Tepelná zátěž od umělého osvětlení

Datum: 6.8.2007  |  Autor: Ing. Miloš Lain, Přemysl Liška

Tepelná zátěž osvětlení hraje výraznou roli při dimenzování klimatizačního zařízení zejména pro kanceláře. Hodnoty uvedené v ČSN 730548 odpovídají době vzniku této normy a pro nově budované nebo rekonstruované kanceláře jsou již zastaralé. V článku jsou uvedeny aktualizované hodnoty tepelné zátěže od svítidel.

Úvod

Při dimenzování klimatizačních zařízení stoupá význam vnitřních tepelných zisků. Tepelné zisky z vnějšího prostředí lze výrazně snížit používáním moderních materiálů s velmi nízkými součiniteli prostupu tepla a především stíněním oken nebo osazením skel s nízkou propustností radiace. Tepelné zisky od osob zůstávají stejné, ale výrazně rostou tepelné zisky od kancelářské techniky. Vzhledem k tomu, že okna jsou (zejména kvůli obrazovkám počítačů) často stíněna i během dne, stoupá i časový význam zisků od umělého osvětlení.

Řada projektantů v České republice provádí výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů podle ČSN 73 0548 z roku 1984. Tato norma vychází z podrobného výpočtu sluneční geometrie a výpočet tepelných zisků radiací i prostupem je velmi přesný. I když je výpočet snížení tepelných zisků s ohledem na akumulaci vnitřních stěn a stropů poměrně jednoduchý, je pro běžné budovy s nižší akumulací dostačující.

Bohužel vzhledem k době svého vzniku tato norma úplně postrádá podklady pro výpočet tepelné zátěže od kancelářských strojů (především počítačů). Rovněž parametry svítidel se za posledních dvacet let výrazně změnily.

Naproti tomu nová norma ČSN EN 832 se výpočtem tepelných zisků sice částečně zabývá, ale je určena především pro výpočet spotřeby energie pro vytápění. Tepelné zisky od vnitřních zdrojů jsou tudíž výrazně zjednodušeny.

Pokud bychom se chtěli inspirovat zahraničními vzory, lze výpočet tepelné zátěže provádět podle Německé normy VDI 2078. Ta se oproti ČSN výrazněji zabývá právě akumulací tepla. Případně je možné čerpat i z ASHRAE Fundamentals.

Tento článek nabízí právě analýzu údajů týkajících se tepelné zátěže od umělého osvětlení, a to s důrazem na kancelářské prostory, které se klimatizují nejčastěji.

Požadavky na osvětlení

Množství světla produkovaného svítidlem je dáno zejména světelným tokem (jednotka lm) instalovaných světelných zdrojů a dále je ovlivňováno i dalšími parametry např. účinností svítidla, prostorovým rozložením jeho svítivosti, poklesem světelného toku vlivem stárnutí a znečištění světelných zdrojů a světelně činných částí svítidel. Požadavky na osvětlení se udávají požadovanou průměrnou hladinou osvětlenosti, jejíž jednotkou je 1 lux, definovaný jako světelný tok 1 lm dopadající na plochu 1m2. Nařízení vlády 178/2001 kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci se v otázce osvětlení odkazuje na požadavky technických norem. Nově platná harmonizovaná norma ČSN EN 12464-1 - Osvětlení pracovních prostorů, část 1 vnitřní pracovní prostory udává v tabulkách podrobné požadavky na osvětlení pro jednotlivé druhy prácí a činností. V tab. 1 je výtah z této normy pro kancelářské prostory. Požadavky uvedené ve VDI 2078, které vycházejí z DIN 5035 a údaje v ČSN 73 0548 se od požadavků daných ČSN EN 12464-1 příliš neliší. Pro běžné kancelářské prostory odpovídá požadovaná hladina osvětlení 500 luxům.

Kanceláře
Kopírování, kompletace atd. 300 lx
Psaní, čtení, zpracování dat 500 lx
Technické kreslení 750 lx
Pracovní stanice CAD 500 lx
Konferenční a shromažďovací místnosti 500 lx
Recepční stůl 300 lx
Archiv 200 lx

Tab. 1 - Požadované intenzity osvětlení podle ČSN EN 12464

Světelné zdroje

Pro porovnání tepelných výkonů bude používán měrný světelný výkon v lumenech na watt (dále jen η (lm/W)). Tento údaj, jak již jednotka napovídá, udává podíl množství produkovaného světla vzhledem k elektrickému příkonu světelného zdroje. Rostoucí hodnota znamená více světla při nižším příkonu, tj. nižší tepelné zisky.

