Elektromobily hoří jinak. Garáže se tomu musí přizpůsobit

Na českých silnicích pomalu ale jistě přibývají elektrická auta. Ke konci loňského roku bylo v tuzemsku registrováno 22,8 tisíce osobních bateriových vozů nebo plug-in hybridů, což je zhruba 0,4 procenta celkového vozového parku. Různé scénáře Národního akčního plánu čisté mobility počítají s tím, že v roce 2030 už bude jen čistých elektromobilů v provozu 220 tisíc až 500 tisíc. „Realistická je z našeho pohledu spíše horní hranice nebo její překročení i vzhledem k tomu, že evropský parlament nedávno schválil návrh zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. To bude v předstihu motivovat řadu kupujících, aby si místo odcházející technologie pořídili novou nastupující, tedy bateriový vůz,“ soudí Ivo Hykyš ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel.

Tomuto vývoji se musí přizpůsobit výstavba hromadných garáží z pohledu požární ochrany. Alternativní pohony totiž přinášejí nová požární rizika. V případě elektromobilů je jejich řešení zvlášť důležité právě proto, že doprava na baterie se má stát masovou záležitostí a v rámci boje proti klimatickým změnám nahradit dopravu využívající fosilní paliva.

Lithium hoří ochotně a nepotřebuje k tomu vzduch

Rozvoj elektromobility je závislý na možnosti dobíjení vozidel. Proto už se na úrovni evropského práva stanovily požadavky na minimální počet dobíjecích bodů na nově budovaných či rekonstruovaných parkovištích a v garážích. Do českého práva tuto úpravu převádí novela vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Dotčené jsou přitom stavby, které mají více než deset parkovacích stání, ať už jsou parkovací plochy uvnitř budovy nebo s ní fyzicky sousedí. Pro bytové domy je povinná instalace kabelovodů pro případné budoucí umístění dobíjecí stanice pro každé parkovací místo. Pro jiné stavby, tedy například obchodní centra, kancelářské budovy, sportovní a průmyslové objekty, vyhláška vyžaduje instalaci jedné dobíjecí stanice a přípravu kabelovodů minimálně pro každé páté parkovací místo.

„Podle dosavadních zkušeností řidiči své elektromobily z 80 procent dobíjejí doma nebo v práci při delších stáních v garážích či na parkovištích. Právě tato místa jsou tedy klíčová pro pohon vozidel a je logické, že se požadavky na dobíjení dostaly do závazných předpisů,“ říká Ivo Hykyš z Unicornu. Garáže a parkoviště musí být připraveny i na to, že se stane nechtěné a vůz s baterií začne hořet. Automobily dnes obecně obsahují mnohem více plastů než před 20 až 25 lety a hoří intenzivněji a s vyšším tepelným výkonem. „Elektromobily nehoří více nebo méně, ale hoří jinak. Jde o standardní požár jako u jakéhokoliv jiného vozidla, dokud nezačne hořet baterie,“ vysvětluje Michal Valouch, ředitel odboru prevence generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Základem baterií je lithium, které podle něj bohužel hoří poměrně „ochotně“, především ale obsahuje chemicky vázaný kyslík, takže nepotřebuje k hoření přístup vzduchu. Už jednou uhašená baterie má potenciál znovu začít hořet. „Ve Spojených státech dokonce zaznamenali případy, kdy se elektromobil znovu samovolně vznítil po čtyřech týdnech na vrakovišti,“ říká Valouch. Pokud tedy začne hořet baterie, je nutné vozidlo potopit do kádě s vodou do doby, než pomine riziko jejího opětovného rozhořívání. To znamená dostat vůz pokud možno bezpečně ven z garáží. Se specifiky požáru a požárního zásahu je proto třeba počítat při výstavbě.

Od doporučení k závazné normě

Přechod k dopravě na baterie zatím obecně předbíhá legislativu. „Dělali jsme si několikakolové rešerše už v závěru minulé dekády, dotazovali jsme se přes Evropskou komisi i našich kontaktů v zahraničí a stále jsme nenarazili na to, že by v nějakém jiném státě existoval komplexní systém požadavků požární ochrany ve vztahu k elektromobilitě,“ říká Michal Valouch. V Česku mají projektanti a stavebníci od roku 2021 k dispozici Metodické doporučení Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. „Ono je poměrně strohé, protože jde pouze o doporučení, čím by se projektanti měli zabývat, co my vidíme jako rizika,“ podotýká Valouch a zdůrazňuje, že podle evropského práva je věcí projektanta, aby stavbu navrhl a vyhodnotil podle základních principů požární ochrany a řešil ji tak, aby byla bezpečná.

