Co se záběry zlodějů pořízené kamerovým systémem?

Datum: 24.6.2016  |  Autor: Michal Randa, redakce  |  Zdroj: Nejvyšší správní soud

Záběry zlodějů pořízené kamerovým systémem má obchodník poskytnout policii a ne zveřejňovat, uvedl Nejvyšší správní soud.

V této věci přezkoumávaly správní soudy na základě podané žaloby rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů, kterým byla žalobci ekolo. cz s. r. o. uložena pokuta v celkové výši 5000,- Kč za dva správní delikty

  1. neoznámení záměru zpracovávat osobní údaje prostřednictvím kamerového systému a dále
  2. za zpracovávání osobních údajů v rozporu s účelem, k němuž byly shromážděny.
Účelem kamerového systému při ochraně majetku je pouze shromáždění údajů pro jejich eventuální předání zákonem k tomu určeným orgánům.

Druhý delikt měl spočívat v tom, že žalobce zveřejnil na sociální síti Facebook fotografii z kamery zachycující osobu podezřelou z krádeže, aniž k tomu měl její souhlas a aniž by tento postup za této situace umožňoval zákon. Právě spáchání tohoto deliktu bylo předmětem sporu. Městský soud v Praze po provedeném testu proporcionality dospěl ve svém rozsudku k závěru, že jednání žalobce nebylo možno sankcionovat, neboť jeho zájem na ochraně majetku v daném případě převýšil zájem na ochraně osobních údajů pachatele krádeže zachyceného kamerovým systémem.

Tento rozsudek ke kasační stížnosti podané Úřadem Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Při posouzení právní otázky, zda došlo k neoprávněnému nakládání s osobními údaji, dal za pravdu názoru Úřadu. Nezpochybnil přitom právo žalobce na ochranu majetku prostřednictvím kamerového systému, neztotožnil se však s jeho dalším postupem ve věci. Účelem provozování kamerového systému při ochraně majetku je totiž pouze shromáždění údajů pro jejich eventuální předání zákonem k tomu určeným orgánům k dalším úkonům, nikoliv jejich budoucí zveřejnění. Vyšetřování a postihování trestné činnosti, do něhož lze zahrnout i páchání přestupků, je přitom plně v kompetenci orgánů státu. V daném případě tedy mělo být právo žalobce na ochranu majetku realizováno prostřednictvím předání získaných údajů Policii ČR, překročením vymezené hranice již bylo zveřejnění takto získaných údajů na sociální síti, a to bez ohledu na skutečnost, zda tento postup posléze vedl k odhalení pachatele, či nikoliv.

Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím navázal na dřívější judikaturu vyšších soudů, především Evropského soudu pro lidská práva a také Ústavního soudu, která spornou otázku zodpověděla zcela jednoznačně. Tato judikatura je v odůvodnění rozsudku výslovně citována a Nejvyšší správní soud se o ni ve své argumentaci také opíral.

Pro další řízení pak zavázal Městský soud v Praze tím, že rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů bylo zákonné.

Informace k rozsudku sp.zn. 3 As 118/2015 a odkaz na celý rozsudek.

 

Hodnotit:  

Datum: 24.6.2016
Autor: Michal Randa, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (10 příspěvků, poslední 12.09.2016 19:40)


Projekty 2017

Slunce v domě on-line

Stav nabití BAT:--- %
Roční soběstačnost:--- %

Partneři - Elektrotechnika

logo SCHNEIDER ELECTRIC
logo DOMAT CONTROL SYSTEM
logo JABLOTRON
 
 

Aktuální články na ESTAV.czPražská Trojkoalice nechce navrženou variantu dostavby okruhuTrubky a tvarovky FV Plast pro rozvody teplé a studené vody i horké topné vodyAutodesk BIM Konference se setkala s velkým zájmemSlunce nebo stín? Hra s interiérem vašeho domova