Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Druhy elektrického silnoproudého rozvodu

Topologie sítě je jedním z charakteristických rysů silnoproudého rozvodu, jenž definuje vlastnosti a možnosti provozu této sítě. Následující článek se zabývá základními druhy elektrického silnoproudého rozvodu.

Elektrický silnoproudý rozvod představuje soubor vodivých cest elektrické energie od zdroje až ke spotřebiči (spotřebiteli). Tuto cestu však netvoří jen vodiče, spojující daný zdroj s daným spotřebičem, ale součástí přenosových cest jsou i uzlová rozvodná zařízení, obsahující spínací, jistící i měřicí přístroje a další přídavná zařízení. Konkrétní konfigurace rozvodných cest je závislá na velikosti, počtu a umístění zdrojů, na velikosti, počtu a půdorysném uspořádání spotřebičů a také na důležitosti napájených spotřebičů.

Elektrický silnoproudý rozvod ve větších objektech bývá proveden jako jeden nebo více hlavních rozváděčů, z nichž se pak napájí jeden nebo více podružných rozváděčů či rozvodnic, umístěných nejčastěji v centru spotřeby. Z podružných rozváděčů se pak vyvedou odbočky pro napájení jednotlivých spotřebičů nebo dalších podružných rozvodnic.

Podle počtu napájecích míst a podle způsobu napájení jednotlivých míst spotřeby můžeme rozlišovat následující druhy spotřebitelských silnoproudých rozvodů:

1.1. Paprskový rozvod

Paprskový rozvod je nejjednodušším a také nejlevnějším druhem rozvodu, který se používá v distribučním rozvodu NN nebo v menších celcích průmyslových závodů, kde nejsou spotřebiče prvého stupně důležitosti, tedy všude tam, kde nejsou zvýšené nároky na provozní spolehlivost. Právě menší spolehlivost je téměř jedinou nevýhodou tohoto druhu rozvodu, neboť každá porucha znamená vyřazení těch spotřebičů, které jsou napájeny postiženým paprskem. Jiná cesta pro napájení spotřebičů není u tohoto rozvodu k dispozici.

Příklad paprskového rozvodu je uveden na obr. 1.


Obr. 1

1.2. Průběžný rozvod

Tento druh (viz Obr. 2) rozvodu je typický pro osvětlování komunikací, hodí se však též pro napájení jednotlivých maloodběratelů na vesnicích, nebo pro napájení větších a rozlehlejších průmyslových hal s drobnějšími spotřebiči, či pro osvětlení velkých prostorů. Vyznačuje se dlouhým průběžným vedením, z něhož jsou provedeny odbočky pro napájení jednotlivých spotřebičů či podružných rozvodnic, připojených paprskovou nebo smyčkovou odbočkou. Protože délky průběžných vedení mohou být značně velké, je důležitá kontrola úbytku napětí na délce vedení. Provozní spolehlivost průběžného rozvodu je stejná jako u paprskového, tedy poměrně nízká.


Obr. 2

1.3. Okružní rozvod

Okružní či smyčkový rozvod je proveden jako uzavřený okruh, ze kterého se napájí jednotlivé paprskové či smyčkové odbočky ke spotřebičům nebo k podružným rozváděčům (viz Obr. 3).

Jeho velkou výhodou je možnost napájení spotřebičů jednoho okruhu ze dvou stran, čímž se zvyšuje spolehlivost dodávky elektrické energie. Při poruše v některé části okruhu se poškozená část odpojí a zbytek se do provedení opravy provozuje jako dva paprskové rozvody. Z uvedených důvodů se okružní rozvod hodí pro náročnější spotřebiče a používá se často ve větších průmyslových závodech, nebo i v městské obytné zástavbě.


Obr. 3

1.4. Hřebenový rozvod

Tento druh rozvodu je vytvořen jako rozvod několika paprsky, které jsou na konci navzájem propojeny v místě soustředěné spotřeby. Přitom paprsky mohou mít ještě odbočky pro napájení jednotlivých bližších spotřebičů. Hřebenový rozvod se velmi blíží okružnímu rozvodu a jeho vlastnosti i použití jsou podobné. Často bývá hřebenový rozvod využíván ve větších průmyslových závodech.

1.5. Mřížový rozvod

Mřížový rozvod je vytvořen alespoň dvěma napájecími místy s hlavními rozváděči a hustější sítí vzájemně propojených podružných rozváděčů. Tak vzniká rozvod, ve kterém jsou jednotlivé podružné rozváděče napájeny nejméně ze dvou či více směrů. Přitom některé uzlové rozváděče mohou propojovat větší počet paprsků (Obr. 4). Tento druh rozvodu může pokrývat i velké plochy s četnými odběry elektrické energie a je tedy vhodný pro napájení husté městské zástavby nebo objektů velkých a rozsáhlých průmyslových závodů. Mřížový rozvod má pro svou variabilitu napájecích cest vysokou provozní spolehlivost, podmíněnou ovšem vysokými pořizovacími náklady a menší využitelností spojovacích cest. Bývá obvyklé, že mřížová síť je vytvořena kabely jednotného průřezu, což umožňuje větší množství alternativ provozu, avšak s menším využitím průřezů kabelů.


Obr. 4

1.6. Dvojpaprskový rozvod

Tento druh rozvodu je v podstatě kombinací dvou paprskových rozvodů s možností vzájemného záskoku dvou zdrojů elektrické energie. Aby však nedošlo při provozu obou zdrojů k paralelnímu chodu, jsou všechny podružné rozváděče podélně rozpojeny. K jejich propojení dochází pouze při výpadku jednoho z napájecích zdrojů. Dvojpaprskový rozvod se hodí velmi dobře pro zajištění napájení prvního stupně důležitosti odběrů. Je to tudíž klasické schéma pro provozy s důležitými odběry (např. napájení požárních zařízení) nebo ve vlastní spotřebě elektráren.

Uvedené druhy elektrického rozvodu jsou základními stavebními prvky silnoproudých rozvodů a rozvodných zařízení. Skutečný realizovaný rozvod elektrické energie může být proveden jako jeden z uvedených druhů, nebo jako jejich kombinace. Rozhodujícími hledisky jsou požadavky spotřebitele, možnosti distribučních společností v místě provozu a v neposlední řadě také náklady na provedení silnoproudého rozvodu a celého rozvodného zařízení.

 
 
Reklama