Připravovaná TNI 33 2130 o elektroinstalacích v bezbariérových bytech

Ing. Karel Dvořáček

Absolvoval ČVUT, Fakultu elektrotechnickou, v Praze. Je členem Technické normalizační komise č. 22 pro elektrotechnické předpisy a TNK 76 pro osvětlení. Působí jako autorizovaný inženýr v oboru technika prostředí staveb a elektrotechnika. Je autorem několika odborných publikací a příruček, mnoha příspěvků v odborných časopisech.

Článek je pokráčováním textu Požadavky na elektroinstalaci bezbariérových bytů - Připravovaná TNI 33 2130 z června 2011

Zásuvkové obvody

Základní požadavky na umístění, osazení a užití zásuvek jsou uvedeny v ČSN 33 2180.
Zásuvky musejí mít ochranný kolík připojený na ochranný vodič. Jednofázové zásuvky se připojují tak, aby ochranný kolík byl nahoře a nulový (střední) vodič byl připojen na pravou dutinku při pohledu zpředu – viz též ČSN 33 2180. Zásuvky musejí být voleny podle napětí a proudové soustavy. Při použití dvou napěťových soustav musejí být zásuvky vždy nezáměnné. čl. 3.8.5. Zásuvky musejí vyhovět požadavkům:
– ČSN EN 60309-1 ed. 2 nebo
– ČSN EN 60309-2 ed. 2, pokud je požadována zaměnitelnost.
Zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16 A musejí odpovídat příslušným národním normám. (Národní vzory zásuvek pro ČR jsou uvedeny v IEC-TR 60083:2006.) Vícenásobná zásuvka je určena pro připojení na jeden obvod a nesmí se připojit na dva různé obvody, ani se nesmí přerušit propojení obou zásuvek. Vícenásobnou zásuvkou není kombinace dvou samostatných zásuvek osazených v samostatných krabicích, které mají společný krycí rámeček.
Zásuvkové obvody do 20 A musejí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím reziduálním proudem nepřekračujícím 30 mA v souladu s ČSN 33 2000-4-41 ed. 2. Toto opatření se vztahuje i na trojfázové zásuvky připojené na obvod s jištěním do 20 A.
Trojfázové zásuvky se jmenovitým proudem vyšším než 20 A a do 32 A se doporučuje vybavit doplňkovou ochranou tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím reziduálním proudem 30 mA a zásuvky připojené na obvod s jištěním 32 A a více doplňkovou ochranou tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím reziduálním proudem 100 mA.

Tato ustanovení není nutno uplatňovat u zásuvek nepřístupných laické veřejnosti a u zásuvek pro speciální druh zařízení (např. zařízení kancelářské a výpočetní techniky velkého rozsahu nebo pro chladicí a mrazicí zařízení potravin velkého objemu, tj. zásuvky pro napájení zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod – viz ČSN 33 2000-4-41 ed. 2). Zde se však doporučuje zvážit, zda tyto obvody musejí být v prostorách určených pro osoby zdravotně postižené a je nutno je vyloučit z místností, kde mohou pobývat osoby mentálně postižené bez přítomnosti osob rozeznávajících možné nebezpečí úrazu elektrickým proudem.

Zásuvkové obvody nn pro prostory určené pro samostatný pobyt osobám s mentálním postižením, které vylučuje samostatné rozhodování z hlediska bezpečnosti, musejí být vypínatelné z místa stálého pobytu ošetřující osoby. V těchto prostorech se přednostně zřizují zásuvky SELV.

Pokoje bytů určených pro osoby zdravotně postižené musejí být vybaveny nejméně třemi dvojitými elektrickými zásuvkami umožňujícími užití kompenzačních pomůcek na bázi PC a audiotechniky.

Zásuvky a spínače v umývacím prostoru

Zásuvky a spínače mohou být umístěny pouze vně umývacího prostoru. Jsou-li umístěny alespoň ve výši 1,2 m nad podlahou, mohou být umístěny těsně u hranice umývacího prostoru. Jsou-li umístěny níže, musejí být vzdáleny svým nejbližším okrajem alespoň 0,2 m od hranice umývacího prostoru, toto umístění se však u bytů určených pro osoby zdravotně postižené nedoporučuje. Krytí elektrických přístrojů a svítidel a provedení instalace musí odpovídat vnějším vlivům v místnosti, ve které je umývací prostor instalován, s přihlédnutím k potřebám a možnostem zdravotně postižených osob, pro něž je byt určen.

Obvody pro pevně připojené spotřebiče

Spotřebiče sloužící jako hlavní zdroj tepla nebo ohřevu teplé užitkové vody (TUV) se připojují z odbočných rozvodek poddajným přívodem. Zvláště u bezbariérových bytů a bytových domů obsahujících byt (byty) zvláštního určení je nutno u těchto poddajných přívodů dbát na jejich trasu vedení a uložení z důvodu možného snížení smyslových vjemů osob byty užívajících.

