeních elektro. Součástí těchto školení je obvykle podrobný rozbor revizních zpráv, které chtějí účastníci školení předložit při zkouškách. Téměř ve všech zprávách obsahujících výsledky pravidelných revizí elektrického zařízení jsem musel konstatovat chybějící informace o údržbě. Nedostatků bylo samozřejmě více, takže rozbor zpráv považuji za důležitý nejen pro zkoušku, ale hlavně pro následnou revizní činnost. Na první pohled nepodstatné pochybení ve zpracování revizní zprávy může mít nepříjemné následky při soudním řešení mimořádné události, která s revidovaným elektrickým zařízením souvisí. To byl také jeden z důvodů pro zpracování tohoto příspěvku.

Dalším důvodem, který je už vzpomenut v úvodu tohoto článku, je skutečnost, že se v řadě případů provádí preventivní údržba pouze sporadicky, nebo se neprovádí vůbec. Následkem absence preventivní údržby může být ublížení na zdraví, zánik zařízení nebo zkrácení doby jeho životnosti. Samozřejmě je nutno posuzovat potřebu údržby podle konkrétní situace a pokynů výrobců daného elektrického zařízení. Výstižnou definici potřeby údržby obsahuje ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - část 1: Zá kladní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice. V článku číslo 34 je řečeno: Je třeba vyhodnotit, jak častou a jak kvalitní údržbu je třeba vyžadovat během předpokládaného života zařízení.

Příspěvek může být i zdrojem argumentů pro zachování nebo snad i zřízení pracovního místa pro pracovníka pověřeného prováděním údržby. Pokud vás zarazí častá doslovná citace článků norem či paragrafů právních předpisů, tak je to záměr. Jeho cílem je využitelnost textu ve vaší praxi.

Z čeho vyplývá povinnost výše uvedených pracovníků, aby se nesoustředili pouze na stav dokumentace a stav technického zařízení, ale aby se také zabývali řádem preventivní údržby a jeho následným plněním?

Nejdříve uveďme požadavky technických norem:

ČSN 33 1500, čl. 4.2 - podklady k provádění pravidelných revizí:

• zásady pro údržbu elektrického zařízení, tj. provádění kontrol, revizí, zkoušek a měření,
• záznamy s výsledky provedených kontrol podle řádu preventivní údržby s podpisem pověřeného pracovníka.

ČSN 33 1500, čl. 3.3 - v organizaci s vlastním řádem preventivní údržby, kdy pravidelnými kontrolami a údržbou elektrických zařízení je zajištěna bezpečnost, lze lhůty pravidelných revizí prodloužit až na dvojnásobek (tuto úlevu nelze využít v prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu).

ČSN 33 1500, čl. 3.4 - řád preventivní údržby musí stanovovat lhůty a způsob provádění pravidelných kontrol, v případě prodloužení lhůt revizí i nově stanovené lhůty pravidelných revizí a způsob evidence jejich výsledků. O výsledku pravidelných kontrol a odstranění závad zjištěných kontrolou se musejí provádět písemné záznamy s podpisem pověřeného pracovníka.

ČSN 33 1500, čl. 3.2 - v distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektrické energie se nemusejí provádět pravidelné revize, pokud je bezpečnost elektrických zařízení zajišťována pravidelnými kontrolami a údržbou podle vlastního řádu preventivní údržby.

ČSN 33 2000-6, čl. 62.2.2 - pokud instalace podléhá účinnému systému řízení zajišťujícímu preventivní údržbu při normálním použití, mohou se pravidelné revize nahradit odpovídajícím režimem průběžného sledování a údržby instalace a všech jejich podstatných částí, které provádí osoba znalá. O této činnosti musejí být zpracovávány a vedeny odpovídající zprávy (záznamy).

V posledním z uvedených článků jde o úlevu, která je možná pouze v rozsahu normy základní, tj. prodloužení lhůt revizí na dvojnásobek.