Žárovky jsou tzv. teplotní zářiče. Pro svůj široký sortiment, malé nároky na instalaci a údržbu a minimální investiční náklady patří stále k nejrozšířenějším zdrojům světla (zejména v obytných prostorech - v kancelářích se používají jen zcela výjimečně). Mimoto žárovkám navíc nevadí časté spínání a nemají časovou prodlevu při sepnutí. Výhodou je rovněž snadná možnost regulace výkonu změnou napájecího napětí. Naproti tomu nevýhodou pak je nejhorší η ze všech světelných zdrojů a relativně krátký život (1000 h).

V grafu na Obr. 1 je znázorněn měrný světelný výkon několika typů žárovek Osram.


Obr. 1: Měrný světelný výkon žárovek

Halogenové žárovky jsou založeny na příměsí halogenů v inertním plynu žárovky. Příměs halogenů v plnícím plynu (obvykle jod, brom, chlor a jejich sloučeniny) omezuje zčernání baňky, a s tím je spojen nižší úbytek světelného toku. Baňka halogenové žárovky je výrazně zmenšena oproti "normální" žárovce. Život halogenových žárovek udávají výrobci v rozmezí 1,5 až 2-násobně delší než u běžných žárovek, u některých speciálních typů pak dokonce až 4000 hod.

Halogenové žárovky nalézají uplatnění zejména tam, kde je cílem vytvořit výrazné nebo zvýrazňující osvětlení objektů (prodávané zboží, předměty v galeriích, ale i místnosti, kde je žádoucí dosáhnout zajímavých světelných efektů - např. přijímací a jednací místnosti, dále pak velmi často i v obytných prostorech). Jedná se především o nízkonapěťové žárovky (12V) opatřené reflektory s možností volby vyzařovacích úhlů v rozmezí 10 - 60°. Tyto žárovky se vyrábějí v dvojím provedení. Jedno vyzařuje převážnou část tepelného záření ve směru světelného toku, druhé naopak odvádí teplo opačným směrem, tedy dovnitř svítidla (v případě svítidla vestavěného do podhledu se tedy teplo odvádí převážně mimo osvětlovaný prostor).

Z grafu na Obr. 2 je patrné, že halogenové žárovky mají opravdu vyšší hodnoty měrného světelného výkonu než obyčejné žárovky. Především pro nižší příkony se však hodnoty η jednotlivých typů výrazně liší.


Obr. 2: Měrný světelný výkon halogenových žárovek

Zářivky jsou nízkotlaké rtuťové výbojky se žhavenými elektrodami. Elektrickým výbojem mezi elektrodami vzniká UV záření, které je pomocí luminoforu na vnitřní straně trubice přeměněno na viditelné světlo. Ke startu a provozu potřebují všechny zářivky provozní přístroje (tj. startér a tlumivku). V porovnání se žárovkami mají zářivky mnohem delší život (přibližně 10 000 až 15 000 h, žárovka vydrží cca 1.000 hodin) a jsou vysoce hospodárné jak je patrné z grafu na Obr.3. Ačkoli se měrný světelný výkon liší podle typu a velikosti, jsou výrazně vyšší hodnoty oproti žárovkám jasně patrné.


Obr. 3: Měrný světelný výkon zářivek

Kompaktní zářivky vyrábějí světlo na stejném principu jako zářivky. Díky zahnutí trubic se však podařilo docílit podstatně menších rozměrů, což umožňuje používání i v případech, kde by jinak bylo nutno užívat žárovky (zejm. různá nástěnná svítidla a stropní svítidla kruhových tvarů apod.). Jak je parné z grafu na Obr.4, jsou měrné světelné výkony kompaktních zářivek o něco nižší než zářivek lineárních, to je způsobeno především integrovaným elektronickým předřadníkem.


Obr. 4: Měrný světelný výkon kompaktních zářivek

Vysokotlaké výbojky se vyznačují především tím, že jsou velmi hospodárné a že vyrábějí extrémní množství světla na malém prostoru. Princip funkce těchto zdrojů je založen na obloukovém výboji. Mezi elektrodami vznikne "trvalý záblesk", který vybudí různé plnící látky ke svícení. Také vysokotlaké výbojky vyžadují ke svému startu a provozu vhodné předřadné přístroje.

Výbojky se v široké míře uplatňují zejména např. ve výstavnictví, při osvětlování prodejen, autosalonů, pro venkovní osvětlení budov atd. Pro osvětlování kancelářských prostor se používají zcela vyjímečně, a to výhradně jako nepřímé osvětlení (odrazem od stropu).

