Turniket – zábrana proti neoprávněnému vstupu (1)

Datum: 13.2.2017  |  Autor: Martin Ochozka, APROKS, s.r.o., Michal Randa, redakce  |  Recenzent: Ing. Zdeněk Veiner

„Turniket (Turnstile), zařízení určené pro fyzické omezení průchodu pro jednu osobu v jednom okamžiku“ (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.116). Dříve spíše mechanická propusť, dnes plnohodnotné elektromechanické zařízení s vlastní řídicí a vyhodnocovací logikou.

Od postavení prvního domu bylo hlavní místo přístupu chráněno dveřmi, plachtou apod. Významní nájemníci domů měli před vstupem stráž, dnes je to vrátný, recepce, ochranka. Dveře se zabezpečovaly prvními zámky, vrata pak měla trám (jako západku), hrady pak padací most – případně bránu. Tento systém ochrany měl a má i dodnes jednu chybu. Jakmile se tato zábrana otevře, projde jí neomezené množství osob. Stráž měla za úkol regulovat (nevpustit) nepovolené osoby, záleželo ale na rozhodnutí lidského faktoru, který nakonec určil, kolik osob se do objektu dostane.

Definice: Turniket je zařízení, které funguje jako brána, kterou může v jeden okamžik projít pouze jeden člověk. Jde o systémový prvek, z těchto důvodů bývá nasazován jako elektromechanická zábrana, nejčastěji v rámci realizace přístupových systémů (ACS – access control system / EACS – electronic access control system), ale také ve spojení s pokladními systémy nebo s mincovníky.

Počátky historie turniketu se datují do prvního tisíciletí v Anglii. V této době se pro oplocení polí s dobytkem a plodinami používal materiál jako dřevo nebo kameny. Průchod na takový pozemek přes kamenné oplocení byl nepraktický. Kameny byly obvykle naskládány tak, že vytvořily několik schodů, skrz které se farmář dostal přes plot na své pole. Tento ne moc vhodný přístup se postupně změnil na tzv. první turniket. Došlo k vytvoření otvoru do kamenné bariéry, v tomto místě byl umístěn dřevěný kůl s připevněným dřevěným křížem ve tvaru letadlové vrtule, který se otáčel kolem své osy a umožnil průchod z jedné strany na druhou.

Dalším ze základních využití turniketů bylo jejich nasazení jako jiný druh ohrady, který měl dovolit průchod lidem, ale zabránit ovcím a jiným zvířatům ohradu opustit. Zde podobný systém sloužil k usměrnění pohybu a selekci zvířat (například při stříhání).

Aplikace prvních turniketů jako ovládaného zařízení (apas / výstupní ovládací prvky a senzory místa přístupu: ovládací prvky a senzory místa přístupu; příkladem ovládacích prvků jsou elektrické otvírače dveří, elektronické zámky, turnikety a závory; příkladem senzorů jsou kontakty, spínače, tlaková signalizační zařízení a dveřní spínače; ČSN EN 50133-1; 3.12 – poznámka: norma byla zrušena ke dni 11. 6. 2016) se objevila ve Velké Británii na konci 19. století. Jednalo se o použití na veřejných místech, jako jsou zábavní a sportovní areály. U otočných částí byl použit tzv. řehtačkový mechanismus blokace. Zprůchodnění systémů se dělo pomocí vložení mince nebo žetonu. Použití turniketu v moderním pojetí je připisováno Clarenci Saundersovi, který jej poprvé použil v obchodním domě Piggly Wiggly považovaném za první moderní samoobslužnou prodejnu na světě (1916). Prvním sportovištěm vybaveným turnikety byl fotbalový stadion Hampden Park ve skotském Glasgow. Aplikace plnorozměrových turniketů (High Entrance / Exit Turnstile – HEET), lidově nazývaných „iron maiden“, se objevila v USA, konkrétně v Chicagu v systému zvaném „El“. Tady se jednalo o použití turniketů v městské hromadné dopravě, byly umístěny na stanicích.