Obě výše uvedené normy umožňují využít výsledků odborné a odpovědně provedené údržby k prodloužení lhůt pravidelných revizí. Od roku 2007 je často diskutována možnost upustit při plnění výše uvedených podmínek od provádění pravidelných revizí. Z pohledu právních předpisů je to za určitých podmínek pro určitý druh elektroinstalací možné. Účel, který naplňujeme prováděním pravidelných revizí, je zajištěn v uvedených případech prováděním kvalitní pravidelné údržby. Umožnila to mimo jiné absence obsahu § 134 předchozího zákoníku práce, který se již do zákona č. 262/2006 Sb. (platný zákoník práce) nedostal. Uvedený paragraf požadoval revize technického zařízení, tudíž i elektroinstalací, jako garanci bezpečného použití elektrického zařízení i minimalizaci rizik pro určitá elektrická zařízení jako jedinou formu. S požadavkem na revize se nyní z obecně platných právních předpisů setkáváme ve vyhlášce č. 101/2005 Sb. pro pracoviště, v zákoně č. 309/2006 Sb. pro stroje, technická zařízení a nářadí. Formulaci za určitých podmínek jsem u právních předpisů použil záměrně. Upuštění od revizí není možné v případech, kdy jsou lhůty revizí určeny právním předpisem. Jako příklad bych uvedl rezort dopravy, kdy jsou lhůty revizí určených technických zařízení dány vyhláškou č. 100/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále vyhrazených technických zařízení ve sféře působnosti Českého báňského úřadu, kde lhůty revizí určuje příloha č. 2 vyhlášky č. 75/2002 Sb.

Nejrozsáhlejší a nejpočetnější oblast vyhrazených technických zařízení ve sféře dozoru SÚIP Opava, která je nově specifikována vyhláškou č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti neobsahuje konkrétní upřesnění požadavků na pravidelné revize.

Zatím jsme se mimo obecné požadavky zaměřili na elektroinstalace. Nebudeme rozvádět požadavky na zařízení speciální, ale zařízení strojní opomenout nelze. Tady se o úlevách v činnosti revizního technika zatím hovořit nedá. Opodstatněně jsou zde stanoveny přísnější požadavky na údržbu. Obsahuje je ČSN EN 60204-1 ed. 2: Bezpečnost strojních zařízení - Elektrická zařízení pracovních strojů - Část 1: Všeobecné požadavky, která nabyla účinnosti 1. července 2007. Citace článku 17.8 - Návod pro údržbu: Technická dokumentace musí zahrnovat návod pro údržbu, popisující podrobně správné postupy pro nastavení, obsluhu a preventivní prohlídku a opravy. Součástí tohoto návodu mají být doporučení pro intervaly a záznamy o údržbě/servisu. Pokud jsou použity metody pro ověřování správného provozu (např. programy pro testování programového vybavení), musí být použití těchto metod podrobně popsáno. Splnění následujících požadavků je logicky podkladem pro řádné provádění údržby strojního zařízení. Důležitost odborné údržby je opodstatněna skutečností, že revizní technik se často z obavy před poškozením elektronických částí stroje opírá o provedenou údržbu/servis a zaměří se pouze na posouzení přívodu, bezpečnostních prvků a ochrany před úrazem.

Dále nejde opomenout nové pojetí ochrany před bleskem, kde je mimo požadavky na revize podle ČSN EN 62305 nově stanoven i požadavek na vizuální kontroly, při jejichž provádění je vhodné provést i údržbu (tedy alespoň ošetření spojů). Tato vizuální kontrola se provádí u zařízení, které je chráněno před účinky blesku na ochranné úrovni I a II, jedenkrát ročně, u zařízení na ochranné úrovni III a IV jedenkrát za dva roky. Pro ty z vás, kteří zatím nemají osvojeny lhůty revizí ochrany před bleskem, upřesňuji, že je to polovina lhůt stanovených pro revize. A ještě chci upozornit, že lhůty revizí uvedené v této normě mají nadřazenost nad lhůtami uvedenými v ČSN 33 1500. Návrh na intervaly revizí přináší ČSN 33 2130 ed. 2 čl. 5.1.4: Pro hromosvody platí soubor ČSN EN 62305, hromosvody zřízené dle dříve platné ČSN 34 1390 se revidují ve lhůtách dle ČSN 33 1500. Ale pozor, nemají nadřazenost, pokud lhůty revizí určuje právní předpis (určená technická zařízení rezortu dopravy, vyhrazená technická zařízení ve sféře působnosti Báňské správy).

