První vize i konkrétní řešení pro chytrá města už tady jsou

Datum: 31.12.2015  |  Organizace: Siemens, s.r.o.  |  Firemní článek

Vznik tzv. smart cities nebude jen logickým důsledkem pokračujícího technologického pokroku, ale také základní nutností. Bez dokonalého řízení veškerého dění v těchto megaměstech by byl život stěží možný. My však chceme více: Chceme, aby byl i komfortní a příjemný. U Vídně vzniká město-laboratoř.

Informační věk přináší řadu nových pozoruhodných možnosti také urbanistům, kteří plánují, jak budou nová města vypadat. Zdá se však, že technické vymoženosti současné doby vlastně přispívají k budování toho, co již bylo známé a běžné ve městech starověku.

Tehdy existovalo velmi pevné sepětí mezi lidskou komunitou a městem v jeho materiální podobě. Řecká architektura vycházela důsledně ze struktury lidského těla, snažila se být přirozeně lidská. Interiér dotvářel prostor rozvrhovaný člověkem při jeho přirozených pohybecha úkonech.

To, co platilo pro interiér, určovalo i vnější plastické utváření staveb, kde se interiér prolínal prostřednictvím sloupoví s exteriérem a vytvářel téměř sochařský útvar spojující obojí v dokonalou harmonii.

Tento vztah v různé míře přežíval po celou historii městské kultury až do nedávné doby, kdy se města stala příliš velkými.
„Dnes vidíme, že moderní technologie nám umožňují tuto minulost oživit a lépe se zhostit úlohy občanů těchto měst,“ domnívá se profesor Carlo Ratti z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Ve městech po celém světě dnes žije téměř polovina lidské populace a do roku 2050 by je mělo obývat až 75 % všech lidí (6,3 miliardy lidí). Spotřeba energie ve městech v současnosti činí zhruba 75 % a vzniká v nich 85 % skleníkových plynů. Tyto údaje jsou nepochybně alarmující, a je proto třeba se tímto neblahým vývojem vážně zabývat. Nové technologie by k řešení těchto problémů měly významnou měrou přispět.

Představme si, že vzniká velký evropský urbanistický projekt, kterého se účastní řada historiků, sociologů a inženýrů z celého světa.

Ti připravují vizi městského uspořádání, jak by mohlo vypadat za padesát let. Zakládat by se přitom mělo na zásadách a architektuře starověkých Athén. Vědci během práce na projektu stráví dlouhé měsíce v laboratořích virtuální reality, přičemž většina z nich se fyzicky ani nikdy nesetká. Celý projekt by ve finále mohl být připomínkou 2 500 let od založení Atén, k němuž došlo v roce 438 př. Kr. Nové město by se mohlo jmenovat třeba Aristopolis.


Ilustrační obrázek, zdroj: Siemens
V současné době je samozřejmě řeč pouze o vizionářském projektu.

Pokud by však došlo k jeho rozpracování, nabízel by pozoruhodné možnosti. V jeho rámci by například bylo možné vybudovat virtuální obytné jednotky a zájemci o bydlení v nich by si mohli před podepsáním kupní či nájemní smlouvy virtuální byt zevrubně prohlédnout. Mohli by se porozhlédnout i v jeho okolí, pěšky či na elektrickém vozítku navštívit obchody v přilehlých ulicích, zjistit, jaká je tam dopravní obslužnost či možnosti kulturního vyžití. Součástí virtuální prohlídky by byla i zvuková složka, která by umožnila zájemci o bydlení zjistit, jaká bude v okolí jeho bydliště hlučnost.
V budoucnosti by tedy města podle této vize měla vznikat od úplného počátku tak, aby se v nich jejich obyvatelé cítili spokojeně, aby se s nimi identifikovali a aby byli ochotni se v jejich prospěch i výrazněji angažovat, tak jak to bylo obvyklé ve městech starověkého Řecka.

Definice chytrých měst: Z jednotlivých inteligentních domů by postupem času měla vznikat celá inteligentní města, tzv. smart cities. Konzultantská společnost Frost & Sullivan k definici takovýchto měst používá osm prvků. Inteligentní města tvoří nejen inteligentní budovy, ale také inteligentní energie, informační technologie, mobilita, městské plánování, obchod, městská správa a v neposlední řadě rovněž inteligentní občané. Smart cities jsou stručně řečeno taková města, jejichž politické autority používají informační technologie a jimi zprostředkovávaná data k vytváření schémat, která umožňují co možná nejplynulejší chod města.

Pokračování textů k tématu vize pro chytrá města:
  • Stále hlubší a rozsáhlejší prolínání hardwaru a softwaru, tedy světa reálného a virtuálního
  • U Vídně vzniká město-laboratoř
    Rakouská metropole plánuje postavit město, v němž budovy a infrastruktura budou propojeny do té míry, že vzniknou velké synergické efekty. Mělo by se jednat o jakousi živoucí laboratoř, kde budou převládat energeticky úsporné technologie a kde bude stejně jako v orchestru „laděna“ jejich souhra. Město-laboratoř ponese název Aspern a mělo by vzniknout na severovýchodním okraji Vídně na ploše bývalého letiště o rozloze 240 ha.
  • Jak chytrá budou chytrá města?

Jízda po datové dálnici, aneb jak stihnout v Aréně dnešní hokej!
- zveme vás na malou výpravu do budoucnosti.

 

Datum: 31.12.2015
Organizace: Siemens, s.r.o.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2016

Reklama


TIPY NA ÚSPORY

Partneři oboru

logo DOMAT CONTROL SYSTEM logo SCHNEIDER ELECTRIC logo VALTAVALO

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czOdborníci: Pražské stavební předpisy jsou zmatečné a nesmyslnéPodnikatel úředně napadl stavbu olympijského centra v ProstějověRainline rozdává odměny montážníkům