Ještě v nedávné minulosti byl turniket řazen mezi mechanické propusti – brány (tzv. jednotaktová zábrana pro kontrolu vstupu osob s dohledem) a funkčně byl hodnocen na úrovni dveří. Toto je dnes však již historií, moderní turnikety jsou plně automatizované – standard vnitřní elektroniky se posunul od svorkovnice určené pro pouhé uvolnění otáčení k dálkově programovatelné elektrotechnice.

Při reálném nasazení bývá turniket obvykle doplněn o branku. Všechny vstupy musí (dle vyhlášky o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace) splňovat průchod pro osoby s omezenou pohyblivostí, ale využívají se také pro osoby s kočárky a v situacích souvisejících s evakuací osob, ke stěhování a pronášení větších předmětů. Základní vlastnosti a funkce branek jsou s turnikety shodné, představují tedy jejich alternativu. V praxi se dodávají jako ucelený systém spolu s turnikety a dalšími (převážně již pouze mechanickými) zábranami.

Typická místa nasazení

Jak bylo již uvedeno, na turnikety nejčastěji narazíme v místech, kde je potřeba řídit průchod osob. Zajistit tyto požadavky pomocí lidských zdrojů by bylo v řadě případů nereálné a také zcela jistě neefektivní. Z nedávné doby si pamatujeme přísného vrátného, jak sledoval každého zaměstnance, jestli si „správně píchne“ svou vstupní kartičku. Ale také zaměstnance, jak se snaží tento způsob dohledu obejít. Po instalaci turniketů zůstává na fyzické ostraze pouze obsluha individuálních návštěv a dohled, zdali někdo turniket nepřeskakuje.

Primárním využitím turniketů se stala bezpečnost objektu. Do objektu/podniku/areálu, všeobecně do budovy, vstupují pouze oprávněné osoby. Lze to řešit fyzickou ostrahou, která kontroluje každou osobu, nebo bez lidského faktoru pomocí turniketů. Nejvhodnější je kombinace obou způsobů.




Vysokými bezdozorovými turnikety investor ušetří za ostrahu, ale roli zde hraje také neméně podstatné estetické a finanční hledisko – do hlavního vstupu budov se vysoké turnikety nehodí a prosklené bezpečnostní turnikety jsou z hlediska ceny příliš nákladné. Běžně se používají nízké turnikety s podporou kamerového systému a ostrahy. Některé typy těchto turniketů se dají zvýšit ze základních 90 cm na 120 cm, a tím zkombinovat výšku s estetikou.


Druhou ze základních možností využití turniketů je jejich nasazení všude tam, kde je nutné procházející selektovat (stadiony, sportoviště, výstavy apod.). Zde je cílem rozmělnit dav a cíleně řídit jeho pohyb.

Existují ale také případy, kdy k nasazení turniketu vedou i jiné požadavky. Příkladem může být požadavek na zajištění reprezentativního vstupu současně s potřebou eliminovat tepelné úniky budovy. Zde se nabízí karuselový typ turniketu, který splňuje obojí. Zároveň může sloužit jako bezdozorový bezpečnostní vstup na platný identifikátor.

Konec 1. dílu

Související normy

ČSN EN 50133-1 ; Poplachové systémy – Systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 1: Systémové požadavky (Datum vydání: 1. 3. 2001, datum ukončení platnosti: 11. 6. 2016).
Anotace: Tato norma definuje požadavky na automatizované systémy kontroly vstupů a komponenty uvnitř a vně budov. Zahrnuje: systémovou architekturu a všeobecné požadavky na systém kontroly vstupů pro zabezpečovací aplikace; funkční požadavky; definice podmínek okolního prostředí a elektromagnetické kompatibility; požadavky na komunikaci kontroly vstupů s ostatními systémy, jako jsou například ovládací prvky místa přístupu (apas) a senzory, poplachový systém, atd. Tato norma se nezabývá ovládacími prvky přístupu (apas) a senzory