Výčet úlev a odlišností při provádění revizí byl vhodný pro následnou rekapitulaci skutečností, které s revizemi a údržbou elektrického zařízení souvisejí. Skutečnost je bohužel taková, že v celé řadě zpráv obsahujících výsledky pravidelných revizí není o údržbě ani zmínka. Důvodem není ve většině případů ignorace uvedených požadavků ze strany revizních techniků, ale fakt, že pravidelná údržba prováděna není. Samozřejmě existují výjimky, zejména u velkých organizací. Při existujícím řádu preventivní údržby se ale často setkáváme s nedostatečným či neúplným záznamem o provedené údržbě. Ten není následně využitelný jako podklad pro pravidelnou revizi ani pro soud v případě vzniku mimořádné události. Majitel nebo provozovatel tedy neplní povinnosti, které jsou mu uloženy právním předpisem.

A nyní se zaměřím na údržbu z pohledu, který je z právního hlediska zásadní. Uvedu některá ustanovení právních předpisů, kterými je přímo, či nepřímo povinnost údržby uložena.

Začneme zákoníkem práce - zákon č. 262/2006 Sb. § 102:

(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

(3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. (4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci.

Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Pokračujme nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

V § 3 uvedeného právního předpisu najdeme (redukované znění):

1) Pracoviště musí být po dobu provozu udržováno potřebnými technickými a organizačními opatřeními splňujícími požadavky tohoto nařízení ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

2) Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu vychází z hodnocení rizik.

3) Podmínkou používání pracoviště včetně výrobních a pracovních prostředků je, že vyhovují požadavkům právních předpisů. Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutno zajistit:

a) uspořádání pracoviště tak, aby byli zaměstnanci chráněni před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů, výrobních procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracovišť,
b) stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a určení osoby odpovědné za její vedení.

4) Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí:

a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, údržby, oprav a rekonstrukcí,
b) dodržování termínů a lhůt pro provádění výše uvedených činností a určí osobu odpovědnou za jejich provádění,
c) o uvedených činnostech musejí být záznamy, které je nutno uchovat po stanovenou dobu pro potřebu určených pracovníků, kontrolních a dozorových orgánů.

Pokračovat můžeme neméně důležitým zákonem, který zákoník práce doplňuje. Je to zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

§ 4 Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení

(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly:

a) vybaveny ochranným zařízením, které chrání život a zdraví pracovníků,
c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

§ 3 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

(1) Zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce.

(2) Zaměstnavatel (pojetí z odstavce 1) je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou (mimo jiné):

f) provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví.

Požadavky vybraných právních předpisů se zohledněním výsledného efektu údržby ve smyslu požadavku § 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení přístrojů a nářadí, jsou dostatečným argumentem. Argumentem, který nelze ignorovat ze strany osob odpovědných za elektrická zařízení.

Pod pojmem údržba máme u elektrického zařízení na mysli činnost, jejímž cílem je zajistit spolehlivé užití elektrického zařízení, prodloužení jeho životnosti, ale hlavně minimalizaci rizika úrazu elektrickým proudem. Pokud bychom chtěli použít definici účelu údržby podle oddílu č. 7 ČSN EN 50110-1 ed. 2 z roku 2005 Obsluha a práce na elektrických zařízeních, tak je obdobná. Článek 7.1.1 zavedl nové dělení údržby: Účelem údržby je udržet elektrické zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu. Údržba může sestávat z preventivní údržby, která se vykonává na základě běžných postupů s cílem zabránit poruše a udržovat zařízení v provozním stavu, nebo opravné údržby, kterou se opravují nebo nahrazují opotřebované části. Pojem opravná údržba ale neznamená pouze zásah při poruše, tj. opravu poškozené části nebo nepředvídanou výměnu části poškozené poruchou.

