Co se záběry zlodějů pořízené kamerovým systémem?

Datum: 24.6.2016  |  Autor: Michal Randa, redakce  |  Zdroj: Nejvyšší správní soud

Záběry zlodějů pořízené kamerovým systémem má obchodník poskytnout policii a ne zveřejňovat, uvedl Nejvyšší správní soud.

V této věci přezkoumávaly správní soudy na základě podané žaloby rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů, kterým byla žalobci ekolo. cz s. r. o. uložena pokuta v celkové výši 5000,- Kč za dva správní delikty

  1. neoznámení záměru zpracovávat osobní údaje prostřednictvím kamerového systému a dále
  2. za zpracovávání osobních údajů v rozporu s účelem, k němuž byly shromážděny.
Účelem kamerového systému při ochraně majetku je pouze shromáždění údajů pro jejich eventuální předání zákonem k tomu určeným orgánům.

Druhý delikt měl spočívat v tom, že žalobce zveřejnil na sociální síti Facebook fotografii z kamery zachycující osobu podezřelou z krádeže, aniž k tomu měl její souhlas a aniž by tento postup za této situace umožňoval zákon. Právě spáchání tohoto deliktu bylo předmětem sporu. Městský soud v Praze po provedeném testu proporcionality dospěl ve svém rozsudku k závěru, že jednání žalobce nebylo možno sankcionovat, neboť jeho zájem na ochraně majetku v daném případě převýšil zájem na ochraně osobních údajů pachatele krádeže zachyceného kamerovým systémem.

Tento rozsudek ke kasační stížnosti podané Úřadem Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Při posouzení právní otázky, zda došlo k neoprávněnému nakládání s osobními údaji, dal za pravdu názoru Úřadu. Nezpochybnil přitom právo žalobce na ochranu majetku prostřednictvím kamerového systému, neztotožnil se však s jeho dalším postupem ve věci. Účelem provozování kamerového systému při ochraně majetku je totiž pouze shromáždění údajů pro jejich eventuální předání zákonem k tomu určeným orgánům k dalším úkonům, nikoliv jejich budoucí zveřejnění. Vyšetřování a postihování trestné činnosti, do něhož lze zahrnout i páchání přestupků, je přitom plně v kompetenci orgánů státu. V daném případě tedy mělo být právo žalobce na ochranu majetku realizováno prostřednictvím předání získaných údajů Policii ČR, překročením vymezené hranice již bylo zveřejnění takto získaných údajů na sociální síti, a to bez ohledu na skutečnost, zda tento postup posléze vedl k odhalení pachatele, či nikoliv.

Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím navázal na dřívější judikaturu vyšších soudů, především Evropského soudu pro lidská práva a také Ústavního soudu, která spornou otázku zodpověděla zcela jednoznačně. Tato judikatura je v odůvodnění rozsudku výslovně citována a Nejvyšší správní soud se o ni ve své argumentaci také opíral.

Pro další řízení pak zavázal Městský soud v Praze tím, že rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů bylo zákonné.

Informace k rozsudku sp.zn. 3 As 118/2015 a odkaz na celý rozsudek.

 

Hodnotit:  

Datum: 24.6.2016
Autor: Michal Randa, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (10 příspěvků, poslední 12.09.2016 19:40)


Projekty 2017

Partneři - Elektrotechnika

logo SCHNEIDER ELECTRIC
logo EXACQ

logo SIEMENS
logo JABLOTRON
logo DOMAT CONTROL SYSTEM
 
 

Aktuální články na ESTAV.czAirbnb chce začít stavět vlastní domy na pronájemNové loftové bydlení umí ukázat kvality staré řemeslné práceVIDEO: Autonomní stavební mechanizace. Reálné využití dříve než automobilyBrno zahájilo průzkumné práce v retenční nádrži v Králově Poli