Rozvody elektronických komunikací a základní informace pro orientaci veřejnosti

Základní informace pro orientaci veřejnosti musejí být vizuální a podle okolností i akustické a hmatné. Vizuální informace musejí mít kontrastní a osvětlené nápisy a symboly. Informační a signalizační prvky musejí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele, je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma. Chod pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků s určením jejich polohy a směru jízdy musí být signalizován hlasovým zařízením, které mohou pomocí dálkového ovládání spouštět osoby se zrakovým postižením. Hřeben na vstupu i výstupu z pásu pohyblivých zařízení musí být proveden v kontrastní žluté barvě. Obousměrné dorozumívací zařízení v kleci výtahu musí umožňovat indukční poslech pro nedoslýchavé osoby. Toto zařízení musí být označeno symbolem podle bodu 3 přílohy č. 4 k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Poznámka:
Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazen bílou čarou stylizovaný boltec ucha, který přerušuje diagonála vedená z pravého horního rohu čtverce. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 × 100 mm, u symbolu umístěného v kleci výtahu pak nejméně 50 × 50 mm.

V budovách je nutno umožnit uživateli bytu či nebytového prostoru zřízení vnitřního komunikačního vedení včetně rozváděče a koncového bodu sítě (v souladu s § 104 odst. 15e zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Zvláštní pozornost je třeba věnovat zejména ostatním systémům a zařízením budovy, které ke své činnosti využívají služeb nebo doplňkových služeb elektronických komunikací, jako jsou například elektronické zabezpečovací systémy (dálková konfigurace a správa přes web, propojení s pulty centrální ochrany, napojení webových kamer, lékařský dohled apod.), dálkové řízení vytápění, klimatizace a řada dalších. Pro vstupy kabelů vnějších sítí do budovy a pro uložení vnějších sítí v budově musejí být provedeny stavební úpravy v souladu s projektem vnějších sítí, respektive s vyjádřeními a požadavky uvedenými v dokumentaci pro územní, případně i stavební řízení.

Charakteristika přiměřeného požadavku na připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti

a) Přiměřeným požadavkem podle vyhlášky č 327/2006 Sb. Přiměřené požadavky na připojení k veřejné telefonní síti na připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti v rámci univerzální služby (dále jen připojení) je požadavek na zřízení jedné účastnické přípojky ukončené koncovým bodem sítě v místě bydliště, je-li uživatelem nepodnikající fyzická osoba, nebo v místě podnikání, je-li uživatelem podnikající fyzická osoba, nebo v místě sídla, je-li uživatelem právnická osoba. Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a) zákona, zřizuje tuto přípojku prostřednictvím jím provozované sítě nebo sítě elektronických komunikací jiného podnikatele.

b) Účastnickou přípojkou se rozumí komunikační cesta spojující koncový bod sítě v pevném místě uživatele s přípojným bodem telefonní ústředny, popřípadě dálkového koncentrátoru veřejné pevné telefonní sítě; přípojným bodem se zpravidla rozumí hlavní rozváděč.

c) Přiměřeným požadavkem podle ustanovení odstavce a) je v bezbariérových bytech a bytových domech obsahujících byt (byty) zvláštního určení požadavek na zřízení koncového bodu digitální sítě integrovaných služeb (ISDN) a požadavek takového uživatele, kterému již byla účastnická přípojka zřízena.

V ostatních případech není přiměřeným požadavkem podle ustanovení odstavce a) požadavek na zřízení koncového bodu digitální sítě integrovaných služeb (ISDN) a požadavek takového uživatele, kterému již byla účastnická přípojka zřízena.

d) Přiměřeným požadavkem podle odstavce 1 není požadavek na připojení v pevném místě s obtížnou dostupností nebo v pevném místě, v němž by zřízení připojení představovalo náklady značně převyšující obvyklou výši, za předpokladu, že je v daném místě dostupný signál alespoň jedné veřejné mobilní telefonní sítě. Dostupností signálu se rozumí úroveň přijímaného signálu v pevném místě uživatele, která není horší než referenční úroveň uvedená ve standardu ETSI EN 300 910.

Přiměřeným požadavkem na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě v rámci univerzální služby (dále jen přístup) je požadavek na poskytnutí přístupu, který umožňuje prostřednictvím účastnické přípojky uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání v mluvené řeči, faksimilní komunikaci pro analogové rozhraní a přenos dat pro přístup k Internetu. Účastnická přípojka musí umožňovat přenos dat rychlostmi dostačujícími pro aplikace využívané prostřednictvím úzkopásmového přístupu.

Součástí přístupu k Internetu musí být rovněž možnost ověřit skutečnou rychlost přenosu dat s minimální dobou měření 5 minut, a to přístupem z účastníkova koncového zařízení k testovacímu zařízení poskytovatele univerzální služby pro měření rychlosti přenosu dat.

Zóny umístění vedení v bytech určených pro zdravotně postižené

Pro ukládání elektrického vedení ve zdech jsou všeobecně určeny instalační zóny. Prostorové vymezení těchto zón je znázorněno na obrázku 1 a 2 ČSN 33 2130 ed. 2. Místa v zónách, kde se přednostně ukládají vedení a na ně navazující elektrické přístroje v bytech určených pro zdravotně postižené, jsou na obrázku 2 vyznačena čerchovanou čarou a podtrženou kótou.

Obr. 2 Zóny pro ukládání elektrického vedení v kuchyni, pracovně

Svislé instalační zóny vedou od horního povrchu podlahy k spodnímu povrchu stropu. Elektrická vedení vodiči s izolací z PVC, uložená pod omítkou bezbariérových bytů a bytových domů obsahujících byt (byty) zvláštního určení, musejí být zakryta omítkou (omítkou vápenocementovou nebo z materiálů s obdobnými vlastnostmi reakce na oheň) o síle alespoň 10 mm.