Poměrně nové je používání LED diod pro osvětlení. Označení LED pochází z názvu Light Emitting Diode (světlo emitující dioda). Tento vysoce efektivní výbojový světelný zdroj funguje na principu polovodičových destiček, které přetvářejí elektrický proud na světlo. LED diody tak mohou být velice malé a přitom dosahují poměrně vysokého světelného výkonu. Těmto zdrojům bude věnován samostatný článek.

Světelný zdroj η [lm/W] η běžné pro kanceláře
od do
Žárovky 6 15 10
Halogenové žárovky 10 28 20
Lineární zářivky
(bez předřadníku)
42 95 80
Kompaktní zářivky
(s integrovaným předřadníkem)
33 75 60
Vysokotlaké výbojky 62 145  

Tab.2 - Měrné světelné výkony zdrojů

Z tabulky 2 a z předchozích grafů jsou patrné rozsahy měrných světelných výkonů jednotlivých zdrojů světla. Největší roli hraje fyzikální princip zdroje světla, dále potom výkon (s rostoucím výkonem roste i měrný výkon) a konstrukční řešení.

Pro klimatizované kancelářské prostory, jimiž se tento článek především zabývá, se téměř výhradně používají zářivková svítidla. Jiné světelné zdroje se objevují zřídka převážně ve speciálních případech (např. vnitřní komunikace v kancelářích, jednací a jiné reprezentativní místnosti apod.)

Svítidla

V současné době je možné vybírat z nepřeberného množství typů a provedení svítidel. Na trhu působí řada tuzemských výrobců, a navíc je zde široká nabídka zahraničních firem (zejména italských a německých, ale i z mnoha dalších zemí, včetně Asie). Škála zahrnuje jak špičkové výrobky, tak výrobky nižší úrovně, které jsou pro investory zajímavé hlavně pořizovací cenou.

Jak lze názorně vidět v příkladech uváděných v další části tohoto článku, volba svítidla (přestože použijeme vždy zářivku jako světelný zdroj) hraje při určování elektrického příkonu, a tím zároveň i přírůstku tepelné zátěže, zcela zásadní roli.

Obecně lze říci, že čím více světelného toku je nasměrováno na pracovní plochu, tedy tam kde je potřeba, tím nižší tepelné zátěže je dosahováno. Za tímto účelem byla vyvinuta svítidla s mřížkami, které světelný tok usměrňují. Mřížky jsou vyráběny v mnoha provedeních - ploché bílé lamely, hliníkové lamely, parabolický reflektor pouze v podélném směru (vztaženo k zářivkové trubici), a nejvyšším a nejúčinnějším stupněm jsou pak mřížky parabolické jak v podélném tak i příčném směru. Musíme dodat, že tyto mřížky plní ještě jednu, v dnešní době ještě důležitější funkci - zamezují vyzařování světelného toku v nežádoucích směrech. Tímto se odstraňují nežádoucí odlesky na monitorech počítačů, tzv. "prasátka", která jsou při sledování obrazovky velmi nepříjemná a při dlouhodobé práci mohou vézt až ke zdravotním problémům pracovníků. Extrémem při použití těchto svítidel se zcela usměrněným světelným tokem pak jsou místnosti, kde je horní část téměř tmavá, přičemž na pracovní ploše je dosaženo požadované úrovně osvětlení.

Velmi populární jsou v dnešní době i svítidla, která svítí nepřímo, avšak s vysokou účinností odrazné plochy. Dále se někdy používají kruhová vestavná svítidla na kompaktní zářivky, tzv. "downlight". Také s těmito typy lze dosáhnout velmi dobrých parametrů osvětlovací soustavy.

Pokud jsou světelné zdroje zakryty mléčným sklem, znamená to ztrátu na vyzářeném světelném toku řádově okolo 30% (jakákoli tmavší barva skla zastiňuje světelný tok téměř úplně).

Další výraznou ztrátou je, pokud světelný tok není nasměrován požadovaným směrem, ale je rozptylován a k pracovní ploše se dostává po odrazech. Příkladem spojení těchto dvou faktorů je výpočet uvedený dále pod č.5, kde výsledná tepelná zátěž je téměř dvojnásobná v porovnání s optimální variantou.

S jinými typy svítidel, zejména umístěnými na stěnách místo na stropě, se požadované úrovně osvětlení dosahuje velmi těžko, a to za cenu značného zvýšení elektrické/tepelné zátěže.