Pokud využijeme označení z ČSN 33 1500 Řád preventivní údržby pro sestavení harmonogramu údržby, má být jeho náplní zejména údržba preventivní. Jedná se o plán postupné údržby elektrického zařízení, který je tvořen s ohledem na stáří zařízení, četnost jeho používání, nebezpečí, které jeho provoz vytváří, působení vnějších vlivů, kvalifikaci osob, které ho používají atd. Harmonogram je obvykle tvořen pro roční, případně několikaletou činnost osob pověřených údržbou. Podkladem pro určení lhůt údržby jsou stanoviska výrobců a nepsaná zásada, že lhůta plánované údržby nemá být delší než lhůta revize. Pokud je v souladu s požadavky ČSN EN 50110-1 ed. 2 zpracován Místní provozní bezpečnostní předpis, měl by být harmonogram jeho součástí nebo přílohou. Jeho aktuálnost by měla být spolu s posuzováním stavu provozní dokumentace vyhodnocována v ročních intervalech (požadavek § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Ve stejném intervalu by mělo být také vyhodnocováno plnění Řádu preventivní údržby včetně posuzování kvality, obsahy a náležitostí záznamů o provedené údržbě.

Činnost při údržbě lze rozdělit podle nebezpečí na dva druhy:

1) údržba, při které se vyskytuje riziko zranění elektrickým proudem, zkratem nebo obloukem,
2) údržba, při které konstrukce zařízení umožňuje, aby činnost byla prováděna s minimálním nebezpečím zranění.

Ad 1) Pro tento druh údržby musí být stanoven pracovní postup. Při respektování základních principů je na vedoucím práce nebo osobě odpovědné za elektrické zařízení posoudit, zda osoba, která má údržbu provádět, má potřebnou kvalifikaci a vybavení. Dále zda potřebuje podrobnější seznámení s průběhem práce a podle druhu práce vyhodnotit, jde-li o práci jednoduchou, nebo složitou, práci v blízkosti živých částí, či práci pod napětím. Podle konkrétní situace je nutno respektovat požadavky vyplývající z ČSN EN 50110-1 ed. 2. Obsluha a práce na elektrických zařízeních.

Ad 2) Pro tento druh údržby není bezpodmínečně nutno stanovit pracovní postup. Jedná se o práce jednoduché, kde podle konkrétní situace osoba pověřená údržbou využívá zkušeností, pokynů výrobce nebo zpracovatele Místního provozního bezpečnostního předpisu (dále MPBP). Ovšem i v těchto případech je nutno, aby vedoucí práce nebo osoba odpovědná za elektrické zařízení posoudila způsobilost a vybavení pracovníka pověřeného prováděním údržby.

Bez ohledu na výše provedené rozdělení musejí být veškeré pracovní postupy na provádění údržby schváleny osobou odpovědnou za elektrické zařízení. Ve společnostech a u podnikatelů, kteří respektují požadavky na údržbu, jsou tyto postupy rozpracovány ve služebních předpisech, MPBP nebo v jiných zavedených formách. Pro vlastní práci je potom většinou nutno upřesnit elektrické zařízení, určit konkrétní osobu či osoby a posoudit vhodnost provádět údržbové práce podle působení vnějších vlivů (počasí, teplota apod.). Podmínkou správného provedení údržby je vybavenost pracovníků odpovídajícím nářadím, měřicími přístroji a osobními ochrannými pomůckami. Měřicí přístroje musejí mít charakter pracovních měřidel ve smyslu požadavku zákona č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v případech, kdy výsledky měření využije revizní technik nebo jsou finálním vyhodnocením bezpečného stavu elektrického zařízení ve smyslu výše uvedených případů.

Další požadavek právního předpisu - zákona č. 183/2006 Sb. - není také velmi často plněn. Jedná se o záznamy změn na zařízení do provozní dokumentace. Mluvíme o změnách, ke kterým došlo při provádění preventivní či opravné údržby. Pokud hovoříme o elektroinstalaci, má vlastník povinnost uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci ve stavu, který odpovídá skutečnosti (citace § 125 zákona č. 183/2006 Sb.). Pokud dokumentace neexistuje, je povinností vlastníka pořídit dokumentaci alespoň zjednodušenou v rozsahu, který uvádí vyhláška č. 499/2006 Sb., jinými slovy v rozsahu umožňujícím obsluhu, údržbu, opravy a revize instalace.

Čtenářům se omlouvám za obšírnost rozboru požadavků na údržbu elektrického zařízení. Podle mého názoru byl nutný jako forma upozornění na důležitost provádění údržby a následné kontroly jejich výsledků. Výčet právních předpisů a technických norem byl citován jak pro potřebu vedoucích pracovníků, kteří mají odpovědnost za zařízení i pracovníky, tak pro revizní techniky, kteří mají v povinnostech způsob této údržby vyhodnocovat.