Zaměstnanost 4.0

Datum: 19.12.2017  |  Autor: Andrea Cejnarová  |  Organizace: Siemens, s.r.o.  |  Zdroj: časopis Vision podzim 2017  |  Firemní článek

Dnešní převratná doba, jejímž hlavním znakem je přesun nejen práce, ale i podstatné části lidského života do virtuálního kybernetického prostoru, mění od základů nejen samotnou průmyslovou výrobu, ale i řízení lidských zdrojů. Jiné je dnes úplně vše: od způsobu, jakým se nová zaměstnanci hledají, přes požadavky, jaké jsou na ně kladeny, až po samotný způsob jejich práce. A vývoj se v tomto směru nezastavil. A za pár let bude vše ještě úplně jinak.

Kandidáti čekají na síti

Lidé prý tráví vzájemnou komunikací a vzájemným sdílením osobních informací více než 30 hodin měsíčně a téměř třetinu veškerého času stráveného na internetu věnují sociálním sítím. Všichni tito lidé za sebou zanechávají výraznou digitální stopu, která obsahuje stále více informací z osobního i profesionálního života. Pro personalistu pak není nic snazšího než s pomocí vhodných nástrojů aktivně vyhledávat vhodné kandidáty na pozice, které je aktuálně potřeba obsadit, a ty aktivně oslovovat.

Volných pracovních míst je v současnosti hodně, vhodných kandidátů naopak nedostatek. A nezdá se, že by se tato situace měla v nejbližší budoucnosti výrazně změnit. S trochou nadsázky lze tedy říct, že budoucí uchazeči o práci již nebudou muset sami dělat v podstatě nic, jen udržovat a zdokonalovat své osobní i profesní profily na sociálních sítích a čekat na tu nejzajímavější nabídku. Z druhé strany, personalisté si už brzy nevystačí s reklamou a klasickými výběrovými řízeními, do kterých se uchazeči sami hlásí. Oblast HR je tedy další v pořadí, která musí počítat se zásadními změnami.

Loajalita vs. flexibilita

Doba, kdy člověk nastoupil hned po škole do fabriky a zůstal v ní s jistou mírou kariérního postupu až do důchodu, jsou také zřejmě nenávratně pryč. Současní mladí lidé toho chtějí poznat co nevíce, nechtějí se dlouhodobě vázat a plánování na několik let dopředu je pro většinu z nich nepochopitelné a nepřijatelné. Nelze se jim divit. Vyrůstali již v době, kdy se v podstatě vše mění tak rychle a tak zásadně, že předvídat, co bude za pár let, je již de facto nemožné. Dobře už vědí, že úspěšným dnes může být jen ten, kdo je vysoce flexibilní.

Častá fluktuace zaměstnanců je ale pro firmy nevýhodná. Trvalá zaškolování nových lidí a ztráty způsobené investicemi do jednotlivců, kteří se nakonec neosvědčí, stojí každého zaměstnavatele obrovské množství času, peněz i energie. Firmy se proto již dnes začínají předhánět v tom, co svým lidem nabídnou, aby je motivovali nejen k nástupu, ale především k tomu, aby u nich setrvali co nejdéle. Zatímco v minulých desetiletích byla pro většinu zaměstnanců hlavní motivací výše platu, zaměstnanecké benefity, délka dovolené, případně služební byt, dnes už se pomalu stává nejdůležitějším perspektiva kariérního růstu a pracovní podmínky. Těmi nejžádanějšími jsou dnes možnost práce z domova, časová flexibilita a nově možnost pracovat pro více zaměstnavatelů současně.

Školy budou učit, jak se učit

Zbývá ještě se zamyslet nad tím, jaké vzdělání budou lidé nejvíce potřebovat, aby o ně byl na pracovním trhu zájem. Možná překvapivě to bude spíše bez nadmíry úzce zaměřených odborných znalostí. Ve Finsku se již začíná testovat koncept vzdělávání, který již od základní školy klade důraz na flexibilitu, adaptabilitu a kreativitu. Samozřejmě s důrazem na znalost základních principů matematiky, fyziky, chemie a biologie. Významnou součástí těchto nových „osnov“ je nově i psychologie a sociologie. Škola bude klást důraz na rozvoj emoční inteligence, na efektivní komunikaci, na sebeřízení, budování funkčních vztahů a odpovědnost za vlastní život.

