Dobíjení elektromobilů: lépe z jedné vody na míru než řemeslo po řemesle
Kvalita zůstává, kdežto cena se zapomene. Slavný výrok spoluzakladatele automobilky Rolls-Royce Henryho Royce by si měl připomenout každý, kdo se chce pustit do budování dobíjecí infrastruktury pro elektromobily.
S rostoucím počtem aut do zásuvky roste i potřeba dobíjecích stanic. Vzhledem k času, který naplnění baterií auta vyžaduje, elektromobilisté ze čtyř pětin dobíjejí doma či v práci, takže dobíječkami bude v rostoucí míře nezbytné vybavit rezidenční, kancelářské a další objekty. U nových projektů už dnes developeři s e-mobilitou zpravidla počítají, stále častěji se ale s tímto požadavkem budou setkávat i správci a facility manažeři budov a areálů, které již nějakou dobu slouží svému účelu. A tam může jít leckdy o komplikovanější úlohu, než by se na první pohled mohlo zdát.
A dům prostě zhasne
„Už jsem se setkal s případy, kdy se správce objektu snažil poslepovat nějaké řešení, hlavně aby dosáhl co nejnižší ceny. Těžko se pak divit, že to nefungovalo,“ říká Radomír Muška, prodejní manažer značky ChargeUp, pod níž dodává komplexní řešení pro dobíjení elektromobilů společnost Unicorn. Je to podle něj stejné, jako když lidé staví dům, seženou různé, hlavně levné, řemeslníky, a pak se diví, že se stavba protahuje, protože jedno nenavazuje na druhé, a ve finále neodtéká voda ze sprchového koutu, zato zatéká do střechy.
I když vybavení garáží či parkovacích míst dobíječkami může vypadat jednoduše, je třeba začít projektem. Ten by měl vycházet z požadavků uživatelů na počet dobíjecích bodů, četnost a intenzitu dobíjení a řešit provedení tak, aby byly odpovídajícím způsobem dimenzovány přívodní kabely a jištění, aby bylo správně řešeno napojení do stávající sítě a pamatovalo se i na datové kabely sloužící k chytrému řízení dobíjecích stanic.
„Bohužel častokrát projekt zcela chybí,“ říká Radomír Muška. Při tom je to zásadní věc kvůli bezpečnosti i funkčnosti řešení, protože dobíjecí infrastruktura zásadně mění bilanci energetické sítě objektu. „Společenství vlastníků, které má v garážích 160 míst, si třeba představuje, že se tam instaluje 60 dobíječek o výkonu 11 kilowatt. Přitom jedna sekce domu má i s byty příkon 160 kilowatt. Kdyby se všechny dobíječky naráz zapnuly, zbytek domu zkrátka zhasne,“ vysvětluje na příkladu z praxe Muška.
Kapacita sítě podle něj bývá nejčastějším problémem. Dá se ale řešit takzvaným dynamickým load managementem, kdy chytrý řídící systém reguluje výkon dobíječek podle toho, jaká zbývá při aktuálním provozu volná kapacita na přívodu elektřiny do objektu. „Pak jde jen o to, jakou chtějí uživatelé nastavit logiku této regulace. Zda se budou dobíjet třeba všechna připojená elektroauta, ale jen dvěma kilowatty místo jedenácti, nebo se bude dobíjet naplno jedenácti kilowaty jedna čtvrtina či pětina vozidel za druhou,“ popisuje Muška.
Desítky kilowatt v ruce
Kromě projektu a provedení s ohledem na dostupnou kapacitu energie je zásadní také následný servis dobíjecí infrastruktury. Samotná dobíjecí stanice je zařízením, které je vyrobeno podle normy a prohlášení o shodě, ale její instalace by měla procházet pravidelnou revizí. Přívodní kabel je připojen do svorkovnice, v níž se časem kvůli tepelné roztažnosti může uvolňovat, takže je třeba jej zkontrolovat, stejně jako otestovat jištění a proudové chrániče. K újmě také může přijít konektor dobíjecího kabelu, který řidiči občas přejedou. Stejně tak je na místě zkontrolovat u stojanové stanice základnu a šasi, které může při nepozornosti motorista svým vozem nabourat. První revize se provádí před spuštěním do provozu a pak zpravidla jednou ročně.
„Jde o zařízení, jehož výkon se pohybuje v desítkách kilowatt. S něčím takovým se člověk běžně nesetkává, proto je třeba dbát na bezpečnost a dát přednost kvalitě, tedy mimo jiné mít v souladu s normou instalaci, konektor a všechny ochrany tak, aby opravdu zafungovaly, pokud se stane něco, co se stát nemá,“ říká Muška.
Když chce tedy majitel či správce objektu vybudovat funkční a bezpečnou dobíjecí infrastrukturu, musí začít projektem, zajistit stavební část, tedy zřídit potřebné rozvody elektřiny a datovou síť, vybrat, pořídit a instalovat dobíjecí stanice, následně je provozovat a zajišťovat jejich kontrolu a servis. „Když vyberete na každou část jiného dodavatele a nastanou problémy, musíte to řešit s několika různými firmami. My si myslíme, že lepší službou je, když zákazník jen sdělí, kolik chce dobíjecích míst, a dodá projekt současné elektroinstalace. Vše ostatní už zařídíme my jako komplexní dodavatel – proměříme stávající síť, navrhneme a naceníme řešení, provedeme ho a zajistíme i následný servis,“ říká Radomír Muška. Unicorn, který se původně soustředil na software pro elektromobilitu, tak od letoška dodává kompletní řešení pro dobíjení elektromobilů včetně hardwaru.
