Chytrá města: digitální řešení pro příjemnější život
Po desetiletí experimentování vstupují chytrá města do nové fáze. Přestože jsou digitální řešení pouze jednou součástí kompletní sady nástrojů pro vytváření „dokonalých“ měst, již řadu let jsou nejúčinnějším a nejlevnějším příspěvkem k této sadě.
McKinsey Global Institute (MGI) vydal letos v červnu obsáhlou zprávu, která analyzuje desítky současných aplikací a dochází k závěru, že by je města mohla využít ke zlepšení ukazatelů kvality života o 10–30 %.
Text: McKinsey Global Institute
Výsledkem této analýzy nakonec je, že dokonce i nejmodernější chytrá města planety jsou stále na začátku své cesty. Chytrá města dodávají digitální inteligenci stávajícím městským systémům, což umožňuje dělat více s pomocí méně. Připojené aplikace dávají uživatelům do rukou transparentní informace v reálném čase, které jim pomáhají lépe se rozhodovat. Tyto nástroje mohou zachraňovat životy, bránit zločinu a snižovat zátěž způsobenou nemocemi. Mohou šetřit čas, snižovat množství odpadu, a dokonce pomáhají posilovat sociální sounáležitost. Když města sama fungují efektivněji, stávají se současně produktivnějšími místy k podnikání.
Co dělá město chytrým?
Chytrá města využívají ke zlepšení kvality života data a digitální technologie. Komplexnější data sbíraná v reálném čase umožňují sledovat události průběžně, od začátku do konce, pochopit, jak se mění poptávka, a reagovat rychleji a s pomocí levnějších řešení. Chytré technologie mění zejména ekonomiku a řízení městské infrastruktury. Snižují náklady na sběr informací o vzorcích chování obyvatel a vedení města, významným zaměstnavatelům, ale nakonec i všem občanům dávají do rukou dosud nevídaný objem dat, s jejichž pomocí mohou efektivně optimalizovat stávající systémy. Chytrá řešení nabádají lidi, aby využívali alternativní, nepřetížené dopravní trasy, šetřili vodu i energii tím, budou lépe plánovat nejen množství spotřeby, ale i časy odběru, či ulevili systému zdravotní péče prostřednictvím prevence. Výsledkem bude město příjemnější pro život, ale také lepší místo k podnikání. Komplexní obraz chytrého města tvoří tři vrstvy. Tou první je technologická základna, která zahrnuje kritické množství chytrých telefonů a dalších senzorů připojených k vysokorychlostní komunikační síti a také otevřené datové portály. Senzory průběžně sledují proměnné, jako je dopravní tok, spotřeba energie, kvalita ovzduší a mnoho dalších aspektů každodenního života, a tyto informace okamžitě poskytují těm, kdo je potřebují.
Druhá vrstva se skládá ze specifických aplikací. Převedení surových dat do podoby výstrah a akcí vyžaduje použití správných nástrojů, a to je místo, kde vstupují do hry poskytovatelé technologií a vývojáři aplikací. V současné době je již běžně k dispozici mnoho aplikací pro nejrůznější oblasti: bezpečnost, mobilitu, zdraví, energie, vodu, odpady, hospodářský rozvoj a bydlení, angažovanost a komunitní život.
Třetí vrstvou je veřejnost. Většina aplikací uspěje pouze tehdy, pokud je přijme veřejnost, a ta na jejich základě změní své chování. Mnoho z nich dává uživatelům možnost převzít rozhodování a aktivitu do vlastních rukou.
Chytrá města dodávají urbanizovanému světu inteligenci, kterou používají k řešení veřejných problémů a dosažení vyšší kvality života.
Výsledky výzkumu
MGI vyhodnotil, jak se mohou desítky současných aplikací pro chytrá města uplatnit ve třech vzorových městech s různými staršími infrastrukturními systémy i základními výchozími body. Závěr je, že tyto nástroje mohou snížit počet úmrtí o 8–10 %, zkrátit reakční doby v případě mimořádných událostí o 20–35 %, zredukovat průměrné dojíždění o 15–20 %, snížit zátěž způsobenou nemocí o 8–15 % a snížit emise skleníkových plynů o 10–15 % a mají řadu dalších pozitivních výsledků. Výzkum MGI realizovaný v 50 městech po celém světě ukazuje, že bohatší městské oblasti se obecně transformují rychleji, ačkoli v mnoha z nich má veřejnost nízké povědomí o implementovaných aplikacích a málo je používá. Asijské metropole s jejich mladou populací „digitálních domorodců“ a současně velkými problémy dosahují v přijetí těchto aplikací výrazně dobrých výsledků. Výzkum rovněž ukazuje, že mnoho měst bohužel stále ještě neimplementovalo ani ty aplikace, které mají největší potenciál. Vzhledem k tomu, že vývoj technologií se nikdy nezastaví, toto manko se bude už jen zvyšovat.
Chytrá města mění tržní prostředí
Jediným vlastníkem 70 % aplikací, které se zkoumaly, byl veřejný sektor. Nicméně, 60 % počátečních investic potřebných k implementaci plného spektra aplikací by mohlo přicházet od soukromých subjektů. Navíc, více než polovina počátečních investic ze strany veřejného sektoru by mohla přinést kladný zisk, ať již v přímých úsporách, anebo v příležitostech k vytvoření dalšího zisku. Chytrá města mohou vyvolat nutnost transformace některých průmyslových odvětví. Nové požadavky zákazníků způsobí nutnost přehodnotit současnou nabídku produktů i služeb tak, aby uspokojila vyšší očekávání z hlediska kvality, výše nákladů a efektivity, a to všude – od mobility až po zdravotní péči. Firmy, které budou chtít vstoupit na trhy chytrých měst, budou muset disponovat velkým množstvím dovedností, implementovat tvůrčí modely financování a ostřeji se zaměřovat na občanskou angažovanost. Aby se město stalo chytrým, by nemělo být cílem, ale prostředkem k něčemu dalšímu. Tím „něčím dalším“ je schopnost lépe a pružně reagovat na potřeby a přání obyvatel. Technologie je tedy de facto nástrojem pro optimalizaci infrastruktury, zdrojů a sdílených prostor. Málokteré město chce zaostat, nicméně je velmi důležité, aby se nenechalo opojit vizí zavádění technologií pro svou vlastní potřebu. Chytrá města se musí zaměřit na co nejlepší výsledky pro obyvatele a na to, aby získala jejich aktivní účast při dotváření míst, která nazývají svým domovem.
Systémy automatizovaného řízení budov, systémy řízení energetických systémů, systémy řízení kotelen a předávacích stanic CZT. Přístroje pro měřicí a regulační techniku, integrované systémy budov, konzultace, projekty, software, dodávky na klíč, projekty ...