Naopak snížení tepelné zátěže umožňují moderní elektronické vysokofrekvenční předřadníky, které nahrazují klasické předřadníky elektromagnetické. Tyto předřadníky výrazně zvyšují elektrickou účinnost svítidel, ale mají i další podstatné výhody - prakticky okamžitý zápal bez prodlevy, odstranění tzv. stroboskopického jevu na obrazovkách a prodloužení života zářivek.

Návrh svítidel

Abychom zjistili teoretickou závislost tepelné zátěže na zadané požadované úrovni osvětlení, použijeme tzv. tokovou metodu výpočtu průměrné osvětlenosti. Zároveň vycházíme z předpokladu, že na teplo se přemění veškerá elektrická energie spotřebovaná svítidly - tzn. tepelný výkon se rovná elektrickému příkonu svítidel (s uplatněním korekčních činitelů).

Při výpočtu vycházíme z obecného vztahu (1)

Kde je

ΦC celkový světelný tok zdrojů, který je třeba nainstalovat v uvažovaném prostoru [lm]
EPK požadovaná průměrná osvětlenost (pro kanceláře obvykle 500 lx) - místně průměrná a časově minimální hodnota [lx]
S velikost osvětlované plochy [m2]
z udržovací činitel. Je to číslo v teoretickém rozsahu 0 až 1, které zohledňuje snižování celkové účinnosti osvětlovací soustavy vlivem znečištění svítidel i světelných zdrojů, stárnutí a poruchovosti sv. zdrojů atd. [-]
ηE tzv. "činitel využití osvětlovací soustavy", definovaný jako podíl celkového světelného toku, který dopadá na srovnávací rovinu po mnohonásobných odrazech k celkovému světelnému toku vyzařovanému všemi světelnými zdroji. Je to číslo v teoretickém rozsahu 0 až 1, které běžně dosahuje hodnot 0,3 až 0,7. Závisí na fotometrických vlastnostech svítidla, na rozměrech osvětlovaného prostoru a na odrazných vlastnostech světelně činných ploch - zvláště stěn, podlahy a stropu. [-]

Činitel odrazu se může teoreticky pohybovat v rozsahu 0 až 1. Velmi hrubě se dá říci, že nová bílá barva (nezaprášená) může mít činitel odrazu 0,75 až 0,85, zatímco tmavá barva okolo 0,1 až 0,2. Extrémem je např. černá matná látka, jejíž činitel odrazu je pouze 0,01 až 0,04.

V praxi se již ruční výpočet podle výše uvedených vzorců téměř nepoužívá. Výrobci namísto dat k jednotlivým svítidlům distribuují přímo návrhové programy, ve kterých jsou již data od konkrétních svítidel zapracována.

Při detailních analýzách osvětlení se potom mohou používat simulační programy pracující na principu sledování odrazů jednotlivých světelných paprsků (ray tracing). Při dynamických simulacích lze vyhodnocovat i potřebu umělého osvětlení při kombinaci s osvětlením denním a posoudit např. úspory energie při automatické regulaci svítidel.

Příklad výpočtu

Návrh osvětlení vybraného kancelářského prostoru bude proveden a následně porovnán v několika variantách, a to jak ručním výpočtem, tak vybraným programem.

Zvolená referenční místnost má šířku 6 m, délku 10 m a výšku 2,6 m. Byla určena srovnávací hladina 0,85 m, která odpovídá výšce pracovní plochy (stolu) nad podlahou. Činitel odrazu (ρ) je 0,7 pro strop, 0,5 pro stěny a 0,2 pro podlahu. Udržovací činitel (z) byl zvolen je 0,7. Požadovaná úroveň osvětlení (Epk) odpovídá běžné kancelářské práci - tedy 500 lx.

Varianta 1

Dříve užívané svítidlo Elektrosvit 231 33 03 2x40W
- z tabulek udávaných výrobcem byla odečtena hodnota ηE=0,584

Použijeme vzorec (1)

Uvažované svítidlo má celkový světelný tok 2x2600lm = 5200lm.
Z daného se vypočítá potřebný počet svítidel odpovídající 14ti kusům. Elektrický příkon jednoho svítidla udávaný výrobcem je P1=98W. Celkový instalovaný příkon je tedy 1372 W a měrný příkon 22,9 W/m2.

