Azor je nový alarm určený k ochraně majetku a osob.

Pro školeného technika je zajištění nebo odjištění střeženého prostoru banální rutinou. Běžnému člověku už ale samotná představa, že se jeho domov nebo kancelář změní ve „střežený prostor“, podvědomě nahání hrůzu. Semínko stresu je tím zaseto už od počátku. Živnou půdou pro jeho zdárný růst je pak vlastní provedení klávesnice alarmu. Spousta tlačítek, symbolů, indikátorů a k tomu displej, který ukazuje tajemné a někdy těžko pochopitelné údaje. Ještě silnějším kalibrem jsou akustické projevy. Znervózňující pípání v době, kdy se „paní Nováková“ snaží zadat kód, ani představa, že siréna probudí sousedy, pokud něco splete, jí klidu rozhodně nepřidají. Dalším strašákem je skutečnost, že moderní systémy vysílají informaci na dálku. Pokud se tedy naše „paní Nováková“ splete, její manžel (nebo šéf) bude během několika vteřin vědět, že udělala chybu. A to už raději vůbec nepřipomínejme příjezd zásahové jednotky při omylem vyvolaném poplachu. Jak vidíte, ovládání zabezpečovacího systému je přímo učebnicovým příkladem stresové situace. Obecně to vede k tomu, že se lidé pořízení a používání alarmu podvědomě brání. Zrod Azora jsme proto konzultovali s psychology a přinášíme na trh výrobek, který má ambice stát se skutečným přítelem svého pána či paničky.

První revoluční novinkou Azora je prvek, který vypadá jako obyčejný vypínač řady Tango. Montuje se u dveří a nepotřebuje žádné přívodní dráty. Nahoře má symbol zamknutého a dole odemknutého zámku. Už asi tušíte. Azor se ovládá běžným vypínačem, podobně, jako světlo v předsíni. Chcete-li zapnout střežení, stisknete symbol zamknutého zámku a přiložíte svůj čip. Vypínač souhlasně pípne a signálka vypínače se rozsvítí červeně – „nevstupovat, tady hlídám já“. No a to je vše. Pro odjištění platí postup opačný – signálka svítící zeleně znamená „vstup volný“. Kdo si tedy umí rozsvítit světlo, umí také ovládat Azora. Podmínkou je, že musí mít platný přístupový čip, který dá Azorovi „očichat“.