Pravdou je, že tvůrci projektů v minulosti často tápali a například stavbu parkovacího domu s dobíječkami řešili přibližně podle nároků na objekty, kde se vyrábějí baterie. „Vydání metodického doporučení bylo v tomto směru určitě významným krokem vpřed,“ míní Hykyš z Unicornu.

Současně s vydáním tohoto doporučení začaly práce na novele vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Zároveň vznikl první návrh normy, kterou vyhláška učiní závaznou a která komplexně řeší podmínky požární bezpečnosti v garážích pro vozidla s alternativními pohony. „Doba se dynamicky mění, takže my říkáme, že každá nová garáž by měla být bezpečnostně připravena na vozy s jakýmkoli pohonem, ať už je to elektřina, LPG, CNG nebo třeba vodík,“ vysvětluje Michal Valouch.

Tři pilíře ochrany

Filozofie navrhované právní úpravy je následující. Za prvé je potřeba včas požár detekovat, k čemuž slouží elektrická požární signalizace (EPS). Povinnost její instalace se má ovšem v novostavbách nově odvíjet od celkového počtu parkovacích stání v garáži, nikoli od počtu vozidel v jednom požárním úseku. „Důvod je hlavně ten, že hořící elektrický vůz může být nutné vytáhnout z garáže ven i přes několik případných požárních úseků,“ vysvětluje Valouch.

Za druhé se od určitého počtu vozidel navrhuje povinná instalace zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT), neboli zjednodušeně požárního větrání, které bude ideálně zahrnovat v jednom systému i odvětrání plynů, dosud povinné pouze pro garáže umožňující vjezd vozidel na plyn. „Tím pokryjeme požadavky na havarijní větrání, ale i požární větrání, kde je smyslem přispět k ochraně konstrukcí a hlavně umožnit evakuaci tím, že se udrží bezpečná hladina kouře a toxických plynů, takzvaná neutrální rovina kouře,“ říká Michal Valouch.

Za třetí bude požadavkem od určitého počtu stání instalace stabilního hasicího zařízení (SHZ) neboli sprinklerů. Ty především zabraňují masivnímu rozšíření požáru do příjezdu hasičů, čímž usnadňují následný zásah a také významně snižují způsobené škody. „Jde o sofistikované a nejúčinnější zařízení v požární ochraně, které umí zamezit přechodu požáru do plně rozvinutého požáru, kdy začne v daném prostoru hořet vše, co hořet může,“ dodává Valouch.

Chcete dobíjet? Dovybavte své garáže

Hasiči nakonec v nové úpravě netrvají na tom, že parkovací stání pro dobíjení elektromobilu má být větší, aby se mohlo s hořícím vozem manipulovat. Řešením mají být nově vyvinutá zařízení, jako například pojezdové vozíky, které se zasunou pod kola, a vůz lze na nich vytáhnout z řady. Stejně tak zmizí oproti dosavadnímu metodickému doporučení požadavek, aby stání pro elektromobily byly na podlaží s přímým výjezdem ven a maximálně o jedno podlaží níže či výše. „Dostali bychom se do rozporu s evropskou legislativou, kdybychom něco takového nařizovali. Není to optimální z hlediska požárního zásahu, ale i proto jsou požadavky na požární a technické vybavení garáží v očích některých tak přísné,“ říká expert na požární prevenci z Hasičského záchranného sboru ČR.

Výše uvedené požadavky mají v plné míře platit pro novostavby, filozoficky stejné nároky na požární ochranu se mají týkat i stávajících staveb, ovšem s jistými úlevami tak, aby byly technicky proveditelné. Vztahovat se budou na garáže a jiné parkovací stavby, které budou chtít umožnit dobíjení elektrických vozidel či vjezd vozidel s pohonem na plynná paliva. Jejich provozovatelé je budou muset dovybavit podle nově stanovených pravidel.