Varianta 2

Pro porovnání uvádíme výpočet pro stejně zastaralé svítidlo (tzn. stejný potřebný celkový světelný tok zdrojů Φc), pouze s předpokladem použití modernějších zářivek o průměru 26 mm (36 W; 3350 lm). Počet svítidel je potom zjištěn na základě následujícího vzorce:

Teoretický el. příkon jednoho svítidla je přibližně 1,25ti násobek příkonu zářivek tj. 90W. Celkový instalovaný příkon je následně 990 W a měrný příkon 16,5 W/m2.

Varianta 3

Použijeme stejný světelný zdroj jako ve variantě 2 (trubice o průměru 26 mm), ale osazený v moderním svítidle s parabolickou mřížkou a konvenčním předřadníkem (typ SYLREC ERP 2x36W). Viz obr. 6.

Celkový instalovaný příkon je potom P=900 W a měrný příkon 15 W/m2.

Varianta 4

V této variantě je použito stejné svítidlo jako v variantě 3, ale je osazeno zdrojem s elektronickým předřadníkem (SYLREC ERP 2x36W s parabolickou mřížkou, elektronickým předřadníkem). Vypočítaný měrný příkon svítidla je potom pouze 12,8 W/m2.

Varianta 5

Další variantou návrhu osvětlení je přisazené kruhové svítidlo s mléčným polykarbonátovým krytem. Instalované zdroje jsou 2 kompaktní zářivky 18W. Toto svítidlo je vhodné pro osvětlení veřejných prostor především díky vysoké odolnosti proti vandalizmu, ale pro kanceláře se příliš nehodí, neboť jeho měrný příkon je 29,3 W/m2.

Varianta Svítidlo Měrný výkon zdroje
[lm/W]
El. příkon
[W]
Měrný elektrický příkon
[W/m2]
1 2313303 53 1 372 22,9
2 Trubice 26 93 990 16,5
3 SYLREC ERP 93 900 15
4 SYLREC ERP   770 12,8
5 GIOTTO 335 67 1 760 29,3
ČSN 73 0548     25-35

Tab. 3 - Výsledky jednotlivých variant zářivkového osvětlení kanceláře porovnané s údaji norem.

Pro výpočty s moderními svítidly od výrobce SYLVANIA, (varianta 3,4,5) bylo použito návrhového programu výrobce. Ten umožňuje nejen určit počet a příkon svítidel, ale i rovnoměrnost osvětlení a další parametry důležité při návrhu osvětlení. Na Obrázku 5 uvádíme příklad obrazového výstupu z použitého programu.


Obr. 5: Příklad výstupů programu pro návrh osvětlení

Zhodnocení výsledků

Z tabulky 3 je patrné, že hodnoty měrné tepelné zátěže, které lze dosáhnout, se mohou pohybovat ve velmi širokém rozmezí. Míra tepelné zátěže závisí na použitém zdroji světla a typu svítidla. Obecně platí, že moderní svítidla určená k dané aplikaci mají nižší spotřeby energie (tepelný výkon). Uplatňuje se přitom více faktorů:

  1. Světelný tok použitých světelných zdrojů
  2. Světelná účinnost zvolených svítidel. Tato hodnota se podle typu svítidla může pohybovat v širokém rozmezí, začínajícím někde na 0,3 pro starší svítidla. Dnes obvyklá kancelářská svítidla mají účinnost 0,8 až 0,9. Špičkové výrobky předních výrobců však dosahují hodnot účinnosti kolem 0,95.
  3. Elektrická účinnost použitých svítidel, zejména jde o výrazné snížení ztrát při aplikaci elektronických předřadníků.
  4. Výška umístění svítidel nad pracovní plochou. Čím jsou svítidla níže nad pracovní plochou, tím je hodnota osvětlení větší. Svítidla však není možné umisťovat velmi nízko, protože se pak uplatňují jiné negativní jevy, a to zejména zhoršující se rovnoměrnost osvětlení.
  5. Odraznost stěn - při osvětlování prostorů s tmavými stěnami je třeba vyšších příkonů
  6. Změna účinnosti světelného zdroje - např. pro provoz na začátku doby života, kdy je skutečná hodnota osvětlení výrazně vyšší než požadovaná, je možno instalovat regulaci pro omezení max. zátěže
  7. Moderní systémy "inteligentního" řízení (svítí se jenom tam, kde skutečně někdo v tu chvíli pracuje a případně jen tolik kolik je potřeba)

Návrh svítidel ovlivňuje kromě výše uvedených i řada dalších faktorů, a to od estetického řešení přes možnosti osazení až po bezpečnostní aspekty. Značná omezení se týkají například rekonstrukcí historických objektů. Zde často nelze použít světelných zdrojů a svítidel s vysokou účinností ať již z architektonických důvodů (dříve obvyklé umisťování klasických zářivkových "hadů" do barokních kleneb už se celkem rozumně přestává používat) či důvodů ryze technických (např. dřevěné stropy s nízkou nosností).

