Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Elektrotechnika / od 30.7.2007 do 3.6.2013


zpět na aktuální články

3.6.2013
Ing. Juraj Krivošík, Ing. Mgr. Michal Staša, konzultant, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

V Česku se používají klasické žárovky v 33 %, halogenové žárovky v 22 %, kompaktní a lineární zářivky v 32 % a technologie LED v 13 %. Vypínat osvětlení, pokud ho nepoužívají, je zvyklých 94 % respondentů a průměrná česká domácnost má 22,3 světelných zdrojů.

21.1.2013
Ing. Tomáš Maixner, Institut pro rozvoj měst a obcí, IRMO

V minulém díle tohoto článku jsem rozebral některé z pozoruhodných změn obsažených v novelizované normě [2]. V tomto pokračování uvedu zbývající. Rozhodně nebudou popsány všechny novinky, protože to by vydalo nejméně na další díl. Ale věřím, že neopomenu alespoň ty nejdůležitější.

14.1.2013
Ing. Tomáš Maixner, Institut pro rozvoj měst a obcí, IRMO

1. dubna vstoupila v platnost technická norma ČSN EN 12464-1 [2]. I tato norma se zdravým světlem úzce souvisí, stanoví pravidla pro správné (a zdravé) osvětlování pracovišť. V normě došlo k řadě změn. Drobným, ale i zásadním. Protože rozbor celé normy by byl neskutečně rozsáhlý, budu předpokládat, že čtenáři „starou“ verzi znají, a budu se věnovat především oněm změnám.

17.12.2012
Ing. Tomáš Maixner, Institut pro rozvoj měst a obcí, IRMO

V seriálu o zdravém světle nesmějí samozřejmě chybět ani školy. V nich strávil každý řadu let svého života. Někteří dokonce život celý – míním samozřejmě život profesní.

3.12.2012
Ing. Tomáš Maixner, Institut pro rozvoj měst a obcí, IRMO

V nepravidelném seriálu o zdravém světle nelze pominout novelu nařízení vlády č. 93/2012 Sb. [1] (dále pouze nařízení), která je platná od 1. dubna tohoto roku. Nařízení je věnováno ochraně zdraví při práci a souvisí samozřejmě také s osvětlováním.

5.11.2012
Ing. Lenka Strigáčová, Stavebná fakulta STU Bratislava, Doc. Ing. Viera Somorová, PhD., Katedra technológie stavieb Stavebná fakulta STU BA

Inteligentná budova je navrhnutá a realizovaná na základe vhodného výberu modulov kvality prostredia tak, aby vyhovovala požiadavkám užívateľov, pričom vhodné vybavenie budovy sa volí tak, aby sa dosiahla dlhodobá hodnota budovy.

25.6.2012
Ing. Karel Mayer, Ing. Martin Pexa, Ph.D.

Systém údržby založený na principech TPM (total productive maintenance) je závislý na jednotlivých fázích údržby. Základním úkolem dobře nastaveného systému TPM je maximální eliminace neplánovaných odstávek zařízení způsobených nejen různými logistickými nebo technologickými prostoji, ale především prostoji způsobenými neplánovanou údržbou.

7.5.2012
Miroslav Haluza, Jan Macháček, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav elektroenergetiky a Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie

Mezi roky 2009 a 2040 předpokládá predikce dle referenčního scénáře následující úspory spotřeby elektřiny: elektrické vytápění – pokles měrné spotřeby o 22 %, ohřev teplé vody – pokles měrné spotřeby o 18 %, ostatní spotřeby – pokles energetické náročnosti o 7 %, celková měrná spotřeba vzroste o 29 %.

5.3.2012
Ing. Petr Žák, ČVUT FEL, Praha

Oblast světelných zdrojů je v dnešní době jednou z nejdynamičtějších oblastí světelné techniky a významně ovlivňuje současnou situaci i na trhu svítidel. Nové výrobní technologie a postupy, vysoce efektivní organizace výroby a rychlý přenos informací umožňují uvádět nové typy světelných zdrojů do sériové výroby ve velmi krátkých časových úsecích, které se v dnešní době pohybují mezi 6 až 12 měsíci.

30.1.2012
Ing. Stanislav Števo, PhD., Bc. Zoltán Stermenszky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Slovenská technická univerzita

Experiment má za úkol vyhodnotit vhodnost jednotlivých algoritmů pro simulaci osvětlení v programu ESP-r a porovnat spotřebu elektrické energie "klasického" a "inteligentního" osvětlení.

7.11.2011
Ing. Jiří Buchta, CSc.

Autor ve svém článku uvádí v praxi běžně používaný způsob ochrany proti úniku plynu, u kterého ale není zajištěna bezpečná funkce vypnutí. Na dvou příkladech poté popisuje řešení, která splňují požadavky aktivní bezpečnosti.

26.9.2011
Miroslav Haluza, Jan Macháček, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav elektroenergetiky a Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie

Projekty Mezinárodní agentury pro energii ukazují, že používání energie efektivněji má větší potenciál k omezení emisí CO2 v průběhu příštích 20 let, než všechny ostatní možnosti dohromady. Hlavní cíle inteligentních sítí jsou zlepšení efektivity, spolehlivosti, bezpečnosti a udržitelnosti životního prostředí.

3.1.2011
Dalibor Šalanský, Luma Plus s.r.o. člen ILPC

Ochrana před bleskem je něco jiného, než hromosvod. Hromosvod má jen zachytit blesk, pokud možno bezpečně jej svést a prostřednictvím uzemňovací soustavy jej rozptýlit do okolí, tj. zabránit úrazu lidí a zapálení domu. Bude-li to vše, co na domku učiním, mohu se rozloučit s veškerou elektronikou.

29.10.2007
Ing. Edmund Pantůček, znalec v oboru elektrotechnika

Při ochraně objektů před účinky přímého i nepřímého účinku úderu blesku jsou zejména u členitých střech a památkově chráněných objektů, kde by složitější systém ochrany mohl znehodnotit vzhled budovy, s klasickými hromosvody problémy. Právě pro tyto případy byl vyvinut jímač se včasnou emisí výboje.

6.8.2007
Ing. Tomáš Sýkora

V dnešní době se hodně diskutuje o využití obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny a zejména o využití větrných elektráren a farem větrných elektráren. Tento článek se zabývá technickou problematikou připojení větrných elektráren do elektrické sítě.

30.7.2007
Ing. Jiří Vlček

Účinnost klasických zdrojů není příliš velká (např. pro 5V zdroj je to pouze 30 %). Jedná se o velká a těžká zařízení s masivním transformátorem a rozměrným chladičem. Moderní technika je proto nahrazuje měniči a spínanými zdroji. Ty mají účinnost zhruba 80 % a daleko menší rozměry.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama