Profesionální mikrovlnné měření přístrojem MOIST 350 B odhalí vlhkost i 80 cm pod povrchem

Profesionální měření vlhkosti mikrovlnnou metodou

Vlhké zdivo s sebou kromě zdravotních rizik přináší i zvýšené náklady na vytápění, protože méně izoluje. Majitelé se tak často rozhodnou nemovitost zateplit, aby snížili náklady na provoz domu a doufají, že spolu s tím zmizí i projevy vlhkosti. Tím ale celou situaci mohou jen zkomplikovat a následné opravy se mohou nepříjemně prodražit.

“Často se nám stává, že řešíme vlhkost ve starších domech, u kterých byl aplikován kontaktní zateplovací systém například v rámci programu Zelná úsporám. Po zateplení se vlhkost v interiéru ještě zvýšila. Problém přitom není v samotném zateplení, jak se lidé domnívají, ale v tom, že bylo aplikováno na příliš vlhké zdivo,” vysvětluje Martin Jeřábek, obchodní ředitel firmy Drymat, která se zabývá sanacemi – hydroizolacemi vlhkého zdiva.

Dům by se podle něho měl zateplovat pouze tehdy, pokud je v dobrém stavu. “Pokud je zdivo vlhké, nemá smysl jej izolovat a doufat, že problém zmizí. Část vody, která se odpařila vnější stranou zdi, nyní zůstává uzavřena uvnitř a ve zvýšené míře se projevuje v interiéru okamžitým zvýšením relativní vlhkosti vzduchu a někdy také plísní nebo mokrými mapami na omítce,” dodává Jeřábek.

Vzlínavá vlhkost je přitom často laikovi skryta a projeví se až po zateplení. “Spousta majitelů nemovitostí neřeší například vlhko ve sklepě a mají za to, že je to normální. Po uzavření pláště izolací ale vlhkost vyvzlíná výše do obytných místností, protože se tolik neodpařuje. Případně je ukryta hluboko pod povrchem zdi, a snižuje její izolační schopnost,” upozorňuje Jeřábek.

Pokud chce majitel nemovitosti provádět zateplení pláště budovy, měl by podle odborníků nejdříve nechat změřit vlhkost zdiva hloubkovým vlhkostním průzkumem. Profesionální technikou mikrovlnného měření lze odhalit vlhkost ve zdivu až do hloubky 80 cm.