Odvod tepelné zátěže

Výpočtem tepelné zátěže je třeba se zabývat především při návrhu klimatizačních zařízení. Nicméně pro kancelářské prostory bez klimatizace může být návrh vhodného osvětlení paradoxně ještě důležitější, neboť osvětlení může výrazně přispívat k nárůstu teplot vzduchu v letních měsících. Tento problém nastává především v nově rekonstruovaných kancelářích v historických objektech.

Při výpočtu tepelné zátěže od osvětlení podle ČSN 73 0549 se vychází ze vztahu

kde představuje

elektrický příkon svítidel
c1 součinitel využití svítidel
c2 zbytkový součinitel respektující přímé odsávání tepla od svítidel

Vztah používaný v ASHRAE je shodný a liší se pouze použitými symboly. Podle VDI 2078 se tepelná zátěž vypočte obdobně. Navíc je však doplněn koeficient zahrnující tepelnou akumulaci místnosti.

Skutečná tepelná zátěž od osvětlení není tedy dána pouze příkonem el. svítidel, ale ovlivňuje jí i využití svítidel během dne a podíl tepla odvedeného přímo od svítidla (zbytkový součinitel). Využití svítidel je dáno jak využitím vlastního kancelářského prostoru, tak podílem denního osvětlení a lze ho řešit dynamickými počítačovými simulacemi. Zbytkový součinitel je dán konstrukcí a umístěním svítidla a systémem větrání a klimatizace kanceláře. Německá VDI a Ashrae standard věnují rozsáhlou část právě určení tohoto součinitele.

Závěr

Tepelná zátěž osvětlení hraje výraznou roli při dimenzování klimatizačního zařízení zejména pro kanceláře. Hodnoty uvedené v ČSN 730548 (25 až 35 W/m2) odpovídají době vzniku této normy a pro nově budované nebo rekonstruované kanceláře jsou již zastaralé. Nyní lze s běžnými kancelářskými svítidly dosáhnout hodnot pod 20 W/m2. Současně jak ukazuje například varianta 4 prezentovaného výpočtu měrný příkon může být i nižší než 13 W/m2. Na druhé straně, není-li volba svítidel prováděna s ohledem na el. spotřebu, je možné se i s moderními zářivkovými svítidly dostat na hodnoty blízké horní hranici dle ČSN.

Při detailním projektu by mělo dimenzování klimatizace vycházet z podrobného projektu osvětlení a naopak při návrhu osvětlení je třeba brát do úvahy i odvod tepelné zátěže z prostoru. U klimatizovaných prostorů v letním období se příkon svítidel projeví nejen přímo na el. spotřebě, ale i nepřímo na spotřebě a dimenzování chladicího zařízení. U prostorů bez strojního chlazení může kvalita světelného návrhu hrát opravdu významnou roli ve vztahu k tepelné pohodě zejména v letních měsících.


Obr. 6: Zářivkové svítidlo s parabolickou mřížkou

Použité zdroje

Hemzal, K.: Větrání a klimatizace, Technický průvodce, 3. vydání, Bolit - B press, Brno, 1993
Habel, J.: Osvětlování, skriptum, 2. vydání, ČVUT, Praha, 1998
Habel, J.: Světelná technika, skriptum, ČVUT, Praha, 1990
VDI 2078, Duseldorf 1996
ASHRAE Fundametals Handbook 2001
Katalog výrobků firmy OSRAM GmbH
Katalog výrobků firmy Sylvanit
http://www.ledfield.cz

 

Hodnotit:  

Datum: 6.8.2007
Autor: Ing. Miloš Lain, Přemysl Liška   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Slunce v domě on-line

Stav nabití BAT:--- %
Roční soběstačnost:--- %

Partneři - Elektrotechnika

logo DOMAT CONTROL SYSTEM
logo SCHNEIDER ELECTRIC
logo JABLOTRON
 
 

Aktuální články na ESTAV.czStředočeský kraj požádal ministerstva o peníze na nové školkyFeng shui – Tao, jing, jan a symbolika v praxi4 zásady, podle kterých byste měli vybírat vchodové dveřeJsou všechny venkovní stínící systémy vhodné do každého počasí?