Pohotovostní spotřeba energie (standby): výsledky měření stovek spotřebičů

Spotřeba v pohotovostním režimu představuje nezanedbatelnou část spotřeby elektrické energie jak v domácnostech, tak v kancelářských prostorách. V lednu 2010 nabylo účinnosti nařízení Evropské komise, kterým se snižuje spotřeba energie v pohotovostním režimu u spotřebičů v domácnostech a kancelářích. Nařízení stanoví požadavky na energetickou účinnost pro všechny výrobky prodávané v Evropě s cílem snížit do roku 2020 spotřebu elektrické energie v pohotovostním režimu téměř o 75 %.

V zemích Evropské unie představuje spotřeba elektrické energie v pohotovostním režimu asi 8 - 15 % celkové spotřeby elektrické energie domácností (dohromady ve všech sektorech ekonomiky je to asi 47 TWh ročně, tedy zhruba spotřeba elektřiny Portugalska).

V České republice je podíl na celkové spotřebě o něco nižší vzhledem k (doposud) menší vybavenosti domácností elektrickými a elektronickými spotřebiči než je průměr "staré" EU-15. Každopádně je možné říci, že v průměru padne na standby zhruba jedna celá měsíční platba za elektřinu.

S tím, jak poroste vybavenost českých domácností elektrospotřebiči (set top boxy, DVD přehrávače, PC technika), je navíc možné očekávat zvyšující se podíl spotřeby v pohotovostním režimu, tedy i vyšší finanční zátěž. Navíc se objevuje i stále více nových typů spotřebičů, které spotřebovávají elektrickou energii v pohotovostním režimu (příkladem mohou být inteligentní chladničky či pračky s displejem).

Budoucí spotřeba energie bude do velké míry ovlivněna technologických pokrokem, ale také požadavky na minimální účinnost, jaké například nyní zavádí Evropská komise. Tento pozitivní trend bude ale pravděpodobně do jisté míry redukován nejen vyšší vybaveností domácností elektrospotřebiči, které spotřebovávají elektřinu v režimu standby (DVD přehrávače, mikrovlnné trouby, PC technika, ale i myčky), ale i přibývajícími funkcemi na spotřebičích, u kterých se dříve standby neuvažovalo (např. displeje u "inteligentních" chladniček či funkce odloženého startu u praček a myček).

I když je příkon v pohotovostním režimu u jednotlivých spotřebičů relativně nízký (většinou se jedná o ne více než několik Wattů a s přijatým nařízením se ještě sníží), pohotovostní spotřeba mívá významný podíl na celkové spotřebě elektřiny, protože spotřebiče jsou v tomto režimu téměř 24 hodin denně, 365 dní v roce (viz rámeček).

Kolik je vlastně standby?

V současné době probíhá po celé Evropě projekt (SELINA), v rámci nějž bude ve 12 evropských zemích naměřeno přes 6 000 různých spotřebičů. Dosud bylo změřeno 21% z celkového cíle. Výsledky těchto prvních měření jsou představeny na následujících grafech.

Graf 1: Výsledky měření 21% spotřebičů

V lednu 2010 nabude účinnosti Nařízení Komise (1275/2008), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení. Toto nařízení omezuje pohotovostní spotřebu všech elektrických spotřebičů na trhu na 1 W. Ve druhé fázi (od roku 2013) bude tento limit snížen na 0,5 W. Na následujícím grafu je vidět, jaké procento spotřebičů měřených v roce 2009 splňuje požadavky tohoto nařízení.

Graf 2 : Kompatibilita pohotovostního režimu spotřebičů s limity nařízení EK 1275/2008

Ze všech doposud měřených výrobků má 84 % spotřebu ve vypnutém stavu nižší než 1 W. V pohotovostním režimu je toto číslo nižší, asi 77 %. Na grafu je také vidět míra kompatibility s limity roku 2013. Z tohoto hlediska spotřebuje ve vypnutém stavu jen 70 % měřených spotřebičů méně než 0,5 W a 52% spotřebičů má pohotovostní spotřebu nižší než limity roku 2013. Nejhoršími v tomto smyslu jsou počítačové reproduktory, HiFi soupravy a set top boxy.

Jak dál?

Nařízení Evropské komise tedy umožní snížit do roku 2020 současnou pohotovostní spotřebu elektřiny až o 73 %. Vzhledem k tomu, že se mnoho těchto výrobků prodává po celém světě, očekávají se další úspory i v jiných částech světa. Na druhou stranu, samotné nařízení má několik "vad na kráse". Zaprvé se samozřejmě netýká stávajících spotřebičů. U starších zařízení je pak standby často v desítkách W a obměna těchto zařízení bude trvat ještě několik let. Za druhé nařízení neřeší problematiku tzv. "network standby", tedy režimu, ve kterém jsou spotřebiče připravené reagovat na signál například přes počítač. Takovýto režim pak, i s postupným přechodem na chytré měřiče, bude nabývat na významu a je velmi pravděpodobné, že v dohledné budoucnosti budou spotřebiče většinu času v tomto režimu.

Stále účinným způsobem jak snížit spotřebu v pohotovostním režimu zůstává změna spotřebitelského chování. Možností jsou například inteligentní prodlužovací kabely (tzv. standby killers) nebo prostě jen klasické prodlužovaní kabely (multizásuvky) s vypínačem. Sofistikovanější "standby killer", který jinak vypadá a funguje velmi podobně jako klasický prodlužovaní kabel (multizásuvka), reaguje automaticky na vypnutí televizoru dálkovým ovladačem nebo vypnutí počítače a sám odpojí ostatní přidružené spotřebiče. Bohužel není obecně dostupný na českém trhu, dá se ale objednat přes internet. Další možností je pak instalace vypínače na hlavní rozvaděč, kterým je možné přerušit dodávku elektrické energie ke spotřebičům, které mohou být vypnuty.

Pohotovostní spotřeba energie (standby): výsledky měření stovek spotřebičů (PDF, 417kB)