ČSN EN 50133-7 ; Poplachové systémy – Systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 7: Pokyny pro aplikace (Datum vydání: 1. 11. 2000, datum ukončení platnosti: 13. 4. 2018).
Anotace: Tato norma uvádí pokyny k použití automatizovaných systémů kontroly vstupů a komponentů uvnitř a vně budov na základě souboru norem EN 50133. Zahrnují návrh systému, instalaci, předávání, provoz a údržbu systémů kontroly vstupů. Pokyny jsou určeny pro systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích. Zahrnuje oblasti od jednoduchých systémů pro řízení jednoho přístupového místa až po složité systémy s mnohanásobnými přístupovými místy. Systém kontroly vstupu umožňuje ovládat a monitorovat výstupní ovládací prvky a senzory přístupového místa (apas), které však nejsou zahrnuty do těchto pokynů. Systém kontroly vstupů může být propojen s jinými systémy (například: Elektrické zabezpečovací systémy). Tato norma neurčuje, zda má nebo nemá být v daných objektech instalován automatizovaný systém kontroly vstupů.

ČSN EN 60839-11-1 ; Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy – Část 11-1: Elektronické systémy kontroly vstupu – Požadavky na systém a komponenty (Datum vydání: 1. 2. 2014).
Anotace: Tato norma specifikuje minimální funkčnost, požadavky na provozní vlastnosti a metody zkoušení pro elektronické systémy kontroly vstupu a komponenty používané pro fyzický přístup (vstup a odchod) v budovách a jejich okolí a v chráněných prostorách. Neobsahuje požadavky na iniciační zařízení místa přístupu a senzory. Norma nezahrnuje požadavky pro přenos mimo objekty, souvisící s poplachovými a tísňovými systémy. Tato norma se vztahuje na elektronické systémy kontroly vstupu a komponenty určené pro použití v bezpečnostních aplikacích pro zajištění přístupu a obsahuje požadavky na záznam, identifikaci a kontrolu informací.

ČSN EN 60839-11-2 ; Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy – Část 11-2: Elektronické systémy kontroly vstupu – Pokyny pro aplikace (Datum vydání: 1. 3. 2016).
Anotace: Tato norma definuje minimální požadavky a pokyny pro montáž a provoz elektronických systémů kontroly vstupu (EACS) a/nebo příslušenství, aby vyhovovaly různým úrovním ochrany. Norma zahrnuje požadavky na plánování, montáž, uvedení do provozu, údržbu a dokumentaci pro aplikace EACS instalované uvnitř a kolem budov a prostorů. Funkce zařízení jsou definovány v IEC 60839-11-1. Pokud EACS obsahuje funkce souvisící s tísní nebo detekcí narušitelů, platí rovněž požadavky norem souvisících s poplachovými zabezpečovacími a tísňovými systémy. Tato norma neobsahuje metody a postupy provádění analýzy rizik.

Klíčové pojmy z výše uvedených ČSN

ČSN EN 50133-1

APAS (výstupní ovládací prvky a senzory místa přístupu) ; (apas): ovládací prvky a senzory místa přístupu; příkladem ovládacích prvků jsou elektrické otvírače dveří, elektronické zámky, turnikety a závory; příkladem senzorů jsou kontakty, spínače, tlaková signalizační zařízení a dveřní spínače. (ČSN EN 50133-1 ; 3.12)

ČSN EN 50133-7

přístupová místa (apas): (EN 50131-1) výstupní ovládací prvky a senzory místa přístupu. Příklad 1 Ovládací prvky: elektrické otvírače dveří, elektronické zámky, turnikety a závory. Příklad 2 Senzory: kontakty, spínače, tlaková signalizační zařízení a dveřní spínače. (ČSN EN 50133-7 ; 3.2)

ČSN EN 60839-11-1

místo přístupu (access point), portál (portal): fyzický vstup/výstup, v němž je přístup ovládán dveřmi, turniketem nebo jinou zabezpečovací závorou. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.6)
příslušenství (accessory equipment), jakýkoli prvek elektronického systému kontroly vstupu kromě řídicí jednotky systému kontroly vstupu. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.20)
čtečka (reader), zařízení pro čtení ověření. Příklad: čtečka identifikačních prostředků, karet, biometrická čtečka, atd. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.91)
elektronický systém kontroly vstupu (electronic assess control system) / systém kontroly vstupu (access control system), elektronický systém kontroly vstupu, poskytující oprávněným osobám, nebo entitám, vstup do a/nebo opuštění zabezpečeného prostoru, a zamítající vstup a/nebo odchod neoprávněným jedincům, nebo entitám. Poznámka: k heslu Kontrola vstupu/odchodu může zahrnovat podávání zpráva a záznam souvisících aktivit. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.63)
turniket (turnstile), zařízení určené pro fyzické omezení průchodu pro jednu osobu v jednom okamžiku. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.116)