Jaký je důvod takto radikální změny pohledu na hodnotu a obsah vzdělání? Především je to rychlost vývoje, kterému v současnosti podléhají všechny sféry lidského života. Školský systém není schopen, a ze své podstaty ani nemůže být, reagovat tak rychle, jak by bylo potřeba. Dále, vzhledem k dnešním téměř neomezeným možnostem okamžitého přístupu k v podstatě jakýmkoliv informacím, již není potřeba, aby je lidi uchovávali „v hlavě“. Vzhledem k jejich množství a komplexitě to už navíc i přestává být možné. Podstatným se proto dnes stává to, jak člověk umí s těmito informacemi nakládat a využít je nejen pro svoji práci, ale především pro práci celého týmu, jehož je součástí. Samostatný odborník, jehož znalosti by byly nenahraditelné, a který funguje jen sám za sebe, se tedy již brzy stane „vyhynulým druhem“.

Nebojme se robotů

Čtvrtá průmyslová revoluce je nerozlučně spjatá s masovým nástupem automatizace a robotizace. Strojů se však lidé odjakživa báli, poněvadž si mysleli, že jim vezmou práci. Tyto obavy můžeme občas zaslechnout i dnes. Historie ale potvrzuje, že se téměř nikdy nepotvrdily. Stroje mění způsob práce, ale určitě ji neberou lidem. Je samozřejmě pravda, že některé pracovní pozice s jejich nástupem zaniknou, ale současně mnoho nových díky nim vznikne. Nejinak tomu bude i teď. Jak říká Joe Kaeser, generální ředitel koncernu Siemens: „Je pravda, že digitální výroba ruší řadu dělnických profesí. Stále více rutinních, opakujících se montážních úkolů převezmou stroje. Ve stejném okamžiku, kdy některé pozice zmizí, nové se otevřou v jiných částech továrny. Tento trend již dnes v mnoha směrech dobře ilustruje Německo. Němečtí výrobci v současnosti využívají třikrát více robotů než společnosti ve Spojených státech amerických, avšak současně stále zaměstnávají více lidí ve výrobě, než je tomu v USA. Vzhledem k velikosti našich ekonomik je německá výrobní pracovní síla dvojnásobná než v Americe.

CITÁTY

Vladimír Kulla, ředitel vývojového centra Corporate Technology v ČR
Dnešní rychlá digitální doba klade úplně nové požadavky na zaměstnance. Samotné odborné vzdělání je nevyhnutným základem, ale samo o sobě už dávno nestačí, protože to co se naučili ve škole nebo získali praxí v zaměstnání, se neustále mění, doplňuje a vzniká. Takže se zaměřujeme zejména na lidi se schopností rychle se učit, s otevřenou myslí, schopné argumentovat a neustále zpochybňovat „status quo“. Jejich osobnost a tzv. soft-skills jsou daleko důležitější. Např. expertem s autoritou je zejména ten, kdo dokáže zpracovat enormní množství komplexních informací a rychle, jednoduše, bez vlastního ega je předat dál kolegům a týmu, což je podstatné a důležité. Vzhledem ke komplexnosti úkolů je mentoring, koučink a agilní týmová spolupráce pro špičkový vývoj a výzkum naprostá nezbytnost.

Joe Kaeser, generální ředitel koncernu Siemens
Čtvrtá průmyslová revoluce nikdy nestavěla lidi s roboty do role „buď – nebo“. Vždy se jednalo o spojení talentů obou. Nakonec, vždyť je to konvergence umělé a lidské inteligence, která umožní výrobcům v 21. století dospět do nové éry z hlediska rychlosti, flexibility, účinnosti a konektivity. Stroje mají schopnost shromažďovat věci rychleji, než by kdy dokázal člověk, lidé ale naopak disponují analytickými znalostmi, odbornými zkušenostmi a cennými vědomostmi, jež jsou nezbytné k řešení problémů a optimalizaci práce ve výrobních podnicích.

 

Datum: 19.12.2017
Autor: Andrea Cejnarová
Organizace: Siemens, s.r.o.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Témata 2018

Partneři - Elektrotechnika

logo EXACQ
logo DOMAT CONTROL SYSTEM
logo JABLOTRON
logo SCHNEIDER ELECTRIC

 
 

Aktuální články na ESTAV.czKarlovarský hotel Thermal se začne opravovat na konci rokuUmění recyklace: Staré cihly rozdrtí a tvoří z nich novéOd noci je uzavřen Libeňský most, tramvaje jsou odkloněnyKostel s obtížemi vzdoroval válce i totalitě. Dostal moderní skleněnou střechu a ožívá