ČSN EN 60839-11-2

vlastník systému (system owner), osoba nebo skupina osob, která rozhoduje o tom, co je vhodné použít v případě příslušných objektů pro zajištění požadované kontroly vstupu/ochrany/ceny/atd. (ČSN EN 60839-11-2 ; 3.6)

Literatura

  1. ÚNMZ (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví), www.unmz.cz
  2. ALARM FOCUS (Odborný časopis se zaměřením na problematiku bezpečnostních technologií), ISSN 1805-9007, ev. č. MK ČR E 21161

Použité fotografie: APROKS, spol. s r.o., Kaba Holding AG
Ilustrační nákres: Ing. Tomáš Mikula

 
Komentář recenzenta
Ing. Zdeněk Veiner

Článek Turnikety – zábrana proti neoprávněnému vstupu ukazuje na historický vývoj jednoho z prvků systému kontroly vstupu a jeho dnešní varianty použití ve spojení s elektronickým řízením. Ukazuje, že moderní turnikety se přizpůsobují přímo prostředí, ve kterém jsou nasazovány. Vedle základních funkčních vlastností, které mají zajišťovat bezpečnost, se při projektování a realizaci stavby turniketů zohledňují statické i klimatické podmínky v místě jejich nasazení. Je pamatováno i na osoby se zdravotním postižením, aby jim byl umožněn snadný průchod. Zdůrazňuje, že vzhled turniketů má zásadní vliv na jejich výběr pro konkrétní prostředí. I když je dnes z pohledu volby materiálů pro stavbu turniketu možné téměř cokoli, měla by být v rovnováze jeho cena / výkon.

Autor upozorňuje na neutěšenou situaci v technických normách, které se vztahují na elektronické systémy kontroly vstupu a přebírají se překladem EN. Z původní řady norem ČSN EN 50133, kterých mělo být celkem sedm, byla vydána v letech 2000 a 2001 jen část 1 – Systémové požadavky, část 2 – 1 – Všeobecné požadavky na komponenty a dosud platná část 7 – Pokyny pro aplikace. Nové normy pro elektronické systémy kontroly vstupu, vydané v letech 2014 a 2016, mají jen dvě části ČSN EN 60839-11-1 – Požadavky na systém a komponenty a ČSN EN 60839-11-2 – Pokyny pro aplikace. Do roku 2018 zde budeme mít tedy dvě různé normy s pokyny pro aplikace, které platí souběžně. Nové normy jsou postaveny tak, že si majitel systému sám definuje vhodné konstrukční prvky a organizační postupy pro sestavení kontroly vstupu ve vztahu na stupeň zabezpečení.

Poznámka: v textu se vedle sebe vyskytují zkratky ACS a EKV. Je na místě upozornit na skutečnost, že zkratka EKV (elektronická kontrola vstupu / elektrická kontrola vstupu) nevychází z anglického originálu normy a ani z její oficiální české verze.

English Synopsis
Turnstile – a barrier against unauthorized access (1)

Turnstile, a device designed to physically limit passage for just single person at a time. In the past it was often just a mechanical gate while today it is a full-featured electromechanical device with its own control and evaluation logic.

 

Hodnotit:  

Datum: 13.2.2017
Autor: Martin Ochozka, APROKS, s.r.o.Michal Randa, redakce   všechny články autoraRecenzent: Ing. Zdeněk Veiner



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Slunce v domě on-line

Stav nabití BAT:--- %
Roční soběstačnost:--- %

Partneři - Elektrotechnika

logo DOMAT CONTROL SYSTEM
logo SCHNEIDER ELECTRIC
logo JABLOTRON
 
 

Aktuální články na ESTAV.czBarevné radiátory za cenu bílýchŠťavnatá jarní prémie na střešní okna FAKROMimořádná akce PVK: Rozbor vody zdarmaVysokotlaká pistole Kärcher EASY!Force – nová převratná koncepce v ovládání